Podle definice Francise Melvilla, který se touto oblastí zabývá, je „strašidlo“ duch zesnulé osoby, který straší v příbytcích živých, protože není schopen, nebo nechce přijmout marnost svého odděleného položivota.
Podle esoterických věd, je duch astrálním tělem lidské bytosti. Jinými slovy, je to dvojník existující na astrální úrovni, které mohou jasnovidci a mágové vidět a pracovat s ním.
Všechny lidské bytosti mají astrální těla. Jsou často popisovány okolnosti, kdy astrální tělo z hmotného vystoupí. My se s tímto jevem setkáváme především ve vyprávění lidí, kteří prodělali klinickou smrt a kteří popisují, že viděli sami sebe, chodili třeba kolem lékařů na operačním sále a slyšeli každé slovo, které bylo v místnosti proneseno.
Pak se ovšem vrátili zpět do svého těla hmotného. Co když ale už se není vrátit kam? Pak se astrální tělo potuluje mezi živými, kteří ho nevnímají a nemohou vidět. Jelikož se pohybuje v jiné dimenzi.
Velice často popisují takovou zkušenost například lidé, kterým zemřel někdo blízký. Manžel, dítě, rodič – popisují stavy, kdy přímo fyzicky cítí přítomnost ducha mrtvého ve svém okolí. Popisují se i různé, racionálně nezpracovatelné informace o tom, že duchové přišli, aby pomohli živým, třeba tím, že je upozornili na blížící se nebezpečí, nebo jim jen drobně vypomohli tím, že jim poradili, kde je nějaká ztracená věc.
Všechna světová náboženství pracují s životem po smrti. Ten se liší jen v tom, zda se duch člověka vrací na zemi znovu, či nikoliv. Křesťané věří v odchod duše do nebe, či pekla, katolíci mají ještě očistec a tam se čeká na konečné nastolení království božího. Východní náboženství vyznávají zase pro změnu opakování života po blíže časově neurčené období až do chvíle, než si duše prožije všechno a splyne s jakýmsi absolutním vědomím ve věčném pokoji. Liší se to zpravidla jen v drobnostech.
Francis Melville tvrdí, že pokud člověk zemřel za dramatických okolností – násilnou, mučivou nebo náhlou smrtí, udrží si jeho astrální tělo díky prožitému šoku vitální emoci, kterou pak nadále přiživují emocemi živých. Znamenalo by to, že Melville se domnívá, že pokud astrální dvojník zemřelého není nabit vitální emocí, která mu dává energii, odchází duch v klidu někam dál – použijme opět nejasný termín „do světla“ (z nouze, protože nemáme žádný lepší a výstižnější).
Pokud ale astrální dvojník po smrti nabit je, a zjistí, že se může živit emocemi živých lidí kolem sebe, může se stát, že začne tento položivot zde na zemi. Také by se tím vysvětlovalo, proč už podle prastarých pověstí duchové straší. Obecně vzato, strach je nejjednodušeji dosažitelná lidská emoce – tedy z hlediska ducha. Duch blízké osoby může žít z emocí – třeba smutku a žalu, který po ztrátě blízké osoby pozůstalí mívají.
Údajně se též stává, že duch zemřelého nemůže odejít, protože ho drží na světě láska žijícího člověka. Jako velmi silná emoce, ze které jaksi astrální tělo může „žít“ ale v tomto případě jaksi proti své vůli. Nechce zde zůstat, jen je chycen silnou emocí blízkého člověka a nemůže pak odejít.
Jsou popisovány též případy, kdy se duchové chytí do jakési smyčky. Stále se opakují okolnosti jejich úmrtí. Nejčastěji se jedná o oběti vražd a v současné době též o oběti autohavárií. Bývají popisovány případy, kdy na silnici se ještě dlouho po nehodě objevuje auto, nebo motorka člověka, který se tam zabil a stále znovu dochází k téže nehodě. Zajímavá je tato okolnost tím, že popisují tento jev lidé, kteří nemají žádný citový kontakt se zemřelým a převážně o něm nikdy neslyšeli a tudíž toto jejich vidění nemůže být způsobeno žalem po blízké osobě (což je často připisováno právě příbuzným, že si v žalu jen své zemřelé představují ).
Někdy jsou tito duchové zachyceni ve smyčce celé roky, jindy jen pár týdnů a zřejmě jejich astrální těla žijí jen ze šoku, který byl natolik silnou emocí, že jim umožňuje čerpat z něj energii po nějakou dobu. Protože totiž zdá se, že duchové chyceni ve smyčce nepřijímají emoce žijících, jelikož v nich strach nevyvolávají.
V každém případě – duchové zemřelých ve skutečnosti nebezpečni nejsou. Tito prý nemohou žijícím ublížit, přestože strach vyvolávají vcelku lehce. Nebezpečná jsou úplně jiná strašidla.
Archív 2008
V této anketě jste již hlasovali.
Buď jste v této anketě již hlasovali, nebo hlasoval někdo se stejnou IP adresou. Pokud chcete hlasovat, zaregistrujte se prosím.