Inteligentní blondýnka naopak tento nesmysl využije ve svůj prospěch. I když se v populaci najdou i muži, kteří budou tvrdit, že oni této teorii nevěří, protože výskyt hlouposti v množině blondýnek je stejný, jako v kterékoliv jiné kategorii barevnosti vlasů. Pokud uvidí vyšpulenou pusinku, zlaté kadeře a oči rozevřené v němém úžasu nad jejich dokonalostí i oni rádi uvěří.
Řekněme si jednoduchý příklad. Pokazilo se vám auto na silnici v polích. Je potřeba předeslat, že inteligentní blondýnka řídí auto vždy v sukni, pokud možno v minisukni. Je to něco jako pracovní oděv blondýnek – takové montérky. Pokud jste blondýnka manažerka a mini je pro vás nepřípustné vězte, že je třeba pro případ krize vozit „pracovní oděv“ sebou.
Takže – pokažené auto v polích, máme na sobě minisukni, vhodné jsou střevíčky na vysokém jehlovém podpatku, top na ramínka korzetového střihu, kosticová podprsenka, která zdůrazní naše přednosti. Správná blondýnka má, samozřejmě, dlouhé vlasy. Udržuje si jejich lesk pravidelnými a častými návštěvami kadeřnických salónů. Takže pokud máme vlasy během řízení sepnuty sponou či skřipcem, v okamžiku, kdy si jdeme stoupnout na silnici k autu, je potřeba vlasy rozpustit a hlavou potřepat. Tak, aby nám vytvořily hřívu, ba přímo svatozář.
Nezapomeňme otevřít kapotu, a pak už se jen pohodlně opřít a vyčkávat příjezdu superinteligentního pána tvorstva. Pokud budete skloněna pod kapotou, zadečkem správně nastaveným ve směru přijíždějícich vozidel, nemusíte se ani unavovat máváním. Kdyby přece jen v autě seděl nudící se vědátor, který by právě vynalezl objev, který přepíše budoucnost lidstva, pak ho budete muset mávnutím z tranzu probrat.
Nezatěžujte se manželkami v autě. Žádná žena nedovolí svému muži, aby zastavil na silnici zlatovlasé polonahé bohyni se slovy: „Jeď prosím tě, týhle zastaví každej“. Předpokládejme tedy, že nám zastavil muž středního věku, který pohotově schoval snubák do kapsy a prohrábl si řídnoucí kštici před tím, než vystoupil z auta. Jakmile otevře dveře a vyjde směrem k vám, je potřeba zapomenout na rozum!
Nevítejte ho úsměvem. Váš výraz musí být nešťastný, ale ne takový jako mívá jeho manželka, když on přijde domů s výplatou. Musíte v něm okamžite vzbudit jeho přirozené ochranitelské pudy. Výraz „ztraceného štěněte“ je vhodný a profesionální blondýnky jej trénují doma před zrcadlem.
Dívejte se mu do očí, špulte předem navlhčené rty a správně pojmenujte svůj problém : „Je to nějaký rozbitý …“.
Vyvarujte se přísně toho, abyste formulovala svůj problém třeba takto: „Nestartuje to, zřejmě jsou ve startéru vysypané uhlíky.“ V této prosté větičce je hned několik zásadních chyb: Jasně popisujete závadu – Nestartuje to. To nesmíte! Jste blondýnka! To, že vaše auto nestartuje, vám musí odhalit až váš testovací nadsamec. Vy nad jeho zjištěním pak musíte samozřejmě strnout v němém úžasu, se široce rozevřenýma očima, pootevřenou pusinkou a na pěstěný ukazováček si natáčet pramínek zlatých vlasů.
Další chyba ve výše uvedené větě je slovo „zřejmě“. Nikdy nepoužívejte toto slovo. Znamená, že jste schopna předpokládat řešení problému. A vy nesmíte být schopna žádné takové činnosti!
Následující chyba je už téměř fatální. Používáte odborný termín: „Startér!“ Chyba. Vy nevíte, že má auto startér! Podle vás se auto nestartuje, auto se zásadně zapíná, nebo pouští! Řeknete-li muži, že víte, že má auto startér, je vaše hra na blondýnkovský axióm smrtelně ohrožena.
