

Metody přirozené antikoncepce spočívají v tom, že žena souloží v době, kdy má neplodné dny. Již v dávnověku si lidé všimli, že v určitých fázích menstruačního cyklu žena neotěhotní. Tyto cykly ale bohužel většinou určovalo náboženství a rituály. Skutečný vědecký základ určení plodných a méně plodných období ženy položil až v roce 1929 profesor Knaus v Rakousku a o rok po zději nezávisle na sobě doktor Ogino v Japonsku.
Teprve tito vědci totiž zjistili, že uvolnění vajíčka z vaječníku ženy - ovulace - má poměrně přesnou souvislost s mentruačním cyklem a nastává zhruba uprostřed tohoto cyklu. Mohli bychom tedy zvolat sláva a prostě jeden týden uprostřed menstruačního cyklu něsouložit. Kdyby tady ovšem nebylo ono "ALE". Naše "ale" spočívá v tom, že ženy prostě přesný menstruační cyklus nemaji. Tedy - není možné matematicky určit ovulaci. Také se dodatečně prokázalo, že se ovulace může posunout v důsledku nemoci, nebo může dojít k ovulaci psychicky vyvolané v důsledku dlouhodobé sexuální abstinence, nebo velkého vzrušení.
Proto se nelze spoléhat na "polovinu menstruačního cyklu" a k určení chvíle ovulace se používají další metody.
Bazální teplota
Po uvolnění vajíčka z vaječníku uprostřed menstruačního cyklu vzniká na vaječníku tak zvané žluté tělísko, které vyrábí hormon progesteron. Kromě toho, že řídí proměnu děložní sliznice tak, aby byla připravena k přijetí a uhnízdění oplodněného vajíčka, způsobuje tento hormon také zvýšení tělesné teploty o 0,2 - 0,4º C. Tato zvýšená teplota se udržuje prakticky po celou druhou polovinu menstruačního cyklu až do následujícího menstruačního krvácení. Zvýšení teploty svědčí také o tom, že ovulace proběhla. U více než 80 % případů teplota stoupne ze dne na den, u ostatních se zvyšuje stupňovitě v průběhu dvou až tří dnů. Tam, kde ovulace z jakéhokoliv důvodu nenastává, zůstává teplota na stejné úrovni po celou dobu cyklu.
Důležitý je způsob měření této teploty. Tělesná teplota je totiž závislá také na příjmu potravy, především teplých nápojů. Proto teplotu měříme za standardních podmínek ráno bezprostředně po probuzení, měříme vždy na stejném místě a to buď v ústech, v konečníku nebo v pochvě. I když běžný lékařský teploměr ukáže konečnou hodnotu už asi za půl minuty, doporučuje se pro jistotu měření nejméně tři minuty v konečníku nebo v pochvě a čtyři až pět minut při měření v ústech. Teplota se zapisuje do speciálního menstruačního kalendáře s označovanou stupnicí, takže v typických případech od menstruace k menstruaci vykáže tak zvanou dvoufázovou křivku. V první polovině cyklu bývá tato křivka nižší, ve druhé polovině pak o 0,2 - 0,4º C vyšší, přičemž drobné jednodenní výkyvy nejsou podstatné.
Pro výpočet neplodných dnů je nejbezpečnější tak zvané pravidlo "tři po šesti". Jestliže se totiž naměří ve třech po sobě následujících dnech teplota vyšší než v šesti dnech předcházejících, znamená to nástup neplodného období až do začátku příští menstruace. Opět musím připomenout, že se jedná o průměry naměřených hodnot a epizodické jednodenní výkyvy je možno přehlédnout. Teprve po těchto třech dnech zvýšené bazální teploty můžeme spoléhat na to, že v ženských rodidlech už s největší pravděpodobností nepřežívá vajíčko schopné oplození.
