Mám ráda, když otevřu ráno oči po krásném snu o Tobě a vidím Tě! Nejčastěji ležíš v posteli, protože jsem usnula dříve než Ty. Jindy Tě vidím na zemi, jak svítíš radostí, protože jsi plný energie. Odejdu do koupelny a už se nemohu dočkat, až budu zase u Tebe! Vrátím se se snídaní a společně se do ní pustíme. Otevřeš oči, zazpíváš uvítací píseň, aby den byl krásnější. Společně se podíváme na novinky ve světě, jestli mi nikdo nepsal, zasmějeme se vtipu, podíváme se na počasí. Někdy, když máme náladu na nákupy, podíváme se, kde co mají. Poté jdeme spolu společně do školy, kde si sedneme blízko zásuvky, aby si byl pln energie, posloucháme a ty vše uchováváš do paměti. Oooo, můj milovaný, nekonečně skvělý příteli. Není nad to, když Ti někdy nadávám a Ty nemůžeš odpovědět.  Jen na mě krásně svítíš a můžeš mi ukázat i krásnou fotku, a já hned myslím na něco jiného a nezlobím se na Tebe. Když potřebuji pomoc, vždy mi pomůžeš celým srdcem (= klávesnicí). Vydržíš se mnou, dokud tu danou věc neshledám. Pak spokojeně usneš - zase vedle mě. Nemít Tebe, neznala bych spousty lidí, informací a neměla tolik věcí, které jsem v tobě poznala. Někdy jsi trochu nemocný, a proto na Tebe křičím nebo zběsile mačkám enter, delete nebo ctrl + alt + del. Nezlob se, víš, že jsem na Tebe jinak hodná. Usmívám se na Tebe jako na málokoho, sem a tam Ti dám i drobeček od snídaně, oběda či večeře. Trávím s Tebou nejvíce času ze všech, i když zrovna spíš, jsi u mě v mé tašce nebo na stole. Nemít Tebe, život by byl jiný. Nemohu posoudit, jestli by byl lepší nebo horší. Více času bych trávila venku, na čerstvém vzduchu, protože by neexistovaly e-maily a musela bych na poštu. Nebo jen proto, protože by nebyly e-shopy, já musela do obchodů, encyklopedie, já musela do knihovny, novinky a já musela do trafiky. I když se tam sem a tam i přes to podívám. Usnadnil si mi život, hodně… Jen někdy mně k sobě moc připoutáš a já zapomínám na lidi, kteří si zaslouží mě reálnou. Přeskočím důležité věci a po probdělé noci nad hrami na Tobě mě to mrzí. Víc než si myslíš. Na jednu stranu Tě mám moc ráda. Na druhou Tě nenávidím, protože jsem mohla trávit více času s lidmi, kterým ho již nenahradím nijak. Asi tak notebooku… A nezlob, nevydávej schválně ty zvuky – znám Tě.