Léto sice nastupuje mnohdy už v dubnu, ale to neznamená, že by ráno nemrzlo. Z rychlých změn počasí nemají radost zemědělci, kterým ranním mrazíky ničí úrodu. Navíc v květnu přichází ledoví muži, co to znamená pro počasí?

Po církevních Velikonočních svátcích nastávají Velikonoce lidové. Velikonoční pondělí je především ve znamení pomlázky a barvených vajec.

První neděle po Velké noci, tedy té, kdy byl nalezen Boží hrob prázdný. Té, kdy se stal největší zázrak v křesťanské kultuře. Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Proto Velikonoce.

Dnešní noci projde zemí Anděl Zhouby a pobije vše prvorozené. Ušetřeni zůstanou jen ti, jejichž obydlí bude označeno krví beránka ...

Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje bolest křesťanů nad ukřižováním Ježíše Krista.

Svatý, pašijový týden, už začal Květnou nedělí. Ta byla radostným svátkem, protože končil čtyřicetidenní půst. Zeleným čtvrtkem pro celý křesťanský svět začínají největší svátky v liturgickém roce.

Tento den se především uklízelo. Říkalo se jí Sazometná nebo Smetná, protože se vymetaly saze z komínů a smýčily se domy. Název Škaredá je od toho, že v tento Jidáš škaredil (žaloval) na Krista.

Květnou nedělí začíná tzv. Pašijový týden. Z latinského „passio“ = utrpení určuje, o co se tento týden jedná. Je to připomínka utrpení Ježíše Krista, který byl zrazen, bičován, umučen na kříži, pohřben a vstal z mrtvých. Květná neděle se jmenuje den, kdy Ježíš Kristus vjel do Jeruzaléma a lidé ho vítali palmovými ratolestmi.

Svátek Svatého Patrika, je ve světě velmi rozšířený. Hlavně v Irsku a v zemích se silnou irskou přistěhovaleckou menšinou. Slaví se 17. března. Kdybychom počeštili jméno Patrik, pak vycházíme z latinského slova Patria, což znamená vlast a ejhle - 17. března slaví v Česku svátek Vlastimil, což je vlastně ekvivalent jména Patrik.

Na Popeleční středu vyzvánějí zvony v kostelích a svolávají k bohoslužbám jakoby byla neděle. Možná vás zvuk zvonů ve všední den překvapil. Co je to vůbec ona "popeleční středa"?