Diamanty ...třpytivá krása

Už naši předkové po dlouhá staletí považovali diamant za vyjímečný kámen. Dokonce za šťastný kámen lidí narozených ve znamení lva. Středověcí alchymisté mu přisuzovali řadu čarovných a mocných vlastností.

V jedné staré učebnici magie je dokonce napsáno:

„Ti, kteří chtějí vyhrát nad nepřáteli, ať vezmou kámen zvaný diamant, jenž jest barvy zářící, a tak tvrdý, že je možno jej zlomit jen krví kozla. Zavěsíme-li diamant po levé straně těla, zachovává rozum, zahání na útěk zlá a jedovatá zvířata, jakož i maří zlé plány těch, kteří vám usilují o život, a nebo chtějí provést něco podobného".

V dnešní moderní době ztratil diamant už dávno své magické síly, cosi zázračného mu ale přeci jenom zůstalo i do dnešních dnů. Dnes už dávno víme, že je to nejtvrdší nerost (nejtvrdší známý přírodní minerál),

a brousit se dá zas jen diamantem. Faktem je, že diamant ve skutečnosti není ničím jiným, než krystalicky čistou formou jednoho z nejrozšířenějších prvků na naší planetě Zemi - uhlíku. Jenže jich není mnoho, a tak nejen jeho cena, ale hlavně jeho krása po dokonalém vybroušení, dělá tento neobyčejný kámen právě tím, čím je. Hlavní využití těchto nádherných drahokamů je ve šperkařství.

Na první pohled je pro laika k nerozeznání od křišťálu, ale jeho cena je přímo astronomická. Bohatí lidé už v minulosti byli ochotni za diamanty utrácet závratné sumy peněz. Diamanty mají ještě jedno prvenství, a to co do vzácnosti místa výskytu. Jsou opravdu to nejen nádherné, ale hlavně vyjímečné kameny. Honosí se nejvyšší tvrdostí, nejskvostnějším leskem, úplnou průhledností a čirostí.

Jejich skutečnou cenu dokáže určit jen skutečný odborník na diamanty. Nejdůležitějším faktorem při oceňování je jejich váha. Ta se určuje tzv. karátem, který má hodnotu 0,2 gramu. Jedno karátových kamenů je celkem dost, ale těžších např. padesáti karátových už jen stovky a ještě těžších a tím i větších jsou už jen desítky. Cenu dále ovlivňuje zda je diamant v surovém stavu a nebo naopak vybroušený. Samozřejmě se i mezi diamanty najde spousta kazových a nekvalitních kamenů.

Vybroušený diamant sice ztratí na váze, ale jeho hodnota je daleko vyšší. Nyní vás jistě napadne otázka. Kolik ztratí na váze diamat vybroušením? Přírodní diamanty jsou často o 50% větší než kameny které po vybroušení opustí dílny brusičů. Centrum světového obchodu s diamanty je v holadském městě Antverpy, kde je z 90% v rukou bohatých židovských obchodníků.

Těžba
Přírodní diamanty se dnes těží hlavně ve velkých povrchových dolech, dále v klasických hlubinných dolech, a nebo těžbou usazených naplavenin.

Naleziště diamantů jsou v Indii, kde oblast Golgonda je nejstarší naleziště na světě. Dále doly na ně najdete v Jižní Africe, Namibii, Botswaně, Brazílii, Rusku (Sibiř), Austrálii a v Kanadě. U nás v ČR byly nalezeny dva malé kusy!

Umělé diamanty
Ty se vyrábějí krystalizací uhlíku a za použití velmi vysokých tlaků a teplot. Výroba je poměrně levná a nacházejí své široké využití pro výrobu řezných nástrojů a brusiva. Tyto průmyslové diamanty jsou minerály karbidu křemíku, a nebo zirkonu.

V USA je dokonce firma, která pozůstalým vyrobí umělý diamant z popela zemřelého. Ty ho pak můžou nosit třeba zasazený do prstenu.

Záhady kolem některých diamantů světa

Mnoho velkých diamantů mělo zajímavou minulost a často neméně zajímavé majitele.
Dostávali i svá jména. Tady je pár zajímavých příběhů.

The Blue Hope

Je diamant kolem kterého je mnoho záhad a legend. Kámen je pojmenovaný po svém prvním majiteli. Je nádherně blyštivý a vzácné sytě modré barvy. Často se mu přezdívá Modrý děs. Prokletí tohoto krasavce spočívá v tom, že řada z jeho pozdějších majitelů ukončila svůj život záhadnou smrtí. Jejich opravdu tolik, že se dá náhodě jen těžko uvěřit.

Faktem je, že svého času tento diamant vlastnila francouzská královna Marie Antoaneta, která v roce 1793 skončila na popravišti pod gilotinou. Za několik let se diamant znovu objevil. Nyní jej vlastnil jakýsi ruský kníže a ten ho daroval své milence, krásné tanečnici v pařížské Folies Bergeres. Brzy poté byla obdarovaná dáma chorobně žárlivým milencem zastřelena.

