Ne, to není dopis, kterým by se bolestně rozcházela dívka se svým chlapcem, žena se svým mužem nebo milenka s milencem. To je, prosím pěkně, citát z dopisu, který našel můj kamarád Víťa, když se minulou sobotu nad ránem vracel z flámu, přilepený na svých dveřích.
Po ránu a po proflámované noci blbě viděl, ale došlo mu, že s ním někdo končí vztah. Vzhledem k tomu, že je svobodný, t.č. bez vážné známosti (zato s mnoha nevážnými), se mu nechtělo přemýšlet, která z jeho přítelkyň zřejmě probrečela noc u jeho dveří a na závěr mu napsala srdceryvný několikastránkový dopis. Vlastně se mu to ani celé nechtělo číst, tak jej hodil na ledničku, vypil nutnou dávku chlazené minerálky, aby si naředil koncentraci alkoholu v žaludku a vylezl si na svou krásnou postel na patře.
Když se odpoledne probudil, uvařil si kafe a napustil vanu, zamýšlel se nad minulou nocí. Při té příležitosti si matně vybavil dopis, ze kterého zaregistroval jen pár vět a vzpomněl si, že s ním někdo končil vztah. Pouštěl pusou bublinky v teplé vodě a dumal nad tím, která asi tak by to mohla být. Kvůli tomu se mu nechtělo z vany, ale současně byl zvědav, kterouže to tak dožral.
Patří k těm, kteří bez mobilu nedají ani ránu a měl ho tudíž položený na stolečku s minerálkou hned vedle vany. I rozhodl se začít pátrat mezi svými známostmi. Začal u té, kterou nejdéle neviděl a vlastně si ani nebyl jist, jestli ji vůbec ještě vidět chce.
Marcelka hovor okamžitě vzala. Začal svým klasickým "broučku a pusinko" a za minutku mu bylo jasné, že ona není pisatelkou listu. Zato si domluvil kvalitní sex na večer. Pak zkusil Danušku, to je taková hysterka, ta by to být mohla. Nebyla. Ale zato měl rande na zítřek.
Poté, co si schůzkami zaplnil celý týden a "pachatelku" stále neobjevil, začal z toho být nervózní.
"Sakra, přece nebudu obtelefonovávat celý seznam? To bych se sexuálně uštval!" vrčel si pod nos a začal se štrachat z vany. Pečlivě se osušil a šel si na ledničku pro inkriminovanou listinu.
Byl docela naštvaný, a to, že na autorku nepřišel sám bez nápovědy, bral trošku jako potupu. Sedl si v obýváku do křesla a azčal číst. Když dočetl, byl v šoku. Přečetl dopis podruhé a stále nechápal. A když mu to konečně po nějaké chvíli došlo, hurónsky se rozesmál.
Několikastránkový list, plný výčitek a výtek, ve kterém pisatelka apelovala na jeho soucit, nadávala, vyhrožovala, spílala, naříkala, zoufala si a rázně vztah ukončovala, napsala Víťova nová sousedka!
Nastěhovala se před dvěma týdny a on ji ještě za celou dobu ani jedinkrát nepotkal, takže vůbec netušil, jak vypadá, kolik jí je a už vůbec nevěděl, že by jí nějak ubližoval či jí vadil.
Sousedka mu vytýkala, že se vrací noc co noc pozdě a že ji ruší cinkání klíčů na chodbě, pak hluk, co dělá Víťa v kuchyni a v koupelně. A vrchol všeho prý je, když si přivede slečnu. "Ty zvuky, co se linou z vaší ložnice, to vrzání, vzdechy a výkřiky se vážně nedají poslouchat..." stálo v dopise doslova.
Dopis byl o to zvláštnější, že byl úplně první a jediný, který od ní Víťa dostal. Navíc v tom jejím bytě před ní bydlelo už několik jiných nájemníků (a nájemnic) a nikdy si nikdo z nich na žádný hluk či lomoz nestěžoval.
"Asi to bude nějaká nervózní stará panna," usoudili jsme, když nám pak večer dopis ve vinárně předčítal a barvitě líčil, jak kvůli němu obtelefonovával své známosti:
"Jenom nevím, jak chce se mnou ukončovat vztah, když, sakra, ještě žádný ani nezačal."
No, jestli právě v tom nebude ta základní chyba :)
Diskuze: (
