Strašidla: Skřítkové a šotci

Skřítkové tesaři vylezte z mechu ....  určitě si vzpomeneme na písničku z pohádky Ať žijí duchové. Tam skřítci hodným dětem pomáhali a zlému vedoucímu samoobsluhy škodili.

A co takhle šotci? My v redakci známe nejlépe co dokáží šotci udělat. Kdy bezchybný a zeditovaný článek vyjede na světlo boží a objeví se tam překlep, který pokud možno od základu přeorá celou myšlenku, nebo urazí čtenáře, který se mylně domnívá, že je to o něm. Celé historie by se o tom daly povídat.

Co však praví odborná literatura o fenoménu zvaném skřítkové, šotci, permoníci, koboldi a domovojové? Podobně jako duchové jsou astrálnimi těly lidí, jsou skřítkové (pro zjednodušení nebudu vypisovat nadále všechny varianty a názvy této bytosti - jen skřítkové) astrálními těly přírody, živlů a rostlin. Skřítkové mají konkrétní úkoly a zabývají se jimi. Dohlížejí na správný růst, chod přírody a přírodní jevy.

Skřítkové rostlin

Praví se, že podle toho jak se chováte k okolnímu světu, tak se on chová k nám. Je velké množství lidí, kteří mají tendenci si povídat se svým okolím. Hlavně s přírodou, rostlinami. Kolik zahradnic a zahradníků si povídá s ředkvičkami či rybízem, kolik něžně hladí mladé stromky meruněk a jabloní. A velké dospělé stromy? Ty přece chodíme objímat, abychom získali jejich životní sílu.

Skřítkologie ovšem praví, že to ve skutečnosti oslovujeme a mluvíme se skřítky těch rostlin a stromů. Pokud s nimi hovoříme laskavě, s láskou a chválíme je, tak na to skřítci reagují nadšeně a snaží se rostlince i nám prospět o to víc.

Mnoho lidí potvrzuje, že pokud třeba na hynoucí kytičku v květináči začali mluvit, konejšivě ji povzbuzovat k růstu a něžně hladit lístky, podařilo se ji zachránit. Nikde se mi ale nepodařilo vypátrat, zda tito duchové rostlin umírají současně se svěřenou rostlinkou, nebo přecházejí k jiné, či snad mají na starosti rostlin více, ale to asi není vůbec podstatné.

Domácí střítkové

Kromě výše uvedených duchů rostlin, jsou též duchové domů a budov. Říká se jim hospodáříčci. Dohlížejí na správný chod domů a hospodaření domácnosti. Od nepaměti lidé s hospodáříčky počítali a na noc jim chystali jídlo do misky k peci.

To, že vás má váš domácí skřítek rád poznáte podle toho, že vám pomáhá zachraňovat situace. Třeba když vám upadne talířek či vajíčko a nerozbije se. Nebo najednou najdete ztracenou věc o které jste si mysleli, že jste ji omylem vyhodili. Vy jste ji vyhodili, ale váš domácí skřítek pro ni přispěchal do popelnice dřív než přijeli popeláři a přinesl vám ji zpět.

Traduje se příběh, jak se v Německu snažila vnučka zbavit porouchané hrací skříňky po zemřelé babičce. Opakovaně ji vynesla do popelnice a vždycky ji pak v následujících dnech našla někde doma. Protože si nevěděla rady, zašla za odborníkem, který se o paranormální jevy zajímá a ten jí poradil, aby si tu skříňku pořádně prohlédla, jestli tam něco není a nebo aby ji dala opravit. Děvče ji opravit dalo a když ji spustilo, babiččiným hlasem místo melodie se linuly ze skříňky série čisel. Byla to čísla babiččiných kont i s hesly a dívce se tenkrát podařilo zachránit celou rodinu před bankrotem. Prý se to celé stalo proto, protože se děvče od malička přátelilo s babiččiným domácím skřítkem a nosilo mu sušenky a mléko. Nikdy ho sice neviděla, ale od dětství o něm všem vyprávěla, jak za ní chodí a jak jí děla různé laskavosti.

