Sbalit vyhlédnutého samce vyžaduje strategii, arzenál ženských zbraní a hlavně notnou dávku nadhledu. Zapomeňte na romantické filmy. V reálném životě platí, že nejlepší cesta k srdci muže vede přes jeho žaludek, ego a občas i lehký zmatek.
Operace: Kráska v nesnázích
Vše začalo v pondělí, kdy jsem v místním supermarketu u regálu s instantními polévkami potkala toho pravého. Měl charisma, plnovous a v košíku troje mražené hranolky. Věděla jsem, že musím okamžitě jednat.
Moje první strategie nesla krycí název „Zmatená laň“. U regálu s oleji jsem teatrálně upustila sklenici s drahým olivovým olejem. Střepy se rozletěly, olej vytvořil uměleckou louži a já zůstala bezradně stát. Podařilo se. Přiskočil, zachránil mě a utřel mi blůzu. Během toho, co jsem mu děkovala, jsem nenápadně prohodila, že jsem sice mistryně světa v pečení štrúdlu, ale bohužel k tomu nemám toho správného partnera, který by ho se mnou snědl.
Cesta přes žaludek funguje spolehlivě
Pozval mě na kávu. Zafungovalo to. Během našeho prvního rande jsem vsadila na klasiku. Dala jsem mu pocit, že je absolutní vládce vesmíru, a nenápadně ho zahrnula komplimenty. Chválila jsem jeho košili, jeho vybraný vkus na kávu i to, jak drží lžičku.
Mužské ego je totiž křehká květina, kterou je třeba zalévat obdivem. Když se v půlce hovoru zeptal, co dělám o víkendu, lehce jsem se začervenala a s tajuplným úsměvem odpověděla: „To víš, jako správná hospodyňka budu pravděpodobně péct kachnu se zelím a chystat domácí knedlíky, protože cesta k mužskému srdci vede stále skrz žaludek.“ Zíral na mě s takovým obdivem, že jsem málem zapomněla dýchat.
Celá akce vyvrcholila o dva týdny později. Uvařila jsem svíčkovou, která sice byla trochu slanější, ale on ji snědl s takovým požitkem, že jsem věděla, že je „sbaleno“. Pochopila jsem, že nejde o žádné složité triky. Kouzlo tkví v tom být sama sebou, projevovat o něj upřímný zájem a umět se v pravou chvíli zasmát vlastním i jeho trapasům.