Káťa K: O mně

Katka jako zrozenec pracovitého Kozoroha se už odmala věnovala baletu a ztvárnila mnoho tanečních rolí v Národním a Stavovském divadle (například v baletech Broučci, Popelka nebo Z pohádky do pohádky). Přijali ji na taneční konzervatoř, kde se věnovala zejména baletu a modernímu tanci. Vystudovala zpěv na Gymnáziu Jana Nerudy s hudebním zaměřením a také se věnovala hře na klavír. Při škole hrála osm let na příčnou flétnu. V roce 1992 ztvárnila roli malé Cosetty v muzikálu Les Miserables. Nyní studuje poslední ročník muzikálového herectví v Brně na divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění, kde vedle herectví studuje zpěv a různé typy tance – balet (Lenka Tužilová), moderní tanec (Ivana Kloubková, David Strnad, Joe Alegado – USA), jazzdance (Ivana Kloubková, David Strnad), step (Roman Matal), akrobacii a tai-chi. Hostuje v Městském divadle v Brně (Čarodějky z Eastwicku, Markéta Lazarová).

Břišnímu tanci se začala věnovat už na gymnáziu. Její taneční styl vychází z klasického egyptského stylu raks sharki, ale věnuje se i folklórním tancům (Saidi, Baladi, Hagala…) a novodobějšímu propojování stylů – tzv. fusion (Isis křídla). Hodiny vede zejména v klasickém egyptském stylu. Natočila výukovou videokazetu a DVD Břišní tanec pro začátečnice a středně pokročilé tanečnice. Vede výuku v brněnském Centru Orientálního Tance, kde působí jako hlavní lektorka. Pravidelně navštěvuje tuzemské i zahraniční semináře. Mezi její učitele patří Beata a Horacio Cifuentes (GE), Lubna Emam (EG), Aziza (USA), Raqia Hassan (EG), Rhanda Kamal (EG), Kamal Naim (EG), Momo Kadous (EG), Zaza Hassan (EG), Nabil Mabrouk (EG), Zahra bent Amar (ALG), Tamalyn Dalal (USA) a další taneční mistři. V červnu 2007 získala 3. místo na soutěži Raks Sharki v Berlíně v kategorii Profesionál a v červenci 2007 získala 1. místo na souteži profesionálních tanečnic Raks Sharki v Praze v rámci festivalu Let's Dance.

Posledních několik let se zabývám zejména egyptským stylem tance, jak folklórním, tak kabaretním (klasický styl raks sharki).
Klasický kabaretní styl je nezaměnitelný, je to styl, který mě opravdu oslovil a cítím se v něm naprosto svobodná. Samozřejmě existují určitá pravidla, pro tento styl tance specifická, zároveň však nabízí tanečnici opravdu široké mantinely v oblasti interpretace. Existují prvky a figury, které tento styl charakterizují, nejdůležitější je však právě interpretace - jak tanečnice prvky zkombinuje dohromady a jak celý tanec podá divákům. Tanečnice může naplno rozvinout svou osobnost, ukázat své pojetí a vnímání, zkrátka to, jak tanec sama cítí.
Hudbu by měl náš tanec doslova ztělesňovat, popisovat a vdechnout jí život. Nejde o spojení nekontrolovaných pohybů dohromady, ba naopak, jedná se o rafinovanou práci s jednotlivými částmi těla. Důležité je také správně reagovat na arabské rytmy, které jsou základem orientální hudby. Během klasické skladby raks sharki se vystřídá hned několik rytmů, včetně rytmu folklórního (často je to saidi). Nejoblíbenějším rytmem u publika je masmoudi saghir, tzv. baladi, kdy často tanečnice sama diváky roztleskává a já osobně se na tento rytmus vždycky moc těším! :-) Krásným momentem je také tzv. taksim - část, kdy hraje jen jeden sólový nástroj (například housle) bez doprovodu bubnů. V úvodu obvykle tanečnice vstupuje na jeviště se závojem a poté, co se představí divákům, závoj odhazuje. Tanec s jedním a více závoji na celou, často modernější, skladbu nevznikl v arabském světě, tento styl, kdy tanečnice různě závoj nadhazuje, obtáčí kolem těla a otáčí se s ním po prostoru, vznikl na západě.
Na rozdíl od folklórních tanců, je klasický styl více směřován nahoru – často se tančí na pološpičkách, používají se klasické taneční figury (arabesky,…) i klasické vedení paží.

Když tančím, je mi dobře. Je těžké se rozepisovat o něčem, co je do jisté míry neuchopitelné, protože tanec je zejména o pocitech, které při něm prožívám a které jsou nepopsatelné. Nepopsatelně krásné… ;-)

Ve svých kurzech se snažím dávat důraz na správnou techniku pohybů, protože když tanečnice dobře ovládá své tělo, může se uvolnit a začne si tanec více užívat. Taneční hodinu začínám rozcvičkou, poté opakujeme techniku a probíráme nové prvky, na to navazují různé taneční kombinace (nebo choreografie na orientální večírek) a na závěr máme protažení (když je čas, tak i relaxaci nebo masáž).

Přeji všem tanečnicím, aby našly v orientálním tanci vše, co si budou přát a skrze něj to mohly vyjádřit. Aby v něm našly radost, protože tanec je hlavně o radosti. O té vaší, jenom vaší, individuální radosti. :-)