Obezita a metabolická onemocnění

Mezi metabolická onemocnění (onemocnění, která zasahují významně do hospodaření organismu se základními živinami: sacharidy, bílkovinami a tuky) se řadí zejména obezita a diabetes mellitus. Přibývá těch, kteří mají problémy s tělesnou váhou. V České republice má nadměrnou hmotnost 52 % dospělých obyvatel.

 

Těžká obezita prokazatelně zkracuje život a snižuje jeho kvalitu zejména tím, že vede k mnoha dalším nemocem, zejména k cukrovce 2. typu, kardiovaskulárním nemocem, hypertenzi, syndromu spánkové apnoe, cévním mozkovým příhodám, ale i ke kloubním a nádorovým onemocněním.

 

Způsobuje také vysokou psychickou zátěž, obézní pacienti mají nízké sebevědomí, trpí sebeobviňováním, depresemi, úzkostmi a sexuálními obtížemi. Je u nich i vyšší riziko operačního výkonu, hojení ran je komplikovanější a časově náročnější. Navíc jsou operační stoly konstruovány na váhu cca 120 – 130 kg, což komplikuje operační výkony u obézních pacientů.

 

Rozeznáváme 2 typy obezity: prvním je typ jablko (neboli mužský typ obezity), kdy se tuk hromadí v oblasti břicha a druhým je typ hruška (neboli ženský typ obezity), u kterého dochází k hromadění tuku výrazněji na hýždích a stehnech.

 

Jaké je tedy řešení? Úspěšný léčebný postup může být jenom ten, který současně zvýší výdej a sníží příjem energie. Samozřejmě, že změna životního stylu a výživových zvyklostí člověka je podmínkou úspěšné redukce nadváhy a udržení zdravé hmotnosti.

 

Nezbývá tedy než cvičit a snažit se zhubnout omezením množství energie (kilojoulů), které přijmeme. Když alespoň trochu cvičíme, děláme pro sebe z hlediska zdravotní prevence více než ti, kteří mají sice ideální postavu, ale neudělají žádný pohyb navíc. Platí, že „fit fat“ z hlediska zdravotních komplikací znamená menší riziko než „unfit unfat“.

 

 

***

 

Funkční potraviny a obezita

 

Co se skrývá pod termínem funkční potravina?

Aby mohla být potravina označena jako funkční, musí kromě výživové hodnoty přinášet nějaký efekt navíc. Musí se jednat o dostupnou potravinu, kterou běžně konzumuje většina populace.

 

Jako funkční potraviny v obezitologii jsou zkoumány řady látek:

1. Anorekticky působící  složky jídel,

2. Bobtnavé vlákniny přírodní či syntetické,

3. Látky zvyšující  energetický výdej,

4. Látky měnící  sekreci inkretinů,

5. Látky měnící  floru trávicího traktu,

6. Látky blokující  střevní enzymy.

 

Ve všech těchto oblastech je v současné době neúspěšný nejen vývoj funkčních potravin ale i vývoj léků a je nepravděpodobné, že by funkční potraviny tohoto typu byly úspěšné brzy. Nejnadějnější je vývoj bobtavých vláknin, stimulace sekrece inkretinů a anorekticky působící složky jídla.

 

„Potraviny mohou být funkční přirozeně (jedná se například o ovoce, zeleninu, jogurty). Jiné se mohou stát funkčními tím, že se zvýší koncentrace přirozené složky nebo přidáním složky, která se v potravině běžně nevyskytuje, případně nahrazením složky s negativním vlivem na zdraví složkou s vlivem prokazatelně pozitivním.“ doplňuje prof. MUDr. Svačina, DrSc., přednosta III. interní kliniky VFN a 1. LF UK.

