Z nového výzkumu nizozemských a švédských vědců na myších vyplývá, že kmenové buňky, z nichž vznikají všechny druhy buněk kůže, se nacházejí v cibulkách (folikulech) srsti.
Experti nyní doufají, že tento objev využijí při léčbě zranění a transplantaci kůže u lidských obětí popálenin.
„Je to pramáti ostatních kmenových buněk v kůži,“ tvrdí Dr. Hans Clevers, vedoucí studie z Nizozemské královské akademie v Utrechtu.
A dodává: „Stejné buňky existují i u člověka. Věříme, že půjdou aplikovat mnohem lépe než vše, co jsme dosud k tvorbě nové kůže používali.“
Kůže pod pokožkou je složena ze tří buněčných pletiv: vlasových folikulů, mazových žláz a tkáně zvané interfolikulární epidermis. Všechny se vyvíjejí z původních kmenových buněk.
Odborníci měli dosud za to, že každý z těchto typů pletiv vzniká z určité kmenové buňky. Teprve Cleversův tým zjistil, že jejich původcem jsou buňky z vlasových folikulů, které obsahují gen Lrg6.
Při pokusech na myších se ukázalo, že Lrg6 buňky aplikované na místo zranění vyvolávají hojení a růst nové kůže.
Nová kůže na obzoru?
Lékaři jsou již dnes schopni vytvořit pro těžce popálené pacienty novou kůži z dosud známých kmenových buněk. Ta je ale křehká, suchá a bez porostu, takže vypadá nepřirozeně.
Clevers je přesvědčen, že výhody objevu „pramatky“ kožních buněk bude spočívat v tom, že z ní vznikne skutečně kompletní nová kůže se žlázami a schopností tvořit tělní porost.
Vědci nyní zkoumají, jak dané buňky izolovat, což podle nich může trvat dva až tři roky.
„V současnosti se snažíme vypěstovat tyto kmenové buňky z myší. Až to dokážeme, budeme schopni udělat totéž i s lidskými buňkami. Vzhledem k tomu, že s transplantacemi kůže máme poměrně velké zkušenosti, nemělo by být použití nových kmenových buněk žádným problémem,“ slibuje Clevers.