Jak mi notebook změnil život : Kubův pomocník

Do včerejšího večera jsem si myslela, že notebook nemůže přímo změnit život, ale setkání s jedním chlapcem mi otevřelo oči a já si uvědomila, že pro někoho může notebook opravdu znamenat velkou pomoc v živote. Proto bych se s Vámi ráda o příběh podělila.

Celou střední školu jsem dělala osobní asistentku postiženým dětem. Děti to byly postižené různě – od lehké mozkové dysfunkce až po velice težká a kombinovaná postižení. Nepatřím mezi lidi, kteří přes svou lítost nemůžou s dětmi pracovat, ale spíše k těm, které práce s nimi velice baví a  naplňuje. Proto mě práce s nimi vždy nabije velkou energií a díky jejich nekončícímu optimismu vždy zapomenu na všední starosti a strasti. Mezi mé oblíbence patří především Kuba – chlapec s velice težkým kombinovaným postižením. Kuba je odkázán na elektrický vozík, nemluví a  má ochrnuté dolní i horní končetiny. I přes toto postižení je to skvělý a veselý kluk. V době, kdy jsem se s ním stýkala nejvíce, byl právě v pubertě. A jako každý puberťák měl velice rád společnost svých kamarádů, srandičky a všechny možné lumpárny. Avšak komunikace pro něj byla velice obtížná, skoro až nemožná. Ale na Kubu se usmálo štěstí – dostal speciálně upraveného notebooka, který mu je v mnoha ohledech velkým pomocníkem.

Kuba už se může směle zapojovat do rozhovorů, sdělovat své pocity, přání a myšlenky. Chvíli mu trvalo, než se s notebookem naučil pracovat, ale netrvalo dlouho a notebook se stal Kubovi velkým kamarádem. Teď už jen stačí na speciálně upravené klávesnici napsat, co má právě na srdci a komunikace je hned o hodně snažší. Notebook má totiž speciální program, který za Kubu všechny vzkazy, které napíše, přečte.

I mně v tuto chvíli Kubův notebook velice pomohl. Občas jsem byla opravdu v koncích a nevěděla jsem, co po mně Kuba chce nebo co potřebuje. S notebookem šla komunikace skvěle, Kuba si vše napsal a notebook to za něj přečetl :-). Myslím, že v tomto případě opravdu notebook změnil život a pomohl tak jednomu puberťákovi, aby si mohl popovídat s kamarády, prožívat první lásky, nebo jen poprosit o více cukru do čaje.

Kdyby nebylo notebooka, myslím, že by byl pro Kubu život o dost chudší a těžší.