To by se blondýnce stávat nemělo III

Znovu předesílám pro ty, kteří nečetli předchozí dva díly, že pracujeme s axiómem: Hloupá blondýnka. Děláme všechno proto, toto očekávání naplnit a obrátit ve svůj prospěch.

Posledně jsem si říkaly, jak je možné si muže ochočit. A to tak, že bude pro nás vykonávat činnosti, které bychom jinak musely dělat samy, nebo které bychom vůbec nezvládaly. Řekly jsme si také, že zakladním předpokladem, jak si tohoto „oddaného“ udržet co nejdéle je Zlaté pravidlo: Nedáš – dostaneš. Ale všechny dobře víme, že takto nejde postupovat do nekonečna. I toho sebevíc odkrveného muže přestane po nějaké době bavit se pro nás jen tak plahočit. A začne zlobit a vzdorovat.

V tuto chvíli pak máme dvě možnosti:

1.    Nový objekt. Možnost je to sice dobrá, ale předpokládá, že jste na pracovišti mezi muži sama, tedy nemáte konkurenční blondýnku, a že jste tak svělá v blondýnkování, že udržujete ve fázi „bezmozek“ celou skupinu. Pokud tyto dva předpoklady nesplňujete, tak hledání nového „oddaného“ bude těžkým oříškem. Konkurenční blondýna vás už jistě stihla řádně očernit a zabrat území, která jste nechala ladem.  Případně, muži, které nedržíte v bezmozkové fázi si velice dobře uvědomují co děláte a pokud už znají váš modus operandi, tak je tam ani nedostanete.

2.    Dlouhodobý zájem.  Udržet dlouhodobý zájem je poměrně složitá věc a někdy i nemožná. Předpokládá vytvoření emoční závislosti a následné její inteligentní  využívání.



Emoční závislost
Musíte dát pocítit svému „oddanému“ co nejvíc  láskyplné pozornosti. Buďte milá, něžná, vrnící kočička. Stálý úsměv, dobrá nálada, nekonečná naivita a nezapomeňte stále brnkat na strunu erotiky, ale jen velmi něžně a zlehka. Není přece naším cílem s ním skončit v posteli. Přesně naopak. Naším cílem je tam s ním nikdy neskončit. Vyplňujte mu čas, choďte s nim k automatu na kávu, na obědy, příjmejte jeho pozornosti. Musíte ho udělat šťastným! Že je to moc práce a vůbec to není lehké? Ale lehké a nudné věci nechme těm, kdo neumějí žít.

 Jakmile bude váš "oddaný" dostatečně navyklý na vaši platonickou, nicméně všeobjímající lásku, udělejte první test. Bez udání jakéhokoliv důvodu mu svou přízeň upřete. Neoslovujte ho mile a sladce, neusmívejte se, hovořte odměřeně. Pokud jste postupovala správně, měl by okamžitě zpanikařit a hledat důvod vaší náhlé nepřízně. Panikaří-li, chvíli ho v tom nechejte, aby si vyzkoušel jaké to je, náhle o vaši přízeň přijít. Je to jako sáhnutí na rozpálená kamna, příště už to neudělá.  Nesmí vám ho přijít líto, mohla byste dělat neuvážené věci, například se neprozřetelně přiznat k tomu, že jste si jen hrála. Což by byla obrovská chyba. Zafixoval by si, že si možná zase hrajete i pro příště, když už by nešlo o test, a  pokud bude o vás pochybovat, je bohužel nadále nepoužitelný.

Po nějaké době mu „odpustěte“. Lámat hlavu nad důvodem vaší nepřízně si nemusíte. On bude tak šťastný, že je všechno už zase v pořádku, že i váš sebepitomější důvod zbaští i s navijákem: „Kočička ráno nepapala ty konzery s tuňákem cos mi pro ni koupil, tak jsem si myslela, žes to udělal schválně… Moc mě to mrzelo.“ Když u toho budete hezky špulit pusinku a vytvářet řádný motýlí efekt řasami, slíbí vám, že půjde vlastnoručně uškrtit výrobce kočičích konzerv. V každém případě musíte zdůrazňovat, jak moc vás to trápilo. Musí mít totiž pocit viny, za to co se stalo a tím horlivěji bude zastávat své povinnosti z funkce „oddaného“ vyplývající.

Pokud nepanikaří, je třeba v pěstování emoční závislosti pokračovat dosavadním způsobem a test provést později znovu.


Nikdy neublížit
Testování emoční závislosti se nesmí provádět příliš často. Pokud se začnete chovat hloupě a budete ochočeného kolegu zbytečně zkouškami týrat, tak  nejenže proti sobě dřív nebo později obrátíte všechny své kolegy v zaměstnání, ale  vystřílíte si předčasně munici, která vám pak bude chybět v krizi, a navíc je velmi pravděpodobné, že „oddaný“, až se ze svého stavu probere, vás bude nenávidět. A to není cílem inteligentní blondýnky.

Vy naopak musíte být v očích ostatních kolegů jako ta, která je sice potvora, ale ve skutečnosti každý z nich by chtěl být na místě kolegy vámi vyvoleného.  A i on samotný, i když vystřízliví, tak na vás nesmí nikdy vzpomínat ve zlém, vždycky jen jako na lasičku, kvůli které dělal psí kusy, ale nakonec to bylo moc krásné.

Na skutečné luxusní blondýnky z těch nejvyšších kategorií muži nikdy nevzpomínají ve zlém. I když jsme jim třeba provedly nepěkné věci, stály jsme je hodně času nebo úsilí, mnohdy spoustu peněz, tak na nás vzpomínají s láskou a se zasněným úsměvem. Vnášíme jim do života zábavu, vzrušení, štěstí. Jsou to chvíle, kdy skutečně žijí a bojují a trápí se, kdy touží, sní, jsme pro ně inspirací a zdrojem vitality.

Pamatujme nadále na to, že blondýnkovství je filozofický směr, kdy na barvě vlasů ve skutečnosti vůbec nezáleží.

Přečtěte si také: To by se blondýnce stávat nemělo I. a To by se blondýnce stávat nemělo II