Jak vyřešit finanční otázky po zesnulých?

Každoročně v České republice umírá přibližně 100 tisíc lidí, ale jen zlomek rodin má přehled o stavu osobních financí svých příbuzných, nejen o majetcích, ale i závazcích. S platností nového občanského zákoníku však bude posílena pozice věřitelů a dědici budou muset uhradit dluhy po zesnulém v jejich plné výši, i nad rámec samotného dědictví, tedy ze svých úspor. Řada lidí tak může být od 1. ledna 2013, kdy by měl nový občanský zákoník vejít v platnost, nemile překvapena.

Přitom již dnes jsou k dispozici nástroje, jejichž využitím je možno uvedeným problémům předcházet. „Uzavření jakékoli úvěrové smlouvy by mělo být vždy doplněno vhodným pojištěním, které chrání dlužníka i jeho rodinu. Dlužník se tak může pojistit pro případ ztráty zaměstnání, nemoci, invalidity či smrti. V posledním případě pak chrání zejména svou rodinu, neboť zbývající část dluhu po vypořádání pojistné události za dědice nakonec uhradí pojišťovna,“ popisuje Libor Svoboda, manažer 
pro Produkty a služby Poštovní spořitelny.

Na co nezapomenout

V souvislosti s úmrtím může nastat řada situací, které mohou přinést komplikace v chodu domácnosti. Je tedy vhodné pohlídat si, aby nenastaly tyto případy:

    * Pozůstalí se nedostanou k účtu zesnulého, jelikož nemají dispoziční právo k jeho účtu a tudíž ani k důležitým platbám (výplata, důchod, dávky, renta apod.)

    * Přestane se provádět některá ze základních plateb (nájem, SIPO, poplatky za elektřinu, plyn, vodné, atp.). Může se stát, že časem na účtu poklesne zůstatek a tyto platby se zastaví nebo že tyto platby měly probíhat jen do smrti majitele účtu.

    * Probíhá naopak platba, která je nyní nežádoucí.

    * Nejsou zajištěny splátky hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření.

    * Nastane komplikace ve splácení zboží, které bylo nakoupeno na splátky.

    * Nastanou komplikace s úhradou pojištění (zejména pojištění nemovitosti, domácnosti, motorového vozidla).

 

Nezbytné kroky k vypořádání dědictví u různých finančních produktů

Běžné  účty

Smrtí majitele účtu smluvní vztah nezaniká, ale pokračuje dál až do ukončení dědického řízení. Pokud není ještě  vystaven úmrtní list, doporučuje se úmrtí bance oznámit a úmrtní list předložit dodatečně. Poté banka zastaví ty výplaty a platby z účtu, u kterých majitel účtu písemně stanovil, že po jeho smrti nemá banka ve výplatách a platbách pokračovat. Zanikne platnost vzoru podpisu majitele účtu, jeho platební karta bude zablokována. Optimální je odevzdat bance všechny platební karty, šeky a příp. jiné platební instrumenty zemřelého. 

„Jsou-li na účtu disponující osoby, rozhoduje, zda majitel účtu stanovil, že jejich zmocnění platí  
i po jeho smrti. Pokud ano, mohou tyto osoby v průběhu dědického řízení dále ovládat účet, a to 
i vydanými platebními kartami.  Novou platební kartu k účtu však vydat nelze, a to ani disponentovi, jehož zmocnění pokračuje,“ objasňuje Libor Svoboda.  

Po úmrtí majitele účtu může tedy na účtu dále probíhat řada nastavených trvalých plateb a inkas. Pokud tento stav nebude pro pozůstalé vyhovující  – např. se budou provádět platby, u kterých to již není zapotřebí, a naopak budou zastaveny platby, které by měly pokračovat, nezbývá než čekat na ukončení dědického řízení.

Proto je důležité, aby každý majitel účtu určil disponenta účtu a neomezoval jeho oprávnění nakládat s peněžními prostředky pouze po dobu svého života. Dále je možné formou notářského zápisu pověřit vybranou osobu správcem dědictví. Správce dědictví pak má po dobu dědického řízení stejná práva a povinnosti jako majitel účtu.

Vkladní  knížky 

V případě vkladní knížky je důležité, zda na vkladní knížce byli dva vkladatelé. Pokud ano, pak banka nemůže bez usnesení soudu nijak zasahovat do práv druhého vkladatele – ten může s vkladní knížkou dále libovolně nakládat. Pokud byl na vkladní knížce pouze jeden vkladatel, který zemřel, pak je situace zřejmá – vkladní knížka se stává předmětem dědického řízení, v rámci kterého bude rozhodnuto, kdo knížku (či část jejího zůstatku) zdědí. 

Úvěry 

V případě, že zesnulý měl úvěrové produkty, je třeba opět navštívit banku. „Dosud platilo, že pokud v rámci spotřebitelského úvěru pozůstalý nefiguruje jako spoludlužník (osoba, která je uvedena v hlavičce úvěrové smlouvy), není jeho povinností řešit splácení dlužné částky,“ říká Libor Svoboda. Pokud jsou splátky úvěru nastaveny na běžný účet zesnulého, jsou nadále automaticky prováděny. Dojde-li k vyčerpání prostředků na běžném účtu, zbylá dlužná částka vstoupí do dědického řízení jako pohledávka. Jak již bylo řečeno, nejlepším preventivním opatřením, které chrání dlužníka i jeho rodinu před možnými problémy, je doplnit úvěr vhodným pojištěním proti neschopnosti splácet.

Dluhům z dědictví se můžete vyhnout také tím, že dědictví odmítnete. Mějte však na paměti, že dědictví nelze odmítnout pouze zčásti, ale jen jako celek. Prohlášení o odmítnutí dědictví také již nelze následně odvolat.  Návrh nového občanského zákoníku, který je v současné době připravován, nabízí navíc  i možnost předem se dědického práva zřeknout, a to na základě smlouvy se zůstavitelem.  

Myšlenka na smrt je už ze své podstaty nepříjemná. Ovšem pokud je pro většinu z nás v průběhu života přirozené zajistit své rodině maximální komfort a ochránit ji od zbytečných problémů, je nezbytné myslet i na to, co bude, až tu nebudeme.  Proto by naším cílem mělo být zanechat po sobě čistý stůl nejen na poli vztahů, ale také v rámci finančních závazků.