Každý z nás určitě, když poctivě zapátrá v paměti, tak si na podobný případ vzpomene. Například můj bývalý kolega Jirka, mladý lékař, začal chodit se svou dívkou na gymplu. Na vysoké škole bydleli spolu na privátě, plánovali budoucnost, měli se brát hned jak oba odpromují. Jejich rodiče, kamarádi a celé okolí je bralo jako jednoznačnou dvojku. Nehádali se, za ty roky se dokonale znali, ničím se nemohli překvapit ... Ale zato Jiří překvapil nás. Opravdu se ženil ihned po promoci, ale ne s dívkou se kterou 6 let chodil, ale s učitelkou, se kterou se seznámil přesně dva měsíce před tím, než si ji vzal.
Další můj známý, Milan, chodil taktéž s děvčetem dokonce od základní školy. Celé roky jsme je znali jako pár a nikoho z nás by nenapadlo, že tři týdny před svatbou uteče Milan do USA se svou novou známostí, se kterou se znal sotva měsíc. V Americe se pak s ní za tři měsíce oženil.
Přenošený vztah
Těch případů je nepřeberné množství. Vyznačují se tím, že jsou partneři v dlouhodobém mnohaletém vztahu, který jim poměrně klape. Nemají konflikty, žádné hádky, rozumějí si a mají se rádi. Plánují budoucnost a jeden s druhým na pevno počítá. A pak dojde ke zlomu, přichází nový partner a naprosto zběsile rychlý životní řez - velice často se právě vyznačující okamžitým společným bydlením, nebo překotnou svatbou.
Jejich okolí si o tom často povídá a ptá se, jak tomu mohlo dojít? Vždyť si přece tak moc rozuměli? Vybírali si svatební šaty.kupovali snubní prstýnky, zařizovali si společný byt či dům. Co se mezi nimi stalo tak mimořádného, že se takhle rychle bez jakéhokoliv varování rozešli?
Odpověď je velice jednoduchá: Mezi nimi se nestalo vůbec nic. A říkám-li vůbec nic, přesně to tím myslím. Pouze se dopracovali do stádia, které se v psychologii párového soužití nazývá přenošený vztah.
Ano, ten název se odvíjí od přenošeného dítěte, kdy matka měla už porodit a dítě stále nikde. Tento stav vyvolává paniku a lékaři pak uměle porod vyvolávají. Jenže v párovém soužití si lidé neuvědomují, že se dostali do kritické fáze přenošenosti. A že stejně jako přenášení ohrožuje dítě v těle matky (a i matku samozřejmě), tak i přenášený vztah je sebedestruktivní. Tedy ničí sám sebe.
Vdát se musíš z hlouposti
Nejsou tam žádné varovné signály. nic co by alarmovalo a upozorňovalo, že se blíží katastrofa. Lidé si spolu rozumějí, povídají, žijí, občas se i milují - mají se prostě rádi. Přesto jejich vztah kráčí spolehlivě do záhuby. Není to nic nového, co by přinesla dnešní doba. Od jedné staré paní jsem slyšela na první pohled banalitu, ve skutečnosti velké životní moudro - vdát se musíš z hlouposti, protože z rozumu už to neuděláš.
Co to konkrétně znamená? I vztah má určité vývojové zákonitosti. Lidé se do sebe zamilují - tedy jsou sebou vzájemně milostně fascinováni. Období milostné fascinace trvá několik měsíců až zhruba jeden rok. Po roce přestane náš podvěsek mozkový zběsile reagovat na přítomnost do té doby zbožňované bytosti a měla by nastoupit další vztahová fáze - skutečná láska. A právě tehdy je nejvhodnější čas se vzít a mít děti. Do dvou let od seznámení byste měli mít dostatečně jasno, zda tento partner ano či nikoliv. Milostná fascinace odezněla a vy ho vidíte takový jaký je i s jeho chybami, ale ještě stále mezi vámi funguje milostná chemie.
Někteří psychologové, kteří se zabývají partnerskými vztahy radikálně přikazují, že se lidé do dvou let mají vzít - mít dítě, nebo se rozejít. Ono totiž právě po těch dvou letech začíná křivka intenzity milostného vztahu upadat. Pokud žijete v rodině a máte děti, pak si to možná tak rychle neuvědomíte, ale právě při "chození" je to příliš patrné.
Netrháte z partnera šaty ve výtahu, protože nemůžete vydržet pohled na něj. Neprovozujete žádný divoký, ale spíš technický sex. Ve skutečnosti se vám ani moc nelíbí a musíte si hledat nové a nové podněty. Máte se rádi o tom nepochybujete, rozumíte si, víte, že spolu můžete žít, přesto intenzita vztahu je stále slabší a dokonce může dojít až úplnému nezájmu.