 

Příklady možných funkčních potravin a jejich účinků:

•     Fermentovaná mléka a jogurty s probiotickými kulturami: zlepšení trávicích funkcí
•     Margaríny s přídavkem rostlinných sterolů: snižování hladiny cholesterolu a rizika srdečních onemocnění
•     Vejce obohacená o omega 3 mastné kyseliny: snížení rizika srdečních onemocnění
•     Snídaňové cereálie s přídavkem kyseliny listové, která je důležitá pro správný vývoj a růst plodu a také preventivně působí proti rakovině tlustého střeva.
•     Chléb, müsli tyčinky s přídavkem isoflavonů: snížení rizika rakoviny prsu a prostaty, srdečních chorob a osteoporózy
•     Grahamové pečivo nebo celozrnné těstoviny s přídavkem vlákniny, která pomáhá snižovat hladinu cholesterolu, prevence onemocnění srdce a cév a některých druhů nádorových onemocnění.

 

V kombinaci se zdravým  životním stylem mohou funkční potraviny pozitivně přispět k udržení zdraví a psychické pohody. Vzhledem k tomu, že u nás má nadváhu více než polovina dospělých a řada z nich opakovaně drží redukční diety, je vhodné zařadit funkční potraviny do jídelníčku. Při léčení obezity je nutno omezit příjem energie, strava by však měla mít stále odpovídající nutriční kvalitu. Mnoha lidem při snižování nadváhy chybějí bílkoviny, často konzumují až příliš malé množství tuků, chybějí vitaminy, minerální látky a vláknina.

 

Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.,

přednosta III. interní kliniky VFN a 1. LF UK

 

 

***

 

Metabolický syndrom

 

Metabolický  syndrom je označení pro nahromadění několika závažných rizikových faktorů, zvyšujících pravděpodobnost brzké či pokročilé aterosklerózy, jejímiž klinickými projevy je ischemická choroba srdeční (infarkt myokardu, angina pectoris), ischemická choroba dolních končetin a/nebo cévní mozkové příhody.

 

„Je důležité si uvědomit, že metabolický syndrom není nemoc. Zahrnuje ale přítomnost zvýšeného krevního tlaku, diabetu 2. typu a typických změn ve spektru krevních tuků (zvýšené triglyceridy, snížený „prospěšný“ HDL-cholesterol)“, upřesňuje primář III. interní kliniky MUDr. Petr Sucharda, CSc. Charakteristické pro pacienty s metabolickým syndromem je zvětšený obvod pasu (tzv. mužský typ nadváhy či obezity).

 

Protože k „nálepce“ metabolického syndromu vedou různé kombinace výše uvedených rizikových faktorů, nemají všichni nemocní  stejně velká rizika ani klinické projevy, natož  subjektivní obtíže. V každém případě je nutné takto postiženým pacientům věnovat zvýšenou diagnostickou i léčebnou péči.

 

MUDr. Petr Sucharda, CSc.,

primář III. interní kliniky VFN a 1. LF UK

---

8. ročník Šonkova dne

 

Cukrovka, poruchy metabolizmu tuků a obezita jsou v současné době ještě  významnějšími onemocněními než za života profesora Jiřího Šonky. Navíc přelom roku je obdobím, kdy je tomuto onemocnění věnována větší pozornost, lidé začínají často neúspěšně redukovat svou hmotnost. Těmto tématům se bude věnovat již 8. ročník Šonkova dne, který se uskuteční dne 31. ledna 2013 od 9.00 hodin v Kongresovém centru U Hájků, Na Poříčí 42, Praha 1. Více informací naleznete zde: http://www.sonkuvden.cz/index.html.

 

 

Prof. MUDr. Jiří Šonka, DrSc.

28. 12. 1920 – 9. 3. 2005

 

Významný český endokrinolog, žák profesora Josefa Charváta. Dosáhl několika významných světových priorit v oblasti metabolického výzkumu. Zejména však u nás založil obor obezitologie. Výzkumu obezity i organizaci péče o obézní věnoval celý svůj život vědce i lékaře.

 

Na jedné straně to byl vědec-výzkumník zabývající  se klinickou biochemií, zejména pentosovým cyklem, na straně druhé lékař-organizátor, zakladatel pobytových režimů pro obézní ve Zbirohu a v Roudnici nad Labem, které byly v 70. a 80. letech velmi populární.

 

Na III. interní klinice – klinice endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN vybudoval ambulanci pro obézní a také se zasloužil o osamostatnění obezitologické sekce České endokrinologické společnosti ČLS JEP.