Každý z nás má v trávicím traktu asi kilo a půl bakterií. Pomáhají trávit potravu, vyrábějí pro nás životně důležité látky a rozkládají toxiny, které se nám dostaly do těla. V minulém století se výrazně změnilo složení potravy a způsob života lidí hlavně v průmyslově rozvinutých zemích. To s sebou přineslo i nepříznivé změny ve složení jejich střevní mikroflóry. Přitom tyto změny mohou být jednou ze základních příčin zvýšeného výskytu alergických onemocnění, jakož i jiných chorob souvisejících s poruchou imunitního systému. Během lidského života je tedy třeba složení střevní mikroflóry regulovat. Ti, kdo nechtějí nic ponechat náhodě, sázejí na probiotika, která obsahuje řada funkčních potravin.
Probiotika jsou pro organismus velmi příznivé bakterie, které v trávicím traktu znesnadňují jiným patogenním mikroorganismům pomnožení ve střevech. Tyto bakterie jsou navíc vybaveny mechanismy, kterými detoxikují škodlivé složky tráveniny. „Probiotika definujeme jako živé mikroorganismy převážně lidského původu, které působí pozitivně na zdravotní stav hostitele. Vlastnosti a funkce jednotlivých probiotik se liší v závislosti na jejich genetické výbavě,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. z Klinického a výzkumného centra pro zánětlivá střevní onemocnění ISCARE.
Řada výzkumů prokázala, že probiotika mají příznivý vliv na imunitu i obranyschopnost organismu vůči nejrůznějším nemocem. „Probiotika ovlivňují vývoj imunitního systému již v raném dětství, proto se například uplatňují v prevenci atopického ekzému a alergiích. Všeobecně jsou probiotika vnímána jako eubioticky působící látky příznivě ovlivňující vývoj střevní mikroflóry, která sehrává důležitou roli při formování imunitního profilu člověka,“ říká profesor Lukáš. Aby se mohl vliv podávaných probiotik naplno projevit, měla by být jejich konzumace pravidelná, dlouhodobá a v dostatečných dávkách.
Při výběru potravin či doplňků stravy s obsahem probiotik však může nepoučený zákazník lehce naletět. Probiotika totiž čelí problému, jak přežít průchod žaludkem a tenkým střevem a dlouhodobě se usídlit (kolonizovat) v tlustém střevu. „Mnohé kmeny mléčných bakterií používaných k výrobě funkčních potravin nedokáží kolonizovat lidské střevo nebo při přechodu přes kyselé prostředí žaludku zahynou,“ vysvětluje prof. Lukáš. V praxi se tak často setkáváme s tím, že etiketa výrobku sice proklamuje obsah probiotik či živé bakterie, výrobce nicméně už neuvádí konkrétní kmeny ani jejich počet! A tak se regály s jogurty a dalšími „zdravými“ potravinami podobají spíše vietnamské tržnici, kde nic není tím, čím se tváří být.
Sledujte rodokmen
Z reklamy je všechno jasné. Kdo nekupuje probiotika, je sebevrah. Pídili jste se však někdy po původu probiotik ve svém oblíbeném jogurtu? Někteří výrobci využívají do jogurtových kultur místo žádoucích lidských laktobacilů laktobacily zvířecí. Jak ale naznačují výsledky studií, záměna lidského probiotika za zvířecí může způsobit velmi drastické následky a probiotický efekt je pryč!
Význam původu probiotik je úzce spojen s jejich použitím. Studie prokázaly, že předpokladem efektivní kolonizace střeva probiotikem je, aby toto probiotikum pocházelo ze stejného organismu, jehož střevo má kolonizovat. Z tohoto poznatku plyne tendence používat probiotika lidského původu a probiotika zvířecí podle toho, kde budou použita – zda u člověka, nebo ve veterinární oblasti.
Synbiotec je označení pro novu speciálně vyvinutou probiotickou kulturu pro funkční potraviny, doplňky stravy a léky. Synbiotec obsahuje dva vysoce odolné kmeny probiotik lidského původu. Nové probiotikum má tak v sobě veškeré deklarované výhody probiotik – odolnost vůči nízkému pH žaludečních kyselin, termostabilitu a z ní plynoucí dobu použitelnosti, průkaz rezistence vůči antibiotikům a přilnavost ke sliznici střeva.