

Vejce jsou, spolu s masem a mléčnými výrobky, zdrojem plnohodnotných bílkovin, které musíme mít ve stravě pravidelně, protože si je náš organizmus neumí vyrobit sám. Zároveň obsahují vitamíny, např. A, D, E, sk. B, minerální látky, např. vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, železo a také lecitin. Důvodem odmítavého postoje k vejcím je pak hlavně vysoký obsah cholesterolu ve žloutku. Jeho množství sice kolísá v závislosti na krmivu, které slepice dostávají, ale obecně můžeme říci, že jeden vaječný žloutek obsahuje průměrně 250 mg cholesterolu. Tato hodnota je téměř celý denní limit zdravého člověka. Ten je totiž 300 mg, u některých osob i méně.
Přesto není třeba vejce zatracovat. Na hladinu cholesterolu v krvi má totiž zásadnější vliv složení tuků v jídelníčku. Než tedy úzkostlivě hlídat příjem vajec, je třeba se zaměřit na příjem dobrých (nenasycených) a špatných (nasycených) tuků. Je zapotřebí si přitom pamatovat, že tuky nasycené - máslo, sádlo, slanina, tučné maso, tučné mléčné výrobky, uzeniny - hladinu cholesterolu zvyšují, zatím co nenasycené tuky - omega 3 a omega 6 obsažené v olejích, margarínech, ořeších, rybách - mají na hladinu cholesterolu a srdečně-cévní systém příznivý vliv.
V souvislosti s omega 3 mastnými kyselinami můžeme zmínit, že na našem trhu jsou k dostání i vejce označovaná jako omega vejce. Díky úpravám v krmných směsích mají mít vyšší obsah prospěšných omega 3 mastných kyselin. Aby mohla být vejce takto označována, musí však splňovat jasná kritéria.
Trochu s nadsázkou tedy můžeme říci, že pokud si nebudeme celé Velikonoce připravovat vejce na slanině či másle, nemusíme se o náš cholesterol v krvi bát a můžeme si během Velikonoc denně nějaké to vajíčko dát.
Úpravou můžete velice výrazně ovlivnit stravitelnost vajec. Nejlépe stravitelná jsou vejce na měkko (opouští žaludek po jedné až dvou hodinách), hůře pak vejce syrová a natvrdo (zůstávají v žaludku dvě a půl až tři hodiny) a nejhůře jsou stravitelná vejce smažená na tuku (můžou zůstat v žaludku až šest hodin). Neměli bychom však zapomínat na riziko např. salmonely, které hrozí při nedostatečném tepelném zpracování vajec.
Aby vám vejce neuškodila na zdraví, je zapotřebí jíst jen ta, která jsou opravdu čerstvá. Jak jejich stáří poznáte a jak je máte správně uchovávat:
* Vejce vždy skladujte špičkou dolů. U ploché strany je pod skořápkou vzduchová bublina, která zabraňuje pohybu žloutku. V případě skladování špičkou nahoru se žloutek může smísit s bílkem, proniknout až těsně ke skořápce a nalepit se na ní. Takto skladovaná vejce se rychleji kazí.
* Skořápku vajec neomývejte, pokud se nechystáte vejce ihned spotřebovat. Na skořápce je ochranná vrstva, která chrání vejce před škodlivými mikroorganismy, umytím se tato vrstva poruší.
* Čerstvé vejce by mělo po ponoření do osolené vody klesnout na dno. Pokud vejce plave na hladině, není čerstvé (čím déle se vejce skladuje, tím více se znehodnocují biologicky aktivní látky). Doporučuje se uchovávat vajíčka v nejchladnější části ledničky a to nejvýše po dobu tří týdnů.
Archív 2011