Hlenová metoda
V průběhu menstruačního cyklu se mění charakteristika hlenu vylučovaného v děložním hrdle v závislosti na různých hormonálních hladinách v krvi. Tento hlen můžeme zjišťovat v poševním vchodu. Ve dnech bezprostředně po menstruaci je hlen hustý, tvoří se v menším množství, často jej mezi stydkými pysky nemůžeme nalézt. Proto se také tomuto období říká "suché dny". Když se blíží ovulace, stává se hlen řidším, vodnatým, vysoce kluzkým a tažným. Uvolňuje se z děložního hrdla ve větším množství, takže je dobře hmatný mezi stydkými pysky, ulpívá na toaletním papíru a je ho možno vytahovat mezi prsty až na vzdálenost několika centimetrů. Tyto změny jsou nejvíce patrné právě tři dny před ovulací a dva dny po ní a představují tak nejplodnější období v celém menstruačním cyklu. Potom se vlivem hormonu žlutého tělíska charakter hlenu zase změní a nastupují opět suché dny.
Během dnů bezprostředně po menstruaci má žena zřetelný pocit suchosti poševního vchodu a dotyk toaletního papíru například v souvislosti s močením nezanechává žádné stopy hlenu. Při prvním objevení nemá sice hlen ještě vysloveně tažný charakter, ale i nález hustšího a méně kluzkého hlenu svědčí o tom, že pomenstruační suché dny končí. Tato změna nastává průměrně šest dní před ovulací. Někdy se udává ovšem období většího rozptylu - od prvního objevení hlenu zbývá do ovulace 3 - 10 dní. Jen zcela výjimečně bylo někdy zaznamenáno období delší. Když se pak ovulace blíží, žena má stále vlhčí pocit spojený s určitou kluzkostí. Stydké pysky po sobě vzájemně lépe kloužou, na prstě se objeví značně pružný, tažný a podstatně řidší hlen. Vzhledem se tento hlen podobá syrovému vaječnému bílku. Někdy je uprostřed cyklu ještě mírně narůžovělý, což je dáno mikroskopickým krvácením, které někdy ovulaci provází.
Poslední den výskytu tohoto řídkého a tažného hlenu označujeme jako "hlenový vrchol". Není to tedy den, kdy se vyskytuje největší množství hlenu, ale poslední den výskytu. Následujícího dne se hlen stává opět hustým a méně tažným, eventuálně se objevují "suché dny", trvající až do následující menstruace.
Pokud se hlenová metoda používá k antikoncepčním účelům, je možno mít nechráněný pohlavní styk bezprostředně po menstruaci, kdy se zpravidla objeví první suchý den. Jakmile se však objeví první stopy vlhkosti, nebo je-li možno objevit stopy hlenu na toaletním papíru, případně mezi prsty, žena by se měla pohlavního styku zdržet. I v průběhu suchých dnů se doporučuje pohlavní styk pouze ob den, protože zbytek mužského semene může být následujícího dne zaměněno za začátek ovulačního hlenu. Po dni vrcholného výskytu hlenu se doporučuje sexuální abstinence ještě tři dny a od následujícího dne je pak možná nechráněná soulož až do začátku následující menstruace.
Symptotermální metoda
Jedná se o kombinaci symptomů a bazální teploty. Za symptomy určující ovulaci považujeme právě vylučovaní hlenu, měkkost děložního čípku, či tlaky v podbřišku. Některé ženy při ovulaci pozorují zvýšenou citlivost prsních bradavek. Tato metoda většinou ztroskotává právě na tom, že si ženy samy neumějí nebo nechtějí děložní čípek nahmatat.
Bezprostředně po menstruaci je děložní čípek tuhý asi jako nosní chrupavka, uprostřed jeho vyklenutí je důlek nebo štěrbina - to je otvor vedoucí do dělohy). Čtyři až pět dní po ovulaci čípek měkne, místo charakteru nosní chrupavky má pohmatový charakter dolního rtu a současně se špičkou prstu může žena přesvědčit o tom, že se otvor vedoucí do dělohy mírně pootevírá. V období ovulace je čípek také obtížněji dosažitelný.