Poslední chyba a to tedy opravdu smrtelná, je „vysypané uhlíky“. Troufnu si tvrdit, že ani mnohý muž neví, že ve startéru jsou nějaké uhlíky. Absolutní konec vašeho blondýnkovství nastane, když dáte najevo, že víte víc než on! Ta situace je totiž ireverzibilní, nemůžete ji vzít zpátky. V samečkovi zabliká vystrážné světlo a uvědomí si, že takhle „chytrá“ je jeho čarodějnice brunetka doma a dává mu to denně náležitě najevo. Tento člověk je pak pro vás jako pracovní satelit už nepoužitelný.
Trénujte proto prosím tuto větu: Je to nějaký rozbitý!
Alfa a omega všech blondýnek: Je to nějaký rozbitý!
Štve vás to, že vy víte co tomu autu je, a ten debil na to ještě nepřišel: Je to nějaký rozbitý!
Během doby, kdy bude on dělat, že prohlíží vaše auto a mezitím bude intenzivně přemýšlet, jak se omluvit z porady, z domluveného meetingu nebo narozeninové párty své tchyně, nezapomínejte se na něj zářivě usmívat. Říkejte : „Jeee vy jste tak hodnej“ a: „Já jsem tak ráda, že jste mi zastavil PRÁVĚ VY!“ nebo: „Co bych si bez vás počala“, vzdychejte, ochotně se naklánějte pod kapotu a obdivně mu hleďte v mírném předklonu do očí. Mirný předklon, který vám zvednutá kapota skvěle nabízí, je velmi důležitý. Umožní samečkovi dobrý výhled jak na vaše horní, tak i dolní partie.
Až vynese ortel, že je potřeba odtáhnout auto do servisu, zalapejte po vzduchu a opět nasaďte osvědčený výraz „ztracené štěně“. „Jak se to dělá?“ je obecně dobrá věta. Je mnohoznačná. Dává mu možnost užití „ ultra vtipné“ poznámky: „Neříkejte, že VY nevíte jak se to dělá“. Vy na to chvilku zaváháte, protože vám tato sexistická narážka nesmí dojít příliš brzy a pak dáte hlavičku na stranu, prstík do pusinky a zachichotáte se (chichotání je třeba také trénovat, musí být roztomilé a bezelstné). Umíte-li se zardít, máte všechny předpoklady pro tu nejluxusnější třídu blondýnek, tedy pro ty, jejichž „nejlepším přítelem je diamant“.
Ať už to debil bude či ne, tak vysypané uhlíky vám na silnici neopraví. Ale: vezme vás na lano a odtáhne k servisu, kde má kamaráda, který pro něj dělá skoro zadarmo. Samozřejmě i pro vás. Když se během odtahování auta ve zpětném zrcátku lehce poupravíte, dáte vrstvu lesku na rty a osvěžíte si obličej minerálkou ve spreji, zapůsobíte zřejmě stejně božsky i na automechanika. Ale tam pozor. Tam už je veliká pravděpodobnost, že on hry na blondýnky zná a že vám na ni neskočí. Respektive, rád by si „skočil“ ale bude chtít i odměnu v reálné měně. Proto je třeba se hezky držet svého úlovku ze silnice, protože „hele kámo udělejte to pro mě, rád bych se jí podíval pod kapotu“, je pro vás nejjistější. Za těchto podmínek totiž s největší pravděpodobností nebudete muset platit ani za opravu auta.
Jistě po vás bude chtít mobil. Inteligetní blondýnka má samozřejmě jedno číslo pod pracovním názvem I´m blondie a to dává při těchto příležitostech. Z něj pak také, samozřejmě, svým oddaným poddaným volá a dožaduje se další okamžité neodkladné pomoci v krizových situacích – například stěhování metrákové almary po babičce do 5. patra bez výtahu. Vždyť proč platit stěhováky, když máte utěšené stádo čekatelů na vaši přízeň. Vždycky se lehce najde nějaký, který si od kamaráda vypůjčí Avii a almaru vám vynese třeba na střechu Madison Squar Garden a to všechno zadarmo.
A na závěr: Milé dámy, blondýnkovství je filozofický směr a nutně nestojí na barvě vlasů. I když to vypadá poněkud jako analogismus, úplně stejné postupy mohou používat i jinovlásky. Mají to pravda trošku těžší, ale doba od prvního kontaktu k dotazu: „Nebyla jste původně blondýnka?“ nemusí být dlouhá. Blondýnky mají tu výhodu, že rovnou vypadají jako bezbranní andílci, vy to máte těžší o to, že musíte muže přesvědčit, že co se týče barvy vašich vlasů, je barvoslepý.
Diskuze: (
