
„Ta je chytrá, ale to není ženská, to je chlap v sukni.“ „Kariéristka. Doma jí asi nikdo nečeká.“ „Mužatka.“ Podobné věty slyšela snad každá žena, která něčeho dosáhla. Ve firmě, v politice, ve sportu i v obyčejné hospodě. Proč některým mužům tolik vadí, když je žena úspěšná? A proč tu potřebu nejčastěji ventilují posměškem o její ženskosti?
Úspěch, který „patří“ mužům
Psychologové si všimli zajímavé věci. Lidé obecně od mužů očekávají průbojnost, sebevědomí a ambice, od žen vlídnost, skromnost a péči o druhé. Když se muž chová ambiciózně, je to „lídr“. Když se stejně chová žena, je „panovačná“. Američtí psychologové Laurie Rudmanová a Peter Glick tomu říkají efekt odplaty (anglicky backlash): žena, která vybočí z očekávané role, za to platí sympatiemi. Její schopnosti se nezpochybňují, zpochybňuje se, jestli je „správná ženská“.
Právě proto posměšky na adresu úspěšných žen tak často nemíří na jejich práci, ale na vzhled, rodinu nebo ženskost. Kdo nemůže zpochybnit výsledek, zpochybní osobu.
Křehké mužství
Druhý kus skládačky popisuje teorie, které vědci Joseph Vandello a Jennifer Bossonová říkají křehké mužství. Mužnost podle ní v mnoha kulturách není něco, co muž prostě má, ale něco, co si musí neustále zaslužovat a co může kdykoli ztratit. Ženství se naproti tomu bere jako samozřejmost.
Když pak vedle takového muže vyroste žena, která vydělává víc, rozhoduje víc nebo prostě umí víc, může to vnímat jako ohrožení vlastního postavení. Ne proto, že by mu něco vzala, ale proto, že se mu rozpadá představa, podle které měl být „nahoře“. A nejrychlejší způsob, jak si ji opravit, je ženu shodit. Zesměšnit ji, označit ji za „málo ženskou“, udělat z ní výjimku, která se nepočítá.
„Vždyť to byl jen vtip“
Šovinismus se dnes málokdy říká naplno. Mnohem častěji přichází v obalu humoru. Výzkumy ukazují, že ponižující vtipy o nějaké skupině nic „nevypouštějí“, naopak posouvají hranici toho, co je v dané společnosti přijatelné. Kdo se zasměje, dává najevo, že s tím nemá problém. Kdo se nezasměje, je „upjatá“ a „nemá smysl pro humor“.
Vtip má pro autora ještě jednu výhodu: vždycky z něj může vycouvat. Řekl něco ošklivého, ale když se ozvete, „to přece nemyslel vážně“.
Galantnost, která svazuje
Psychologové Peter Glick a Susan Fiskeová rozlišují dvě tváře sexismu. Nepřátelský sexismus je ten otevřený: ženy jsou slabé, manipulativní, do vedení nepatří. Benevolentní sexismus vypadá mnohem mile: ženy jsou křehké, je třeba je chránit, jsou to „lepší polovičky“. Háček je v tom, že oba spolu jdou ruku v ruce. Ženě, která se drží role, je dopřána ochrana a obdiv. Ženě, která z ní vystoupí, přichází ten první, nepřátelský tón.
Proto nejtvrdší posměšky často slyší právě ty nejúspěšnější. Porušily nepsanou dohodu.
Co to vypovídá o tom, kdo to říká
Šovinistická poznámka o úspěšné ženě toho obvykle víc řekne o mluvčím než o ní. Bývá v ní cítit nejistota, strach z konkurence a potřeba uklidnit sám sebe, že svět je pořád uspořádaný tak, jak byl. Sebevědomý muž ženský úspěch nevnímá jako ohrožení. Umí ho ocenit, poučit se z něj, nebo ho prostě nechat být.
A buďme spravedlivé: zdaleka ne všichni muži to tak mají. Mnoho mužů dnes s úspěšnými ženami bez problémů žije, pracuje a fandí jim. Někteří jsou na své úspěšné partnerky, dcery a kolegyně hrdí víc, než by kdy řekli nahlas. A šovinistické názory nejsou jen mužská výsada. I ženy umějí jiné ženě vyčítat, že „zapomněla být ženou“.
Jak na to reagovat
- Nepřijímejte nálepku. Úspěch, ambice a rozhodnost nejsou mužské vlastnosti. Jsou to lidské vlastnosti.
- Vraťte debatu k věci. „Máte k mé práci nějakou konkrétní výhradu?“ Na tuto otázku šovinista obvykle nemá odpověď.
- Nesmějte se, pokud vám to není k smíchu. Klidné „Nerozumím, co je na tom vtipného?“ dokáže víc než dlouhé vysvětlování.
- Podporujte se navzájem. Když podobnou poznámku schytá kolegyně, ozvěte se. Mlčení okolí je pro šovinismus tou nejlepší živnou půdou.
- Nenechte se zmenšit. Žena, která něco dokázala, nemusí nikomu dokazovat, že je přitom „dost ženská“.
Nakonec
Potřeba shazovat úspěšné ženy není důkazem mužské síly, ale nejistoty. Svět, ve kterém žena může vést firmu, vyhrát soutěž nebo vládnout, mužům nic nebere. Jen jim ukazuje, že se na vrchol nedostávají automaticky. A s tím se někteří zatím vyrovnávají hůř než ostatní.
Setkala jste se s narážkou, že úspěšná žena je „málo ženská“?
Napsat komentář