Někteří propagátoři této metody tvrdí, že vyšetření děložního čípku je spolehlivé samo o sobě a není třeba je už s něčím dalším kombinovat.
Kalendářní metoda
Není příliš spolehlivá a může si ji dovolit jen zdravá žena, které menstruace funguje přesně jako hodinky.
Tato metoda vychází z pozorování, že ovulace nastává 12 - 16 dní před prvním dnem následující menstruace. Na tomto základě se podle délky předcházejícího cyklu dá usuzovat na termín ovulace v cyklu následujícím. K tomu je ovšem ještě třeba počítat s životností vajíčka a spermie. Čím více předcházejících cyklů je bráno v úvahu, tím je metoda spolehlivější. Zkušení autoři doporučují, aby bylo bráno v úvahu nejméně šest předcházejících a po sobě následujících menstruačních cyklů. Výpočet je pak velice jednoduchý.
Počet dnů nejkratšího cyklu minus 20 = první plodný den.
Počet dnů nejdelšího cyklu minus 10 = poslední plodný den.
Například délky posledních šesti menstruačních cyklů byly 28, 26, 28, 29, 27 a 29 dní. Pak platí:
26 - 20 = 6
29 - 10 = 19
Počítáno od prvního dne menstruace se žena musí zdržet pohlavního styku od 6. do 19. dne, tedy plných 14 dní.
Někteří autoři připouštějí místo čísel 20 a 10 odečíst čísla 18 a 11, tedy:
26 - 18 = 8
29 - 11 = 18
Žena může souložit ještě o dva dny déle před ovulací a začít o jeden den dříve po ovulaci. Doba doporučené sexuální abstinence se tedy zkrátí o tři dny, místo 14 dní trvá jen 11 dní, ale je to už na úplné hranici bezpečnosti metody.
Přečtěte si také
10 mýtů o hormonální antikoncepci
Antikoncepce: Hormonální tablety
Antikoncepce: Chemická, spermicidní
Anitkoncepce: Podkožní implantáty, injekce
Antikoncepce: Nitroděložní tělísko
Antikoncepce: Bariérové metody
Antikoncepce: Přerušovaná soulož
V této anketě jste již hlasovali.
Buď jste v této anketě již hlasovali, nebo hlasoval někdo se stejnou IP adresou. Pokud chcete hlasovat, zaregistrujte se prosím.
Neregistrovaný 22.10.08, 15:16
1. Přirozená a vysoce spolehlivá antikoncepce
Je velká škoda, že autor článku neudělal dostatečnou rešerži a nezjistil tak, že v Německu se již 20 let vyrábí minipočítače, které na základě měření bazální teploty v ústech a srovnání této se statisíci naprogramovanými teplotními křivkami s vysokou spolehlivostí určují plodné a neplodné dny. Pearl index je na úrovni HA. Detaily na: www.naturcomp.cz nebo www.valley-electronics.com.
Neregistrovaný 23.10.08, 09:37
2. Vyvolaná ovulace
metoda plodných dnů je velice nespolehlivá. Je přese známé, že například silný orgasmus, může vyvolat ovulaci. Příroda není žádný machták a ošidit ji jen tak nejde. Zvláště když máte dobrého milence ;-)
Neregistrovaný 25.10.08, 13:07
3. Neplodné dny
Tato metoda je velice nepolehlivá .Důkazem je můj syn ,který se tak to narodil.Vůbec nedoporučuji
Neregistrovaný 30.10.08, 21:09
4. odmítám
Metoda neplodných dnů byly u mě naprosto 100%. Když jsem chtěla otěhotnět, měla jsem plodný pouze 1 den, a ten když se prošvihl...Ale fakt je ten, že jsem měla pravidelnou menstruaci a to většinou i na hodinu. Ale tam, kde je menstruace nepravidelná pak zřejmě tato metoda je naprosto k ničemu.