Jóga – Základní informace

JÓGA
je filozofický směr – nejdokonalejší poznatkový systém o člověku, který pojímá člověka jako celek a vede ho k sebepoznávání.
Slovy PhDr. Milady Bartoňové – významné osobnosti české jógy – je jóga „uměním života“.
Lze ji též označit jako životní moudrost, cestu.
Prvním krokem jsou tělesná cvičení – tzv. hathajóga, která člověka vedou k umění ovládat tělo, následně i mysl, přičemž oba procesy se mohou prolínat. V podstatě jde o zdravotní cvičení, které vede člověka zejména k úpravě stravovacích návyků a mnohdy ke změnám priorit, chování a cílů. Vede ho k vyrovnanosti a harmonii. Hathajóga klade důraz na vědomé zaujímání a prodýchávání pozic i průpravných cviků, po nichž obvykle následuje přiměřeně dlouhá relaxace v některé z relaxačních poloh tak, aby mohly v těle plně doznít účinky předcházejícího cvičení. Dá se říct, že ve srovnání s powerjógou jde o cvičení klidnější, zaměřené více na rehabilitaci a relaxaci, avšak při pravidelném praktikování velmi účinné na kondici svalů, šlach a kloubů i optimalizaci funkcí tělesných orgánů.

ZDRAVOTNÍ ÚČINKY CVIČENÍ JÓGY
O tom, že pravidelným cvičením jógy je možno udržet tělo vitální a zdravé až do vysokého věku, bylo již napsáno mnoho. Pozitivní vliv praktikování jógy na celou lidskou osobnost je nesporný.
Dle vyjádření lékařů a fyzioterapeutů mají jógové cviky stimulující a harmonizující vliv na žlázy, orgány a nervy a současně regenerují a pročišťují celé tělo. Při provádění ásan dochází k rytmickému střídání protichůdných pohybů jednotlivých částí těla, což způsobuje správné fungování lymfatického systému a lepší prokrvení daných orgánů. Tělo je tudíž lépe zásobováno kyslíkem a výživnými látkami a současně se rychleji zbavuje zplodin.
Cvičení jógy má výrazný vliv na regeneraci tělesných orgánů, na zlepšení (optimalizaci) jejich funkcí a na posílení imunitního systému. Má vliv také na pružnost a pročistění kůže, čímž napomáhá jejímu pomalejšímu stárnutí.
Cvičení některých (dynamických) jógových pozic či sestav má vliv na zvýšení krevního tlaku a naopak při relaxacích – hlubokém uvolnění – dochází k vědomému přepojení ze sympatiku na parasympatikus, tj. z aktivity (zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepu) na zklidnění (pokles krevního tlaku, zpomalení tepu). Z uvedeného vyplývá, že cvičením jógy (též přechodem na stravu dle zásad jógy) lze ovlivňovat výši krevního tlaku a tím v mnoha případech i odbourat léčbu medikamenty.
Jógová cvičení jsou psychosomatická – mají vliv na tělo, mysl, dech a vědomí.
O vlivu jógového cvičení na harmonizaci celé osobnosti člověka je v odborné literatuře uvedeno následující:
„Vegetativní nervový systém, který běžně není ovlivnitelný vůlí, reaguje tak nepřímo na odpovídající cviky a vytváří funkční rovnováhu sympatiku a parasympatiku. Stejným způsobem se chová i endokrinní žlázový systém. Tím vzniká pocit tělesné pohody, vnitřní vyváženosti a harmonie, a tím vším se posiluje zdraví“.