Děti se neopouští
Samozřejmě toto neprobíhá jen u párů. které spolu jen chodí a nemají rodinu. Totéž probíhá u všech párů a je to zákonitý vztahový vývoj. První velká vlna rozvodovosti přichází po sedmi letech trvání manželství. Znamená to, že právě v této době přichází první velká vztahová krize, kdy se lidé přestali dávno sexuálně přitahovat a přiznejme si, nudí se spolu. Lidé, kteří na toto nejsou připraveni a řekněme si otevřeně, velká většina párů o zákonitosti vztahového vývoje neví vůbec nic, jsou náhle z jakési citové prázdnoty překvapeni a jsou jí zaskočeni. Přemýšlí, kde udělali chybu a že se asi spletli ve výběru partnera. Hlupáčci nevědí, že kdyby volili kohokoliv jiného, tak ten vývoj bude vždycky stejný. Proto si bláhově začínají hledat partnera nového v naději, že si konečně najdou toho pravého.
A ti, kteří jsou nezodpovědní, opouštějí rodiny a děti. Což je ve skutečnosti trestuhodné. Jakmile je ve hře dítě, nemá nikdo právo myslet na sebe. Pokud vztah udržitelně funguje, pak by nikdo neměl opouštět tuto svou rodinu jen z toho důvodu, že je právě teď milostně fascinován (tedy zamilován) jinde.
Přenošený vztah opusťte naopak s klidem
Naprosto jiná situace je však u přenášených známostí. U těch, kteří spolu roky a roky chodí a plánují si jakousi pofidérní budoucnost. Tito lidé se dostávají do stejné situace jako jejich oprstýnkovaní a odětičkovaní kolegové, jen ta zodpovědnost je ve srovnaní s nimi prakticky nulová. I přenášené známosti se dostanou do stejné situace. Tedy že se už zdaleka tak sexuálně nepřitahují, už dávno nejsou zamilovaní a nudí se spolu. Jak potom odolat, když se najednou objeví někdo a všechny ty nahromaděné a dlouho dušené emoce protrhnou hráz a valí se všude kolem milostno?
Můžeme se vztahem znuděnému člověku divit, že když se v něm probudí plnou silou atomové bomby v Hirošimě emoce a city, že všechno letí stranou, veškeré plány, prstýnky, svatební šaty a že prostě jde za něčím, kvůli čemu stojí zato žít? A co se nám děje dál? Človíček z přenošeného vztahu s tímto nepočítal, měl jinou vykolíkovanou a naplánovanou budoucnost a najednou ...! Je po nudě, každý kousek těla volá jméno nové milované osoby, máme pocit, že toho nového člověka milujeme i kořínky vlasů, ale nějak si současně uvědomujeme, že máme jakoby jakési povinnosti k tomu bývalému partnerovi.
Překotný sňatek
A kupodivu jsou to dvě věci, které pak tyto lidi ženou k brzkému až překotnému sňatku s novým partnerem. Je to především špatná zkušenost z předešlého přenošeného vztahu. Podvědomě totiž cítíme, že takhle to bude probíhat i tady v tom novém vztahu a protože je člověk sapiens (tedy učenlivý), tak si bere poučení z krizového vývoje a snaží se dalšímu krachu předejít. A druhým hnacím motorem radikálního řešení je právě špatné svědomí a určitý pocit závazku či dluhu k bývalému partnerovi. Vždyť přece tolik jste si toho naslibovali a řekli a teď?
Emigrant z přenošeného vztahu dostane strach, že by se z nostalgie mohl chtít vrátit k bývalému partnerovi, že by mohl zvítězit pocit odpovědnosti a závazku a že (!) by se znovu dostal do těch nudných kolejí, ve kterých do teď zahníval. Zatímco tady má šanci prožít velkou citovou bouři, skvělý excitovaný sex a bouřlivé milování. Proto se rychle pojistí překotným sňatkem.
Svedený a opuštěný
Zajímavý bývá postoj onoho druhého, "opuštěného" partnera. Ten kupodivu okamžitě smazává veškeré nedostatky právě ukončeného vztahu a celé to zpravidla bere jako jednu velkou křivdu na sobě. Stylizuje se do pozice "svedého a opuštěného". Uvědomuje si sice, že se mu to také nelíbilo a také si mohl najít někoho jiného, ale "on byl ten zodpovědnější", který vytrval. Zpravidla si ukončený vztah idealizuje a nějaký čas pofňukává. Nicméně i pro něj je tato verze lepší než setrvání. Posléze si taky najde nového a je překvapen, jak je to skvělé. Velice často jsou bývalí partneři z přenošeného vztahu, kteří si už odreagovali všechny ublíženecké emoce, velmi dobrými celoživotními přáteli.
Milujme se a množme se
Ve skutečnosti je tomu tak, že odchází z přenošeného vztahu náhodný partner. Tedy ten, který jako první ve správnou chvíli a na správném místě potká někoho, kdo v něm milostnou fascinaci vyvolá. A nic si nenamlouvejme. Po dlouhodobém vztahu jsme na novou milostnou fascinaci prostě připraveni všichni.
Přečtěte si také:
Sex s tebou mě nebaví
Rozešli jsme se, co dál?
Nevěra, žárlivost, kariéra a další ničitelé vztahů
Nevěra a její nejčastější důvody
Když pravda je horší než lež
Pomoc, miluji svého kolegu!
Diskuze: (
