Představení má poukazovat na dvě různé stránky hudebního showbyznysu. Diváci se mohou podívat, jak na jedné straně hýřila vším možným způsobem Edith Piaf a na straně druhé, jak dřela a všechno si odříkala Marlene Dietrich. Celé představení je sice ve výsledku více vystavěné na životě madam Piaf, což ale určitě není na škodu, protože život Edith byl, jak všichni dobře víme, více než zajímavý. Marlene se vždy jen na chvilku mihne na scéně, aby vysvětlila Edith, že má být vděčná za to, co má a postěžovala si, jak ona musela dřít.
Celé představení je poskládané především z písniček Edith a Marlene, což působí velmi živě a relisticky, jako by člověk seděl přímo na jejich koncertě. Pro mě osobně bylo i velmi příjemné, že veškerý zpěv byl v češtině.
Přesto že jsem seděla až úplně vzadu, co nejdál to šlo od pódia, tak bylo výborně slyšet i vidět a scéna i takhle vzadu byla velmi působivá a mně po celou dobu běhal mráz po zádech.
Pokud se tedy vydáte na toto představení, nebojte se vůbec koupit lístky dozadu, kde jsou levnější (dospělí 100,- a studenti 50,-) a zároveň si taky dejte pozor, kde vystoupíte, protože pouze v jednom směru tramvaj staví na zastávce Divadlo Pod Palmovkou.