Jaká jsem?
Moje nejlepší kamarádka Monika přijde vždycky s nějakým nápadem. Já jako pravý Blíženec jdu do všeho po hlavě. A tak jsme začaly s břišními tanci.
Měly jsme štěstí, že jsme začaly tančit u Eriky Kováčikové. Je to nejen super učitelka, velký nadšenec, ale hlavně člověk se srdíčkem na pravém místě. Nejen že nás naučila „břišnit“, ale dokázala stmelit naši skupinu tak, že jsme již léta kamarádky a zažíváme bezva akce. Ty spolu vymýšlíme a já doufám, že tomu bude co nejdéle. Podle mě není důležité jestli děláte lepší kroužek, ale to, že se při tanci skamarádí děvčata, která by se asi jinak vůbec nenašla.
Pokud je v hodině prima atmosféra, zapomeneme všechny na všední starosti a je nám skvěle.
Jsem od přírody líný člověk, ale když se zamyslím, tak jsem se vždycky pohybovala. Jako malá v Sokolu, pak jsem 10 let tancovala ve folklorním souboru Úsměv v Horní Bříze, no a v neposlední řadě jako máma okolo svých 2 dětí. Ty jsou teď již dost velké, proto jsme si pořídili ještě 2 kočky, potkana Ferdu a křečky. Všechny zmíněné aktivity mají jedno společné – kolektiv.
Touto cestou bych chtěla poděkovat všem lidičkám, se kterými jsem se již potkala a bylo mi s nimi dobře. Děkuji také těm, s nimiž se potkávám nyní.
A už se těším na další nadšence, které mi život přinese.