Strašidla: Poltergeist

Možná si ještě vzpomenete na kdysi velmi slavnou a dnes už spíš do klasiky řazenou filmovou sérii Poltergeist. Myslím, že měla tři díly a že jen ten první, Spielbergův, stál ve skutečnosti za zmínku. Byly tam některé scény, které si vydobyly pevné místo  ve světě hororu a bývají často  citované či parodované.   Připomeňme si - holčička slyšíci hlasy z televize chodí před zrnící  obrazovku  tak dlouho sedět, až se právě  jejím prostřednictvím mezi duchy dostane. Její zvolání: "They're here!" se stalo součástí americké popkultury.

Záhadou je ale opředen celý film. Údajně provázely tvůrce filmu velké problémy (záhané úrazy, neštěstí, onemocnění rakovinou) a například hlavní představitelka, holčička Heather O'Rourke, zemřela ve 13 letech prakticky ihned po dokončení série. Dřív, než měl poslední díl premiéru v kinech.

I když se tak série jmenovala, tak ve skutečnosti se o pravý jev Poltergeist, jak si ho vysvětlujeme v dnešní době, nejednalo. Vyústilo to celé totiž do situace, kdy se ukázalo, že v domě strašili duchové reálných lidí, kteří za dramatických okolností zemřeli  a ti by pak ale nepatřili do kategorie Poltergiestů, ale do kategorie Duchů, jak jsme o nich mluvili minule.

Co to tedy vlastně Poltergeist je? Je to jev, který se váže k místu nebo k osobě. Nejčastěji se vyskytuje v domácnostech, kde bydlí dívka v období puberty. Jedná se různá hlomození, šelesty, škrabání, kroky a prapodivné zvuky. Jsou popsány i pohyby předmětů a jejich záhadné přemisťování.

Zpravidla jev vymizí v okamžiku, kdy se dívka z domu odstěhuje, nebo kdy její pubertální období přejde. Je tedy otázkou, zda dívka v pubertě tyto jevy sama mimovolně přivolává, či zda je jen k nim vnímavější.

Jev zvaný Poltergiest je vůbec jeden z nejstarších popisovaných jevů. Vyskytují se zmínky o něm hluboko v minulosti už ve starověkých civilizacích.  Občas se vyskytuje otázka, je-li nějaký rozdíl mezi Poltergeistem a dalšími velmi podobnými jevy, které jsou však označovány jako působení skřítků či šotků. Jenže podle autorit, které se těmito jevy zabývají, se šotci a skřítci váží vždycky na místo, dům, kde žijí a podle toho jak se majitelé chovají, tak jim pomáhají nebo škodí.

Poltergeist se zdá nelze vůbec nijak ovlivňovat. Přichází sám, jen si tak mimovolně straší, sem tam něco přesune, sem tam do něčeho bouchne, sem tam někoho vyděsí ... Nikdy není pozorovatelný. Tedy není to duch člověka. Mohlo by se tedy jednat o nějaké menší démony, ale je pravěpodobnější, že se jedná jen o projevy telekineze. Což by právě potvrzovala souvislost s mladičkými dívkami, které mohou být v době velkých hormonálních změn ve svém těle nabity značnou telekinetickou energií.

Poltergeist není nebezpečný. Je sice popisován případ muže z Ruska, který viděl, jak jeho manželku zapaluje drobný modrý plamínek a když se ji pokusil uhasit, zle se popálil, zatímco jeho žena zůstala nedotčena. Tady se ale zřejmě vůbec nejednalo o jev Poltergeist, ale o projev samovznícení, který bývá přesně takto vylíčen - modrý studený plamen, který nehoří na povrchu těla, ale občas jeho nositele spálí na uhel zevnitř a to tak, že neožehne své okolí. Třeba leží osoba na posteli, sama spálená na uhel, ale prostěradla a polštáře jsou nedotčeny.

Další případ, který popisován a řazen jako Poltergeist, se stal v kanadském státě Nové Skotsko, kde se údajně na čerstvé omítce objevil nápis psaný neviditelnou rukou za přítomnosti svědků: "Ester Coxová, jsi má a já tě zabiju..."

Ani toto není běžný projev Poltergeista. Zřejmě se bude jednat opět o démona nebo o čarodějnictví, či o docela obyčejný trik způsobený smrtelníkem, který jen chtěl ubohou Ester Coxovou vyděsit.

Vzhledem k tomu, že se podobné jevy váží právě vždy na přítomnost vhodného "média" - nejčastěji pubertální dívky, v menší míře se tyto jevy dějí v přítomnosti člověka, který trpí epilepsií, je vysvětlení, že je jev způsobován  telekineckou energií  nejpravděpodobnější.

Přečtěte si také:

Strašidla: Duchové