Samozřejmě i to, že jste skřítka rozlobili poznáte okamžitě. Co se může ztratit, to se ztratí. co se může rozbít to se rozbije, co se může zkazit to se zkazi. Takovou nejznámější ukázkou mistrnné práce naštvaného skřítka je hledání brýlí, které máte celou dobu na čele. Sice je tam máte, ale skřítek způsobí, že je necítíte. Očaruje vás. Většinou na to přijdete až ve chvíli, kdy vás na brýle na čele upozorní někdo další, skřítkem neočarovaný, případně když projdete kolem zrcadla.

Uklidnit takového naštvaného domácího skřítka není vůbec maličkost. Tedy pro člověka 21. století. Musíte se mu totiž omluvit a poprosit ho, aby se nadále o vaši domácnost staral hezky. A zkuste mu dávat nějaké pamlsky a dobrůtky do misky někde v kuchyni. Doporučují se sušenky a mléko. On to možná nezbaští, nebo to sežere pes či kočka, ale prý se snaha velmi cení a po nějaké době, kdy bude skřítek uražený vám odpustí a bude na vás zase hodný. Oslovujte ho hezky, třeba "přítelíčku". Pokud ho budete oslovovat, nikdy ho nesmíte urazit, nebo mu vynadat. Mohl by se urazit napořád. A pamatujte, vy mu ublížit nemůžete, on vám může velmi znepříjemňovat celý váš život.

Nebo, když se vám bude zdát, že je uražený už moc dlouho, můžete rozházet po domku či bytě mák. Hospodáříček se to prý bude snažit uklidit, protože tohle by nepřenesl přes srdce a při té příležitosti nemá na zlomyslnosti čas. Než mák vysbírá, tak se uklidní a pak už prý nezlobí - ovšem tohle musí jít ruku v ruce s tím, že se mu budete nadále omlouvat a prosit o jeho přízeň.

Permoníci a koboldi

Dalším druhem skřítků jsou permoníci v Německu též zvaní koboldi. Jsou to strážci podzemí a nerostného bohatství. S těmi mají co do činění horníci. Ti také těmto skřítkům nechávali v dole různá přilepšení. Chleba, med ale i pivo. Pokud permoníci byli s lidmi spokojeni, tak jim pomáhali nalézt větší ložiska rudy nebo uhlí, pokud ale spokojeni nebyli, tak mirnějším řešením bylo, že horníci nenašli nic. Podstatně horší řešení bylo, když nechali důl zavalit, nebo vyvolali výbuch. Ale i mezi permoníky asi nepanuje jednotný názor na lidskou činnost, protože jedni důl zavalí, ale jiní zase zavaleným horníkům pomáhají přežít.

Opět se traduje příběh tentokrát z Ruska, kdy byli horníci zavaleni už několik dnů a ani se nepočítalo s tím, že by mohli být nalezeni živí. Pak najednou uslyšeli záchranáři ťukání a vydali se tím směrem a po několika hodinách skutečně skupinku několika živých horníků objevili ve vzduchové bublině. Ti byli v bezvědomí. Když se v nemocnici probrali tak došlo k velkému překvapení, protože zavalení horníci tvrdili, že ťukali jen první den, pak většinou spali a poslední den byli v bezvědomí všichni. Nikdo z nich neťukal.

Šotci

Jsou to pořád skřítkové, ale na rozdíl od těch předešlých, jsou šotci šprýmaři až do morku kostí. Jsou tak trošku zlomyslní a dělají jeden naschvál za druhým. A když se jim podaří vyvrbit něco obzvlášť pikantního, jsou pak štěstím bez sebe. Nejde je nijak udobřit. Budou vám naschvály dělat pořád. Ale  můžete ovlivnit to, jestli jejich šprýmy budou laskvé či zlomyslně jedovaté.

Je potřeba prý jejich žerty pochopit a ocenit je. Takový šotek, když vidí kladnou odezvu na svůj kousek, tak sice nepřestane, ale jeho kousky jsou  nadále úsměvné a komické, ale neublíží vám. Kdežto když budete na jeho práci svolávat hromy a blesky a proklínt ho, tak vám příště provede ještě horší věci. Se šotkem v zádech se musíte naučit žít. Pak vás čeká život bez všedních dní.

Přečtěte si také:

Strašidla: Duchové

Strašidla: Poltergiest