
Když se dnes děti převlékají za strašidla a na okenních parapetech svítí vydlabané dýně, málokdo si uvědomuje, že slaví svátek starý přes dva tisíce let. Kořeny Halloweenu sahají ke keltskému svátku Samhain (čte se zhruba „sauin“), který připadal na noc z 31. října na 1. listopadu.
Konec léta, začátek temné poloviny roku
Samhain známe hlavně ze starých irských pramenů. Pro keltské pastevce a zemědělce znamenal konec sklizně a návrat stád z letních pastvin. Končila světlá polovina roku a začínala temná. Někteří badatelé v něm vidí i začátek keltského roku. Slavilo se od západu slunce do západu slunce, protože Keltové počítali den od večera.
Noc, kdy se otevírá brána
Podle tehdejší víry byla hranice mezi světem živých a světem mrtvých na Samhain nejtenčí. Domů se mohly vracet duše předků a po kraji se toulaly bytosti z jiného světa, kterým Irové říkali aos sí. Někdy byly přívětivé, jindy nebezpečné. Proto se pro ně nechávalo jídlo a pití za dveřmi, aby zůstaly v dobré náladě.
Ohně, masky a lucerny
- Posvátné ohně: na kopcích se zapalovaly velké vatry. Měly chránit lidi i zvířata a očišťovat před zimou.
- Masky a převleky: kdo se převlékl, toho duchové nepoznali a nechali ho na pokoji. Ve Skotsku a Irsku z toho později vzniklo chození po domech v maskách s říkankou za odměnu.
- Lucerny: nevyřezávaly se z dýní, ale z tuřínu nebo řepy. Dýně přišla na řadu až v Americe, kam zvyk přivezli irští přistěhovalci. Celý příběh o Jackovi se svítilnou najdete v našem článku Halloween a vyřezávaná dýně.
Věštby na Samhain
Noc mezi světy se hodila i k nahlédnutí do budoucnosti. Dívky věštily z jablek a ořechů. Kdo oloupal jablko v jednom kuse a slupku hodil přes rameno, mohl z jejího tvaru vyčíst počáteční písmeno budoucího ženicha. Dva oříšky položené do ohně prozradily, jestli láska vydrží: když hořely klidně vedle sebe, bylo to dobré znamení. Když od sebe odskočily, raději hledat dál.
Od Samhainu k Halloweenu a Dušičkám
Když se křesťanství rozšířilo do Irska a Británie, staré svátky nezmizely, jen dostaly nový obsah. Církev v 8. a 9. století přesunula svátek Všech svatých na 1. listopadu. Večer před ním se anglicky říkalo All Hallows‘ Eve, a z toho se stal Halloween. O něco později přibyla Památka zesnulých 2. listopadu, kterou u nás známe jako Dušičky. O nich si můžete přečíst v našem článku Dušičky: svíčka za ty, kteří už nejsou s námi.
Myšlenka, že na přelomu října a listopadu jsou nám ti, kteří odešli, blíž, tak přežila staletí. Jen se místo ohňů na kopcích dnes zapalují svíčky na hrobech.
Samhain dnes
V Irsku a Skotsku se tradice drží dodnes a Samhain slaví i lidé, kteří se hlásí k novopohanským směrům. Pro ostatní může být inspirací, jak tenhle čas prožít: zastavit se, zapálit svíčku, poděkovat za úrodu uplynulého roku a vzpomenout na předky. A třeba zkusit tu věštbu s jablkem.
Napsat komentář