Píše se rok 2004 a já jako nejzlobivější dítě jsem neměla nic lepšího na práci,
než lítat venku a nedělat tak zvaně nic. Nejen, že jsem byla problémová, ale hlavně
jsem to o sobě moc dobře věděla, jak se chovám a co dělám…. Vlastně jsem se takhle
chovala záměrně. A k tomu všemu jsem měla špatný prospěch ve škole. Procházela jsem
jak se řiká s ,, odřenýma ušima „.
Jednou takhle o Vánocích jsme se starší sestrou
dostaly dohromady NOTEBOOK.I když celkem pozdě, když už ho všichni měli a já jen tiše
záviděla. A tím se mi změnil život. Nejdřív jsem začala hrát hry, ukládat fotky a
postupem času, když už jsme měly internet jsem se začala zajímat o webové stránky, jak
se dělají a na co vůbec jsou. Více jsem komunikovala s lidma a navíc jsem zlepšila
svoji slovní zásobu. Díky internetu jsem se dokonce zajímala o každodenní dění ve světě.
Tím vším se obrátil můj prospěch. Ze základní školy jsem putovala na střední školu,
ačkoliv jsem už podávala přihlášku na učební obor. Nyní jsem ve třetím ročníku a notebook
mi pomáhá s přípravou do školy. Jelikož není jen můj, nedostanu se k němu vždy, kdy bych
chtěla.Ale i tak je to věrný přítel.