Den matek se slaví vždy druhou květnovou neděli. Má být oslavou mateřství, vzdání holdu dárkyním života a jeho kořeny sahají do velmi hluboké historie lidstva.

První máj má u nás větší oblibu než sv. Valentýn, i když dárky si v tento den drtivá většina nedává, vyplynulo z aktuálního průzkumu Rondo Data. Jako svátek lásky slaví 1. máj 52 % Čechů, Valentýn o něco méně (49 %). Pod rozkvetlým stromem se v tento den políbí 62 % lidí, nejčastěji to bude pod rozkvetlou třešní (45, 5 %).

Po církevních Velikonočních svátcích nastávají Velikonoce lidové. Velikonoční pondělí je především ve znamení pomlázky a barvených vajec.

První neděle po Velké noci, tedy té, kdy byl nalezen Boží hrob prázdný. Té, kdy se stal největší zázrak v křesťanské kultuře. Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Proto Velikonoce.

Dnešní noci projde zemí Anděl Zhouby a pobije vše prvorozené. Ušetřeni zůstanou jen ti, jejichž obydlí bude označeno krví beránka ...

Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje bolest křesťanů nad ukřižováním Ježíše Krista.

Svatý, pašijový týden, už začal Květnou nedělí. Ta byla radostným svátkem, protože končil čtyřicetidenní půst. Zeleným čtvrtkem pro celý křesťanský svět začínají největší svátky v liturgickém roce.

Tento den se především uklízelo. Říkalo se jí Sazometná nebo Smetná, protože se vymetaly saze z komínů a smýčily se domy. Název Škaredá je od toho, že v tento Jidáš škaredil (žaloval) na Krista.

Modré pondělí je prvním všedním dnem pašijových svátků. Nijak se ve skutečnosti neslaví a proto se o něm ani nic moc nedočtete. Zůstává i záhadou, proč právě "modré" pondělí.

Květnou nedělí začíná tzv. Pašijový týden. Z latinského „passio“ = utrpení určuje, o co se tento týden jedná. Je to připomínka utrpení Ježíše Krista, který byl zrazen, bičován, umučen na kříži, pohřben a vstal z mrtvých. Květná neděle se jmenuje den, kdy Ježíš Kristus vjel do Jeruzaléma a lidé ho vítali palmovými ratolestmi.