Antikoncepce: Nitroděložní tělísko

Ve dvacátých letech minulého století německý gynekolog profesor Ernst Grafenberg začal tento arabský zvyk zkoumat. A začal samozřejmě experimentovat. Velmi opatrně a za velmi přisných pravidel  zaváděl ženám do dělohy první tělíska různých tvarů (kroužky, tyčinky, spirály) a z různých materiálů (stříbro, zlato, hedvábí).

Výsledky byly fantastické. Profesor svůj objev prezentoval odborné veřejnosti a způsobil revoluci v odvěkém lidském problému - regulace porodnosti. Nastartoval velký boom antikoncepčních tělísek. Doslova a do písmene "kdejaký felčar za katastrofálních podmínek nacpal ženě do dělohy téměř cokoliv co mu pod ruku přišlo".

Problém na sebe nenechal dlouho čekat. Začaly se zhusta množit záněty dělohy, které dokonce vedly k úmrtnosti. Ano, ženy umíraly na antikoncepční tělíska. Tedy na jejich neodborné a často nehygienické zavedení. A kyvadlo popularity, které čeká každé velké objevy, se od absolutní zbožňování vychýlilo do uplného zatracování.

Známí profesoři označili nitroděložní tělísko za nebezpečné životu ženy a to ihned zmizelo z povrchu zemského. A celé čtvrt století, od roku 1934 až do roku 1959 se nejen nepoužívalo, ale ani se nikde nezmiňovalo a když tak jen jako odstrašující příklad.

Teprve koncem šedesátých let minulého století si někteří lékaři a vědci nové generace troufli znovu začít s experimenty tam, kde profesor Grafenberg skončil. Seriózně a bez předsudků, které tělísko provázely.

Samozřejmě vědcům nové doby nahrály v té době objevy plastických hmot, ze kterých se začala tělíska vyrábět a ze kterých se vyrábějí dodnes. Dnes se ještě obohacují o hormony, které se z něj postupně uvolňují.

Mezinárodně se tělísko označuje zkratkou IUD (Intrateurine Device). V Česku se těmto tělískům říká obecně DANA a to podle jména prvního antikoncepčního nitroděložního tělíska. Toto jméno dostala podle svých vynálezců - Dr. Šráčka a ing. Holánka a jedná se o zkratku "dobrá a neškodná antikoncepce".

Nitroděložní tělíska patří dnes nejoblíbenějším a nejrozšířenějším antikoncepcim. Všude na světě - kromě Ameriky. Tam totiž prokletí tělíska trvá dál a to především a možná jedině díky aféře s tělískem Dalkon Shield.

Tato firma začala vyrábět tělísko, které (jak se později ukázalo) bylo zdraví naprosto neškodné. Problém byl ve vláknu, který vedl z tělíska v děloze přes děložní čípek až do pochvy. Bohužel chyba byla právě v technologii výroby tohoto vlákna. Nebylo jednolité, ale spletené z několika vlasců a vytvořilo vlastně jakýsi knot, po kterém stoupaly mikroorganismy do dělohy a dostaly se i přes hlenový bezpečnostní val na děložním čípku.

Tělíska Dalkon Shield po zavedení začala způsobovat americkým ženám velké komplikace a  záněty. Byly nuceny brát antibiotika a tak v roce 1975 byla výroba tohoto tělíska zakázána. V roce 1980 výrobce, tedy firma A.H. Robins Company, doporučil všem ženám, které jejich tělísko měly, aby si jej nechaly odstranit.

No a nebyly by to američanky, aby neudělaly přesně to co udělaly. Zažalovaly A.H. Robins Company a samozřejmě uspěly.  Ve více než 10 000 soudních sporech vysoudily celkem 480 miliónů dolarů a firma vyhlásila úpadek. Od té doby nejsou nitroděložní tělíska v americe příliš populární.

Jak funguje?

Tělísko funguje tak, že náš organismus má tendenci bojovat proti všemu cizímu, co se v našem organismu objevi. Proto když je v děloze cizí předmět, jsou aktivovány bílé krvinky a chtějí se ho zbavit. Bohužel je to pro ně příliš velké sousto, ale jak mají tu "bojovou pohotovost" a jsou nabuzeny, tak se vrhají na zástupné cíle a těmi jsou spermie. Jakmile se v děloze objevi, bílé krvinky se do nich pustí a okamžitě je zlikvidují.

Jak se zavádí?

Zavedení tělíska je prakticky nebolestivé. Jen u velmi citlivých žen se provádí v lokální anestezii a i tady je si třeba uvědomit, že vpich lokálního anestetika je zhruba stejně nepříjemný jako zavedení samotného tělíska.

Zavadí se pomocí tenké trubičky, která se přes děložní čípek zasune do dělohy. Do této trubičky se vsadí tělísko, které se za pomocí pístu vtlačí trubičkou do dělohy. Tam zaujme pozici a svůj púvodní tvar - má prostorovou paměť. V některých zemích se aplikace nepovažuje ani za lékařský výkona provádějí ho zdravotní sestry. V rozvojových zemích dokonce jen školení pracovníci, mnohdy bez dalšího zdravotního vzdělání.

Nebezpečí a nežádoucí účinky

Nejčastější komplikací jsou právě záněty dělohy a vaječníků.  Je to právě kvůli neštastnému spojení dělohy se zevním prostředím, kde jedinou obranou je děložní čípek a hlen na něm. Tělísko v děloze simuluje zánět a tělo se jakoby stále brání a hubí spermie. Tato antikoncepce se doporučuje především manželským a dlouhodobě monogamním párům,  kde si žena je schopna vytvořit rezistenci na mužovy spermie a  mikroorganismy na nich nabalené. Není vhodná pro promiskuitní jedince. Kdy změna mikroorganismů nečekaně vpravených do dělohy novým sexuálním partnerem může znamenat velké zdravotní komplikace.

Další komplikací, která se u této antikoncepční metody vyskytuje, je mimoděložní těhotenství. Plod se není schopne uchytit v děloze a proto se "uhnízdí jinde".

Komplikací, spíš nežádoucí než nebezpečnou, je vypadení tělíska z dělohy.

Cena nitroděložních tělísek se pohybuje cca od 700 Kč za ty nejjednodušší až po tělísko Mirena, které uvolňuje hormon, zavádí se na 5 let a stojí zhruba 5 500 Kč.

 Přečtěte si také

Antikoncepce: Pearlův index

10 mýtů o hormonální antikoncepci

Antikoncepce: Náplast Evra

Antikoncepce: Hormonální tablety

Antikoncepce: Chemická, spermicidní

Anitkoncepce: Podkožní implantáty, injekce

Podle antikoncepce si prý vybíráme partnera