Povídky

Léto sice nastupuje mnohdy už v dubnu, ale to neznamená, že by ráno nemrzlo. Z rychlých změn počasí nemají radost zemědělci, kterým ranním mrazíky ničí úrodu. Navíc v květnu přichází ledoví muži, co to znamená pro počasí?

Mýty a pověrami je opředen celý náš lidský život. Věky se tradují a budují. Některé se mohou stát pravdami zítřka a dnešní pravdy mohou být zítra k pousmání.

Hoř ohníčku, hoř, všechno zlé umoř ....

Rok se s rokem sešel a máme zde opět noc sv. Walburgy (30. dubna), do češtiny zkomoleno jako Valpuržina noc. Proč ale právě na svatou Walburgu má být ono pověstné "pálení čarodějnic"?

Po církevních Velikonočních svátcích nastávají Velikonoce lidové. Velikonoční pondělí je především ve znamení pomlázky a barvených vajec.

První neděle po Velké noci, tedy té, kdy byl nalezen Boží hrob prázdný. Té, kdy se stal největší zázrak v křesťanské kultuře. Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Proto Velikonoce.

Dnešní noci projde zemí Anděl Zhouby a pobije vše prvorozené. Ušetřeni zůstanou jen ti, jejichž obydlí bude označeno krví beránka ...

Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje bolest křesťanů nad ukřižováním Ježíše Krista.

Svatý, pašijový týden, už začal Květnou nedělí. Ta byla radostným svátkem, protože končil čtyřicetidenní půst. Zeleným čtvrtkem pro celý křesťanský svět začínají největší svátky v liturgickém roce.

Květnou nedělí začíná tzv. Pašijový týden. Z latinského „passio“ = utrpení určuje, o co se tento týden jedná. Je to připomínka utrpení Ježíše Krista, který byl zrazen, bičován, umučen na kříži, pohřben a vstal z mrtvých. Květná neděle se jmenuje den, kdy Ježíš Kristus vjel do Jeruzaléma a lidé ho vítali palmovými ratolestmi.