Jen jeden zkoušecí den a hned jedeme naostro? Před 9000 lidmi? To bude asi docela masakr...No a taky že byl, ale naštěstí v jiném smyslu slova, než si teď možna představujete.
Čekají nás dvě písničky, na Show must go on budeme jen stát a dělat pár gest při projevu Filipa Benešovského, ale na Young lust musíme jančit, plazit se po sobě, svádět se,...naše pohyby musí přesně vystihnout text písně (Hledám chlípnou ženskou,...). Nebrat si žádné servítky, zahrát to naplno, aby i poslední člověk v sále cítil živočišno, které z nás bude sálat.
Tak to bude zajímavé. Možná bychom se nejprve měli seznámit s těmi tanečníky, když to bude tak horké:
"Ahoj, já jsem Nikča..."
"Ahoj, já jsem Jarda..."
"Čau, Markéta..."
Tak seznámení bychom měli, teď se jdeme tulit...a rovnou v přímém přenosu.
Doteď jsme se neznali, ani mezi lektorkami, ani s tanečníky z Karlínského divadla a heleďme se, jak nám to nakonec šlo. Je až neuvěřitelné jaká souhra a pochopení nastoupily a my díky tomu do všech kreací vpluly jako ryby do vody. Nebylo vše tak růžové, jednalo se samozřejmě o velkou akci, takže stresu a nervů byla kolem spousta, ale co se nás týče, tak jsme si to užili. V šatně vtípky a srandičky, na scéně divočina a sex-appeal sálající na všechny strany.
Co může být větší odměna než potlesk narvaného sálu? Víme, že nepatřil jen nám, že byl spíš kapely, ale určitě jsme na celé akci měli taky určitou zásluhu. Úkolu jsme se zhostili plně, řádně a bez studu. Stud přišel až po tom, co jsme zhlédli video z akce. Krásné vzpomínky nám ale nikdo nevezme.
Lidičky, slovy ani nedokážu vyjádřit, jak to bylo super a jak jsem vás ráda poznala. Doufám, že jsme nespolupracovali naposledy. Nikol