Honda Civic 1,8 i-VTEC GT – Dar přítele Čepeláka a Mr. Spocka

Do povědomí  národa Českého vtrhla Honda Civic poprvé v roce 1977, když ji mechanik Čepelák obstaral okouzlenému MUDr. Blažejovi. Vzpomínáte? Krásné autíčko ve stříbrné metalíze, o kterém  aktéři říkali, že jezdí samo…

Na fotografiích jistě poznáte přímo kousek, který sedlal slavný televizní ortoped. Je stále v relativně dobré kondici, rozhodně plně pojízdné. Po 34 letech od natáčení tak kvalitou prokazuje oprávněnost nadšení seriálových postav.

Do galerie vstoupíte a obrázky zvětšíte poklepáním na libovolný náhled

Z předchozího je zřejmé, že prvního civica nám přinesl Čepelák. Kdo se však zasloužil o aktuální generaci? Nejen podle našeho názoru to nemohl být nikdo jiný, než pan Spock, první důstojník vesmírné lodi Enterprise. Vulkánec ze Star Treku.

Zatímco generace mezi „Blažejovkou“ a současností byly sice líbivé a kvalitní, nicméně mainstreamové vozy, aktuální Civic působil při svém představení jako zjevení. A příliš se toho nezměnilo, přestože od té doby uplynulo už 5 let.

U japonské a korejské produkce nevídaný jev, facelift se omezil pouze na nalakování plastových částí blatníků a změnu masky z prosklené na obvyklejší mřížku. Puntičkáři by našli i změnu v materiálu, který je použit na kliky předních dveří a víčko nádrže,  z matného je lesklý, ale to je vše. O dalším faceliftu nebo dokonce nové generaci, se zatím nedá ani uvažovat. Jednoznačně z toho plyne, že Honda se tímto modelem trefila do vkusu zákazníka z Evropy.

Není se co divit. Svalnatě působící karoserie sice jako by přišla z jiného světa, ale od počátku byla určená pro svět náš. Letmý boční pohled (díky ukrytým klikám zadních dveří) evokuje kupé, pohled zezadu sportovní kombi. A zepředu?
No, dnes už nikdo není na pochybách, zda vidí kosmickou loď nebo auto.

Celý vůz je plný avantgardních řešení. Pro českého stěhovavého uživatele bude jedním z nejdůležitějších přesunutí palivové nádrže pod přední sedadla. Tímto se uvolnil velký prostor pod zadními sedadly a kufrem, který skladností a hloubkou těžko ve své kategorii hledá konkurenci. Pro převážení předmětů lze vzadu důmyslně nejen sklopit opěradla, ale i zvednout sedáky. Velmi efektně i efektivně tak lze naložit a odvézt například mlékařskou bandasku plnou zabíjačkové polévky…

Provedení interiéru plně koresponduje s exteriérem. Palubní deska je před řidičem rozdělena do jakýchsi dvou podlaží. Ve vyšším, které je trvale v zorném poli řidiče, se zobrazuje digitálními čísly rychlost. Diodová blikátka a šipky zase sdělí, zda je jízda ekonomická či zda není právě teď ta nejvhodnější chvíle
na přeřazení (mimochodem – o řazení ještě bude řeč). O patro níž je pak otáčkoměr, palivoměr a další nezbytnosti, které však trvalou pozornost nevyžadují. Na toto uspořádání přístrojové desky si řidič zvykne okamžitě, ihned ví, co mu vůz říká. Srovnání s jiným avantgardním řešením od Citroënu (u nás známé spíše z Oltcitů) tak v tomto případě není na místě – tato palubní deska je opravdu funkční. Výtku směřujeme na grafické řešení, které používá přechod modré barvy a  může se jevit poněkud pouťově.

Pro neznalé bude překvapením startovací tlačítko. Spíše bychom měli napsat tlačítko startéru, protože k zapnutí i vypnutí zapalování slouží klasický klíč v klasické spínací skříňce.

V interiéru je hojně použito stříbrné barvy, ovšem na hony vzdálené stříbřenkovému luxusu komínové roury. Tahle aplikace skutečně vypadá jako broušený kov a její zpracování je prvotřídní.

Slíbili jsme zmínku o řazení. Že bude přesné a na krátkých drahách, to od Hondy očekáváme a očekávání nám Honda plní. Ale to designové řešení…  podle našeho názoru je řadicí páka v Hondě Civic nejhezčí řadicí pákou všech dob. Je velká škoda, že se nehlasuje o titul Šaltpáka roku, Honda by vyhrála letos už po páté.

V interiéru stojí za zmínku ještě pohodlná sedadla s dobrým bočním vedením. Toho je konečně třeba, protože motor i-VTEC (pro Čechy to zní až familiérně, viďte – vítek…) je ukázkou točivosti šestnáctiventilu. 140 koní z osmnáctistovky dnes již neohromí, požitek však poskytne. Přibližně do tří tisíc otáček je motor ekonomicky letargický, přehoupne-li se ručka otáčkoměru přes 4, je jeho zátah slušný i pro sportovní svezení. Za odvedené služby se motor nenechá nijak překrmovat. Klidná jízda po okresce stlačí průměrnou spotřebu i k pěti litrům, za sportovní jízdu si motor nebude nárokovat o moc víc, než 10. Reálný průměr bez akcentu na ekonomickou jízdu se pohybuje mezi slušnými 7 a 8.

Neobvyklý design Hondy Civic se za 5 let na trhu neokoukal, lze ho tedy směle označit za nadčasový. Civic je nejen zvláštní, ale i hezký. Současně umí být i velmi praktický, přičemž se nevzdává rozumných sportovních ambicí.

Zuřící cenové  válce se nemohl vyhnout ani importér Hondy. I když nejde vyloženě  o lidovku, lze cenu za Civic považovat za naprosto přiměřenou.
A započteme-li vyhlášenou spolehlivost a technickou pokrokovost, která je navíc násobena špičkovým provedením, pak se na naší pomyslné listině kandidátů na rodinný vůz umisťuje velmi velmi vysoko.