Úvodní zajímavé vtažení diváků do děje mě bohužel zbytečně navnadilo. Karel Šíp hned na úvod totiž vejde na pódium a shání mezi diváky staršího pána, který by zahrál pacienta a vzápětí Náhlovský začne shánět také mladší dámu, která by zahrála sestřičku. Sestřičku seženou a hra se rozjíždí.
Některé fóry byly opravdu vydařené, ale většina představení na mě nepůsobila moc vesele. Možná se jednalo ale pouze o subjektivní pocit, protože většina publika se smála. Nebo to mohlo být způsobeno mým věkem, protože jsem byla minimálně o dvacet let mladší než zbytek obecenstva.
Označení komorní muzikál si toto představení vysloužilo díky několika songům, které zazpívá neznámá zdravotní sestřička. Hlas byl uchvátný, písně taky, ale bohužel zcela bez kontextu. Songy od Marylin Monroe, apod. do nemocničního prostředí vskutku nezapadly a nejsem si jistá, zda celou hru spíše pozvedly nebo ještě více ubily.
Představení je putovní a je tedy dost možné, že se objeví na kulturním programu i ve vašem městě.