Povídky

Rok se s rokem sešel a máme zde opět noc sv. Walburgy (30. dubna), do češtiny zkomoleno jako Valpuržina noc. Proč ale právě na svatou Walburgu má být ono pověstné "pálení čarodějnic"?

Po církevních Velikonočních svátcích nastávají Velikonoce lidové. Velikonoční pondělí je především ve znamení pomlázky a barvených vajec.

První neděle po Velké noci, tedy té, kdy byl nalezen Boží hrob prázdný. Té, kdy se stal největší zázrak v křesťanské kultuře. Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Proto Velikonoce.

Dnešní noci projde zemí Anděl Zhouby a pobije vše prvorozené. Ušetřeni zůstanou jen ti, jejichž obydlí bude označeno krví beránka ...

Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje bolest křesťanů nad ukřižováním Ježíše Krista.

Svatý, pašijový týden, už začal Květnou nedělí. Ta byla radostným svátkem, protože končil čtyřicetidenní půst. Zeleným čtvrtkem pro celý křesťanský svět začínají největší svátky v liturgickém roce.

Pokud chcete, aby vás nepokakal Velikonoční beránek, je třeba mít na Velikonoční pondělí něco nového.

Květnou nedělí začíná tzv. Pašijový týden. Z latinského „passio“ = utrpení určuje, o co se tento týden jedná. Je to připomínka utrpení Ježíše Krista, který byl zrazen, bičován, umučen na kříži, pohřben a vstal z mrtvých. Květná neděle se jmenuje den, kdy Ježíš Kristus vjel do Jeruzaléma a lidé ho vítali palmovými ratolestmi.

Nejsem žádný škarohlíd, ani člověk bez špetky smyslu pro humor, to rozhodně ne. Ale nesnáším Apríl. Rozumějte správně - 1. duben.

Svátek Svatého Patrika, je ve světě velmi rozšířený. Hlavně v Irsku a v zemích se silnou irskou přistěhovaleckou menšinou. Slaví se 17. března. Kdybychom počeštili jméno Patrik, pak vycházíme z latinského slova Patria, což znamená vlast a ejhle - 17. března slaví v Česku svátek Vlastimil, což je vlastně ekvivalent jména Patrik.