"Nikčo, kdy zase proběhne nějaký taneční víkend? Už dlouho žádný nebyl..."
"To je pravda, já bych taky na nějaký jela..."
Tak přesně tohle jsem slýchávala poslední tři měsíce, což nemohlo vést k ničemu jinému, než k uspořádání další víkendové jízdy plné tance, zábavy a rozjuchaných žen.
Máme tu pátek 1. října 2010, přijíždíme na Slapy do hotelu Hladina, kde nás vítá milý personál, čekají nás útulné pokoje a hlavně výborná večeře, o které jsme mluvily celou cestu. Některé dámy mi u večeře dokonce oznámily, že přijely na degustační víkend nikoli taneční. Naštěstí to ale nebyla pravda a hned po večeři jsme si všechny daly pořádně do těla u zumby a následného posilování. Nikdo se nešetří, každý do toho jde naplno, což chválím, ale taky hned druhý den ráno poslouchám: "Mně bolí břicho...mně zase nohy....mně bolí všechno."
A to za sebou máme jen jednu lekci.
Všechny dámy jsou ale statečné a ráno se s velkou vervou pouštějí do pasa doble - dynamicky, hrdě...olé. Čeká nás výborný oběd a po něm procházka po nádherném a klidném okolí. Tanečnice na procházce - jak jinak než se zmrzlinou, zkrátka udržujeme linii.
Sobota odpoledne - flirt v sexy kostýmech. Všem to moc sluší, stojíme nachystané, krásné a sexy. Teď ještě ten sexy tanec - tak do toho. Po hodině kdosi ze zadní řady vykřikuje: "Já jsem si myslela, že je zumba náročná, ale kam se hrabe na tohle, vždyť ze mě úplně leje." Dobře, to není tak sexy, ale všechny se opravdu moc snažíme a na to, že už máme za sebou pár odtančených hodin, tak to vypadá opravdu dobře.
Rychle převléknout a hurá na zumbu a posilování.....a potom? VEČEŘE!!! Všechny sedíme hladové v jídelně, oči se hladem rozjíždějí do všech stran a čekáme na grilované masíčko...už se to nese, ňam, ňam, ňam. Jééé a grilované špízy, no to je paráda. Opět se projevujeme jako tanečnice dbající o svou postavu, protože si každá nakládáme minimálně dva plátky masa a špíz.
Jak jinak zakončit sobotní protančený den, než povídáním v sauně. Prohříváme unavené svaly, sdělujeme si, co koho bolí, ale zároveň už se těšíme na další lekci, což bude ranní nedělní flirtík a zumba.
Vstávat a cvičit, hola, hola, Nikča volá. Neslyším nikoho, kdo by říkal: "Mně nic nebolí," ale zároveň naštěstí vidím samé spokojené a usměvavé tváře, které chtějí tanec u zdi propojit s lehkým striptýzem. Jdeme tedy do toho....všechny nabalené, na podprsence a tričku máme další podprsenku a tričko, dvoje kalhoty a hurááá na striptýz. V takovéhle bandě si to opravdu užíváme a smějeme se, co to jen jde. Poslední zumba, dárečky, diplomy, poděkování, oběd, loučíme se a zase snad brzy ahoj.
Po pravdě loučíme se tak na desetkrát - ahoj.....jo a počkej, ještě fotku...tak ahoj.....a ještě mail....ahoj....nedáme ještě kafe?
Doufám, že loučení nebylo definitivní a brzy se zase uvidíme, díky všem, bylo to s vámi báječné! Nikol