"Fašaňku, fašaňku, už je ťa namále, jako té rosenky, na zelenéj trávě ...", zpívá se ve známé moravské písničce. Ale co to je vlastně? Kdy se to slaví? Proč pokaždé jindy?

Svatý Valentýn je u nás brán jako svátek rozporuplný. Na jedné straně je vnímán spíše jako šikovný tah obchodníků, jako něco importovaného a cizího, ale na straně druhé je vítán a slaven jako svátek zamilovaných. Přebrat si to musí každý sám, ale kdo to byl vlastně svatý Valentýn? Existoval vůbec? Má tato legenda nějaké opodstatnění z hlediska historického?

Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice (2.2.) o hodinu více. Tuto pranostiku zřejmě známe všichni. Co ale vlastně svátek Hromnice znamenaly a dodnes znamenají?

V době, kdy se Ježíš narodil, vládl v Jeruzalémě jako král Herodes. Tenkrát přišli do Jeruzaléma moudří muži z východu. Ptali se: "Kde je ten nově narozený židovský král? Pozorovali jsme, jak vycházela jeho hvězda. Nyní jsme přišli, abychom mu vzdali hold

Tři králové! Svátek, který zakončuje vánoční období. Mnoho lidí nechává vánoční výzdobu právě až do 6. ledna, tedy do svátku Tří králů, "aby ji králové viděli". Na mnoha místech pak chodí koledníci a s písní "My tři králové jdeme k vám ..." vinšují do nového roku. Když koledníkům dáte koledu, napíší vám nad dveře K + M + B. Co to ale znamená?

Aneb pranostiky - moudrosti našich předků.

Do nového roku hodně pohody, šťastné náhody, legrační příhody, žádné nehody, důležité dohody a další výhody přeje za celou redakci šéfredaktorka magazínu Žena X Petra "Plavovláska" Albrechtová!

Málokteré období v běžném roce je opředeno tolika pověrami, zvyky a tradicemi jako jsou právě Vánoce. A jakkoliv je to kacířské vězte, že se naše Vánoce neustále vyvíjejí, Některé tradice zanikají a jiné naopak vznikají.

Pokud na svátek sv. Barbory (4.12.) svobodná dívka či žena uřízne větvičku třešně (ale může být i zlatý déšť, šeřík, kalina či trnka), dá ho do vody a na Štědrý den jí vykvete, pak se do roka vdá. Tak děvčata, prosinec je tajemný měsíc, je čas začít čarovat :)

Kateřina Alexandrijská byla podle legendy křesťanskou mučednicí žijící kolem roku 300 a po staletí patřila mezi nejpopulárnější křesťanské světce. Jejími atributy jsou kolo (na němž měla být mučena), kniha (symbol učenosti), koruna a palmová ratolest (dva obecné symboly mučednictví jako vítězství).