
Začátkem listopadu se lidé hrnou na hřbitovy a většina z nás tomu souhrnně říká Dušičky. Ve skutečnosti se ale potkávají dva různé svátky. 2. listopadu je Památka všech věrných zemřelých, tedy den vzpomínky na naše blízké. Den předtím, 1. listopadu, slaví církev slavnost Všech svatých. Patří k největším svátkům křesťanského roku a nemá smutnou, ale naopak radostnou povahu.
Čím se liší Všech svatých od Dušiček
O Dušičkách se vzpomíná na všechny zemřelé a lidé se za ně modlí. Na Všech svatých si církev připomíná ty, kteří už podle víry dosáhli nebe. Nejde jen o známé světce s vlastním jménem v kalendáři. Jde i o nespočet obyčejných lidí, matek, otců, sedláků nebo řemeslníků, kteří žili dobrý život a o jejichž svatosti ví jen Bůh. Svátek je tak trochu oslavou „neznámých svatých“, kterým v kalendáři žádný den nezbyl.
V katolické liturgii má Všech svatých hodnost slavnosti, tedy nejvyšší stupeň, stejně jako Vánoce nebo Velikonoce. Pro katolíky je to den, kdy by měli jít na mši, i když připadne na všední den. Letos vychází na neděli.
Jak svátek vznikl: od mučedníků k Pantheonu
Kořeny svátku sahají do prvních staletí křesťanství. V dobách pronásledování zemřelo tolik mučedníků, že nebylo možné každému vyhradit vlastní den. Křesťané proto začali slavit společnou památku všech mučedníků. Na Východě i na Západě se konala na jaře, první neděli po Seslání Ducha svatého. Pravoslavné a východní církve ji tam slaví dodnes.
Zlom přišel 13. května roku 609. Papež Bonifác IV. dostal darem od byzantského císaře Fóky římský Pantheon, slavný antický chrám zasvěcený všem pohanským bohům. Sochy bohů z něj nechal odstranit a chrám zasvětil Panně Marii a všem mučedníkům. Z římských katakomb sem podle tradice převezli ostatky mučedníků a údajně jich bylo celých 28 vozů. Z chrámu „všech bohů“ se tak stal kostel „všech svatých“. Pantheon slouží jako kostel dodnes.
Proč zrovna 1. listopadu
V polovině 8. století zasvětil papež Řehoř III. jednu z kaplí ve svatopetrské bazilice všem svatým, nejen mučedníkům, a v Římě se svátek začal slavit 1. listopadu. Pro celou západní církev ho na tento den roku 835 ustanovil papež Řehoř IV.
Historici se dodnes přou, proč právě začátek listopadu. Jedno vysvětlení je praktické: na podzim, po sklizni, měli poutníci do Říma dost jídla a dalo se je nasytit lépe než na jaře. Jiní upozorňují, že na stejnou dobu připadal keltský svátek Samhain, kdy se podle Keltů otevírala brána mezi světem živých a mrtvých. Církev možná chtěla starým zvykům dát nový obsah. Jisté to ale není.
Na konci 10. století pak opat Odilo z kláštera v Cluny přidal hned následující den, 2. listopadu, památku všech zemřelých. Tak vznikla dvojice svátků, které si od té doby všichni pletou. Více o tom, jak se slaví Dušičky, jsme psali v samostatném článku.
Co má s Všemi svatými společného Halloween
Víc, než by se zdálo. Staroanglicky se svátek Všech svatých jmenoval All Hallows‘ Day a večer před ním All Hallows‘ Eve. Zkrácením vzniklo slovo Halloween. Dýně, masky a koledování za sladkosti se k předvečeru svátku přidaly později, hlavně z irských a skotských lidových zvyků, které si vystěhovalci odvezli do Ameriky.
Pověry a lidová víra
Naši předkové brali noc z Všech svatých na Dušičky velmi vážně. Věřili, že se v tu dobu duše zemřelých vracejí mezi živé, a dodržovali proto řadu pravidel:
- Mše mrtvých o půlnoci. Podle pověsti se mrtví o půlnoci scházejí v kostele ke vlastní mši. Kdo by je vyrušil nebo se na ně šel podívat, zle by pykal. Na Slovácku se o půlnoci zvonilo, aby se mrtví sešli k modlitbě.
- Uklizené nože. Nože a ostré předměty se schovávaly, aby se o ně duše, které se vracejí domů, neporanily.
- Žádné nádoby na okně. Na okenní parapet se nesměl dát hrnek ani mísa, aby do nich duše nespadla.
- Teplá kamna. V kamnech se topilo dlouho do noci, aby se duše měly kde ohřát.
- Svíčka za každého. Na okno se stavěla svíčka za každého zemřelého z rodiny, aby duše trefily domů.
- Ticho v domě. V ten večer se nemělo hlučně pracovat ani se veselit. Rodina zůstávala doma a vzpomínala.
Pranostiky na Všech svatých
Den Všech svatých byl také důležitým dnem pro předpověď zimy. Hospodáři se dívali na stromy, na počasí i na bukové dřevo:
- Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.
- Všichni svatí teplo vrátí.
- Jak na Všechny svaté, tak měsíc po nich.
- Když na Všech svatých mrazivo, bude zima teplivo; když déšť, tu je třeba za pec vlézt.
- Je-li na Všechny svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.
Jak se slaví jinde v Evropě
U nás 1. listopad státním svátkem není, ale hned za hranicemi ano. Na Slovensku, v Polsku, v Rakousku a v řadě dalších zemí mají lidé volno a celé rodiny vyrážejí na hřbitovy. V Polsku se o Wszystkich Świętych rozsvítí hřbitovy tisíci světel a provoz na silnicích připomíná Vánoce. Ve Španělsku se na Todos los Santos jedí sladké marcipánové tyčinky zvané „kosti svatých“ a v divadlech se tradičně hraje hra o Donu Juanovi.
Jak prožít Všech svatých dnes
Všech svatých se dá oslavit i bez velkých gest. Můžete si zjistit, po kterém svatém nesete jméno, a přečíst si jeho příběh. Spousta svatých byli docela obyčejní lidé s neobyčejným srdcem. Můžete zajít na mši nebo jen do tichého kostela. A když půjdete o víkendu na hřbitov, zkuste si vzpomenout nejen na své blízké, ale i na ty dobré lidi, kteří vás v životě něčím obohatili. I to je ve své podstatě smysl tohoto svátku.
Napsat komentář