
Alergie na mléko
Pod označením alergie na mléko se skrývají dva problémy – alergie na mléčnou bílkovinu nebo cukr. V obou případech je to důvod se mléku vyhnout.
Alergie na mléčný cukr (laktózu) je metabolickou poruchou, tedy vrozeným problémem. Je podobná třeba celiakii, tedy alergii na lepek. Nemocní nemají ve střevech enzym, který umí mléčný cukr štěpit. Projevem nemoci je neklid, průjem, kožní potíže a bolest břicha.
Alergie na bílkovinu mléka se projevuje také průjmem, nevolností, nadýmáním a někdy i pocením nebo zčervenáním na celém těle. Může vyvolat i jiné klasické alergické reakce, jako je rýma, dušnost. Při této alergii je nejlepší kravské mléko nahradit sojovým či kozím.
Mléko a zahleňování
Jedním z nejčastějším argumentem odpůrců mléka je tvrzení, že: „mléko zahleňuje“. Pravdou je, že dodnes neexistuje klinická studie, která by tento argument podporovala. Naopak existují klinické studie, které tento argument vyvrací.
Mléko a mléčné výrobky a tuky
Mléko a mléčné výrobky jsou nejen zdrojem vápníku a plnohodnotných bílkovin, ale také bohatým zdrojem živočišných tuků, které bychom měli omezovat. Nejen že obsahují cholesterol, ale mají oproti tukům rostlinným nepříznivě složení jednotlivých mastných kyselin, které podporují zvyšování cholesterolu. Zvýšený cholesterol je jedním z rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění, které způsobují více než 50 % všech úmrtí u nás. Tučné mléko a smetanové mléčné výrobky bychom tedy měli ve stravě výrazně omezit.
Proč ho potřebujeme
Častý názor, že mléko potřebují pouze kojenci nebo malé děti, se opírá o skutečnost, že žádný další savec kromě člověka v dospělosti mléko nepije. Pro lidský organizmus znamená mléko a mléčné výrobky zdroj plnohodnotných bílkovin (které si organizmus neumí vytvořit sám, a proto je musíme pravidelně přijímat ve stravě), vitaminů a minerálních látek, z nich je na prvním místě vápník, nezbytný pro růst kostí a zubů.
Mléko a mléčné výrobky dodávají organismu 50 až 70 % celkového příjmu vápníku. U dětí se jeho nedostatek může projevit zejména zvýšenou kazivostí zubů a také nedostatečným tělesným růstem. Obsah vápníku v kostech je také jedním z rozhodujících činitelů kvality života ve stáří, protože jeho nedostatek je úzce spojen s osteoporotickými zlomeninami. Je pravda, že vápník dovedeme maximálně využít v mládí.
Kromě toho se mléko a mléčné výrobky významně podílejí na denním vstřebávání železa, a to asi 10 %. Zakysané výrobky navíc obsahují zdraví prospěšné bakterie mléčného kvašení.
Pít nebo nepít
Není zapotřebí zařazovat mléko a mléčné výrobky do jídelníčku pravidelně (u dospělého), a když, tak volit variantu méně tučných mléčných výrobků. Za méně tučné můžeme považovat nízkotučné a polotučné mléko, sýry okolo 30 % tuku v sušině, jogurty okolo 2-3 % tuku.
Nemusíte se bát, že méně tučné mléko a mléčné výrobky obsahují méně vápníku. Vápník je v nich vázán na složku bílkovinnou, nikoli tukovou. Množství vápníku se však může lišit dle jednotlivých výrobků. Obecně můžeme říci, že čím je mléčný výrobek „hustší“, tím více vápníku obsahuje. Velice vhodné jsou kysané mléčné výrobky, které obsahují probiotické bakterie (probiotika) s prokazatelně pozitivním vlivem na lidské zdraví.
Když se řekne „mléko“, většina lidí si automaticky vybaví mléko kravské. Do popředí se však v posledních letech dostává i nabídka jiných druhů, např. mléko kozí apod. Další informace nejen na téma mléka a mléčných výrobků můžete najíst na internetových stránkách Fóra zdravé výživy www.fzv.cz.