Téma: Rozchod

Kdy je třeba se rozejít, tedy, kdy nastal ten pravý okamžik. Jak se rozejít? Všechno si vyříkat, nebo partnerku otrávit a nechat ji, aby se rozešla sama? Nebo si skočit do trafiky pro cigarety a už se nikdy nevrátit? A máte mezi svými bývalými přítelkyně? Tak jak jste na tom, pánové?

Mirun: To záleží na tom, co je to za vztah. Pokud vyčpěl a partneři k sobě nemají žádné závazky, a delší dobu oba pozorují, že to není dobré, je lepší říct si to na rovinu. Pokud se hodlám rozejít jen já, považuju za lepší řešení toho druhého natolik otrávit, aby byl nakonec rád, že se mě zbavil, protože jsem idiot. Ušetřím mu (i sobě)  mnoho trápení. Emoce nelze úspěšně řešit rozumem, jen a pouze jinými emocemi. S některými bývalými jsem ve styku a pokud mohu říct, pořád mezi námi existuje určitý „nevyřčený“ vztah. Co se jednou stalo, nejde odestát. Na druhou stranu mám i bývalé přítelkyně, které vidět opravdu nemusím.

Petr: Záleží především na tom, jaký vztah chci rozchodem řešit. Jestli je to nějaký pár týdenní, tak to většinou neřeším nijak. Prostě byl to omyl, pokud po pár dnech/týdnech zjistím, že to nefunguje. Přestanu mít čas, odvolávám domluvené akce a buďto ji otrávím a vykašle se na mě sama, což je úleva, nebo jí nakonec řeknu nějakou pitomost – třeba, že cítím, že bych jí mohl ublížit. Asi to není to pravé ořechové, ale nemám většinou to srdce na ni štěknout: už mi nevolej a dej mi pokoj. Hůř se řeší dlouhodobé vztahy. Na to, abych se rozešel třeba po jednom nebo i více letech nestačí nějaká hloupost. To už tak nějak musíme cítit tu prázdnotu oba. Ale dlouhodobá známost si zaslouží důstojné řešení. Se všemi svými dlouhodobými známostmi jsem zůstal kamarád. Ty krátkodobé si moc nepamatuju.

Filip:  Jsem tolerantní člověk. Jsou však určité hranice a když je partnerka i přes upozornění překročí není jiná volba než rozchod. Nejsem zastánce drsného rozchodu, ani rozchodu typu "jdu si pro cigarety do trafiky". Myslím, že pokud vztah za něco stál, měl by i rozchod proběhnout kultivovaně a je na straně rozcházejícího se, aby jeho partner trpěl co nejméně. Jsou určité zásady, které by rozcházející neměl nikdy porušovat - např. nedávat naději, protože naděje je sžíravá potvora která by pak tomu druhému moc ublížila. Vždy říci jasný důvod rozchodu. Působit naprosto rozhodnutě ... atd. atd.

Tomáš:  Upřímně řečeno si takovou situaci ani nedokážu představit. Se svou partnerkou jsem jiz přes 10 let a nehodlám to nijak měnit. Svoje studentské lásky jsem většinou končil rozhovorem z očí do očí. Některé z nich potkávám na třídních srazech. Sice poklábosíme o životě ale že bysme byli nejlepší kamarádi to říct nemohu.

Michael:  Ve chvíli, kdy si už nemáme co říct a problémy nedokážu řešit jinak. Jak proběhne? Bolestivě. A jakým způsobem? Dávám přednost rychlé bolesti před pomalou. Ano, s některýma jsem v kontaktu. Ano, našli by jste mezi mýma kamarádkami i „bývalku“.

Mikeš:  Když rozchod tak asi rychlý. Pokud nastane situace, že si lidé nemají spolu co říct a už jeden druhého otravují natolik, že vedle sebe nemohou ani být. Chce to vzít s rozumem, pokud nebyla rodina bylo to jednoduché stačilo zavolat, nebo si říct je konec. Nebo prostě nezavolat... S rodinou už je to jiné. S žádnou sem se nerozešel tak ve zlém, abych si s ní občas nepopovídal, když chce, to není můj styl. Spíše jsem s tím míval problémy s mojí současnou ženou, protože mi často volaly kamarádky, ať už si chtěly popovídat, nebo si jen ulevit. Bohužel moje žena pro to moc pochopení neměla.

Michal:  Na rozchod je čas pokud si už s tím druhým nemám co říct a nebaví mě s nim nic a radši jsem s kámašema kdekoliv jinde. A nejlepší je to řešit rychle protože to není příjemný ani pro jednoho, takže pa lásko a jdeme dál.

Lukáš:  Každý den dopoledne poslouchám Evropu 2 zrovna nedávno bylo téma v Afterparty rozchody. Docela mě zaujal jeden mail od nějakého typana: Rozchod do 25 sekund. Dáte si schůzku na nějakém místě a vybalíte to a než se protějšek dostane ke slovu, tak zmizíte. Celkem drsné a rozhodně už nezústanete přátelé a spíš si o vás bude myslet, že jste debil ale občas to i jinak nejde. Rozhodně to není můj styl, ale určite vím, že nastane taková chvíle kdy to i jinak nepůjde.

Jirka:  Nemyslím si, že rozchod ma definovaná pravidla... Prostě nastane ve chvíli, kdy jeden nebo oba maji pocit, že už jim ten druhý nemá co dát... S bývalými přítelkyněmi jsem v kontaktu.

Honza:  Taková chvíle nastane ve chvíli, kdy si s partnerkou přestanu rozumět – tedy ve chvíli, kdy nejsme schopni problémy řešit v klidu, ale automaticky přecházíme k hádkám. Rozhodně by to proběhlo tak, že bych všechno řekl na rovinu, žádné další zbytečné hádky nebo dokonce trapné a nedůstojné vypaření se (které je hodné tak maximálně chování školáka základní školy). Žádnou bývalou přítelkyni nemám, takže není s kým být v kontaktu.

Richard: Rozchod je umění a to by se mělo vyučovat. Jenže ouha, není nikdo, kdo by ho ovládal, takže výuka nebude. Mohu jen konstatovat, že mými nejlepšími kamarády jsou moje bývalá úžasná žena a Petr. S oběma se dobře povídá…

Horst: Konec vztahu může nastat z mnoha důvodů. Někdy prostě pomine zamilovanost nebo člověk zjistí, že si nemá s partnerem co říct. Další důvody jsou třeba nevěra nebo se někdo zamiluje do někoho jiného… Neexistuje jednoznačná odpověď na otázku jak se rozejít. Zaleží na konkrétní situaci. Jednou se prostě člověk sbalí a odejde, jindy to končí hádkou a někdy třeba taky vzájemnou dohodou. S tím souvisí i další otázka – jaký vztah je po rozchodu. Samozřejmě mám několik rozchodů za sebou a některou z bývalých partnerek bych už nikdy nechtěl vidět, naopak mám i kamarádku z řad „bývalých“. 

Martin:  Rozchody nemám rád, především nemám sílu říci to přímo. A po pravdě řečeno, já ani nejsem povětšinou ten, kdo by se rozcházel, přichází to z druhé strany. Stále za sebou však nemám žádný rozchod po opravdu dlouho trvajícím vztahu. Ale s bývalými přítelkyněmi mi nedělá problém kamarádit, přestože už se na ni zkrátka koukám navždy z maličko jiného pohledu.

Zajímá vás něco víc o našich respondentech? Čtěte zde.

Minulá témata: Prostituce,  Lze milovat dvě ženy současně?, Balící technika, Nevěra, Ženská krása

Přečtětě si také: Rozešli jsme se, co dál?