Diamant Hope se prý údajně nalézal na palubě proslulého zaoceánského parníku, který ale na své první plavbě do svého cíle nedoplul. Ano byl to Titanic, známá to loď ze stejnojmenného filmového trháku Jamese Camerona. I tento diamant si tam zahrál, jako Srdce oceánu. Jeho údajná přítomnost tak stála život více než 1500 lidí. Záhadou je prý i to jak se dostal do záchranného člunu. Po druhé světové válce se kámen dostal do rukou bohatého amerického klenotníka Harryho Winstona. Pověrčivý starý pán se špatné pověstí prý časem začal tolik bát, až ho věnoval do muzea. Tam Modrý děs své prokletí údajně ztratil.

Cullinan
Je největší diamant na světě jaký kdy existoval. Objeven byl zcela náhodně na okraji těžební jámy v Transvaalu (Jižní Afrika) v roce 1905. Jméno dostal po majiteli dolu Thomasovi Cullinanovi, což byl shodou náhod i jeho nálezce. Fantastický diamant o neuvěřitelné váze 3106 karátů tedy bezmála tři čtvrtě kilogramu! byl tehdy prodán za sumu 150 000 liber šterlinků. Koupil ho samotný stát Transvaal, aby ho daroval v roce 1907 anglickému králi Edwardovi VII (1841-1910). Ten ho dostal jako dárek v den svých šestašedesátých narozenin. To byl ještě v neopracované podobě.

V amsterodamské brusírně byl pak kámen opracován a k obrovské škodě dalších generací, rozdělen na devět velkých a téměř stovku malých kamenů. Nejvíce kamenů z původního Cullinanu zdobí dodnes britské královské korunovační klenoty. Největší z nich Cullinan I. má 530 karátů a je zasazen do královského žezla. Druhý co do velikosti v pořadí Cullinan II. má 317 karátů a krášlí královninu korunu. Diamant je zkrátka klenot samotných vladařů.

Orloff

Pokud se podíváme na východ od nás, do Ruska, i tam najdeme v moskevském Kremlu diamant mimořádné hodnoty a kvality. Je to Orloff. Proslulý petrohradský klenotník I.Pozer roku 1762 zhotovil vladařskou korunu a žezlo pro Kateřinu II., tehdejší carevnu Ruského carství. Korunu zdobí 5 000 briliantů (což je diamant vybroušený do speciální mnohostěnu) barvy čiré, žluté a bledě růžové. Uprostřed celé té nádhery svítí velmi vzácný cejlonský rubín o váze 389,7 karátu. Ke kráse korunovačních klenotů se v roce 1774 připojil i diamant Orloff. Ten je od té doby dominantní ozdobou žezla. Diamant je slabě zelené barvy a byl nalezen v písku indické pouště Golkonda. Z počátku nesl jméno pro svůj nádherný třpyt „ Doria - noor" v překladu „Moře světla".

Než se dostal na carský dvůr i on měl dosti pohnutou minulost. Nejdříve byl zasazen jako oko do jedné obří Buddhovy sochy. Poté se dostal do rukou perských dobyvatelů. Poté se verze jeho osudu značně rozcházejí. Jednak se tvrdí, že byl ukraden francouzskými vojáky převlečenými za Indy. Byl prý uloupen z pokladnice šáha Nádíra, podle další verze ho koupil arménský bankéř Lazarev, který ho poté co zkrachoval, prodal za zlomek ceny. Jiná verze dokonce tvrdí, že byl z Indie propašován jakýmsi Kavkazanem.

Tento diamant není zas kdovíjaký obr, má jen 199 karátů, jak se později podle dokumentů ukázalo byly to všechno jen vymyšlené báchorky. Ve skutečnosti byl koupen ruským knížetem Orloffem od armenského kupce Safrase za 400 000 rublů. Ten jej koupil od neznámého perského vojáka, asi jeho zloděje. Kníže Orloff ho později daroval, právě carevně Kateřině II. Prý místo kytice květin. Chtěl si tím naklonit její přízeň. Bohužel té se mu nedostalo, ale diamant nesoucí jeho jméno, už v majetku carské rodiny zůstal.

Koh-i-noor
Je údajně jeden z nejstarších, nalezených drahokamů na světě. První dochovaná písemná zpráva se datuje k počátku roku 1304. Byl údajně nalezený až o tři tisíce let dříve, zcela náhodně v naplavenině indické řeky Govávar. Od té doby byl majetkem indických šáhů, později se též dostal do rukou dobyvačných Peršanů. Po roce 1849 se stal válečnou kořistí Angličanů, po dobytí Pandžábu v západní Indii.

Drahokam se stal majetkem britské královny Viktorie. 105 karátový (21,6 gramů) Koh-i-noor mající tvar kapky vody, byl zasazen do britských korunovačních klenotů. Původně měl 186 karátů. Jeho jméno v překladu znamená „Hora světla".

Pro zajímavost náš světoznámý výrobce tužek Koh-i-noor nese název právě po tomto diamantu.

Diamanty se staly námětem mnoha literárních děl a filmů. Za všechny tu jmenuji známý dobrodružný román Julese Verna „Hvězda jihu", a nebo od Emilia Salgariho „Hora světla". Ve filmu se jim dostalo i pocty v bondovce Diamanty jsou věčné z r. 1971, v dobrodružném snímku Honba za diamantem (1984), Kongo (1995), a nebo v novější thrilleru Krvavý diamant z roku 2006. Pochopitelně ještě v pár dalších. Diamanty jsou zkrátka vděčné téma.

Jako všechno velmi cenné, jsou i diamanty častým předmětem zájmu lupičů, pašeráků a nezákonného obchodu.