Co pro mne znamená břišní tanec?
Břišní tanec je pro mě velmi důležitý, nejen proto, že mi dává možnost vyjádřit svoji osobnost, ale je to také druh mostu, který spojuje dnešní ženy, pomáhá nám ženám vzájemně se podporovat… být krásnější, ženštější, uvolněnější, šťastné…. a o tom to je:)
Způsob mojí výuky
Nechávám se inspirovat nejen výukou jiných tanečnic, jejich zkušenostmi, ale také potřebami každé ženy na lekci tak, aby to všem účastnictím co možná nejvíce vyhovovalo. Snažím se, aby vynikla osobitost každé ženy. Můj přístup je osobní, dávám hodně prostoru pro improvizaci, ale třeba i pro společnou spolupráci. Největší radost mám, když je u tancování, kromě výuky, i možnost se prostě zasmát… třeba zrovna sobě:))
Součást výuky
Je pro mě kromě samotného tance někdy meditace, jindy relaxační cvičení, prostě pořád něco trochu jiného, na co se dá těšit.
Účastnice kurzu
Jsou samozřejmě jeho nejdůležitější součástí, připadám si spokojená, pokud odcházejí veselé, v pohodě a získají například nové kamarádky.
Výuka tance jako životní poslání
Anička v současné době studuje VOŠ Pedagogickou a sociální v Praze 6, obor speciální pedagogika, letos se zaměřením na alternativní pedagogiku a muzikoterapii. Zde studovala hru na klavír a absolvovala praxi např. ve Volnočasovém klubu pro děti a mládež pro MÚ Prahy 6, kde příležitostně děti učila břišní tance.
Absolvovala také školení pedagogiky Marie Montessori (unikátní, celosvětově uznávaný a používaný systém přístupu a k dětem a metodiky výchovy – v Praze je také školka pro děti M. Montessori).
Jako dobrovolník v.o.s. pracovala mj. v Milíčově domě v Jaroměři, v nízkoprahovém domu pro děti a mládež. S o.s. v Dobré Vodě spolupracuje již od loňského roku, kdy společně s dívkami od 12-18 let připravila vystoupení břišního tance dívek, se kterým potom vystupovaly na různých městských slavnostech.
Nejaktuálnější je její červencové působení jako oddílová vedoucí na Letním Dětském Integračním táboře Otevřené dveře 2006 v Semilech.
V minulém roce se zúčastnila také celodenního tanečního programu pro děti pod záštitou Humanistického hnutí NAROVINU, zde se seznámila s neslyšící holčičkou, kterou také později učila tančit.
Jako dobrovolník jezdila na povolení Ministerstva vnitra do uprchlického tabora v Seči u Pardubic. Zde v rámci České Charity učila děti a ženy břišní tance. Na této akci shledávala zajímavým hlavně fakt, že se jednalo o lidi z muslimských zemí, pro které je tento tanec tradicí. Tančení se jim líbilo, nakonec pro ně udělala i mini vystoupení.