Sklenka alkoholu denně je prospěšná. Platí to hlavně v případě kvalitního vína – to snižuje hladinu cholesterolu, zmenšuje riziko tvorby krevních sraženin a zpomaluje kornatění tepen. Deci alkoholu po jídle dokonce prospívá i diabetikům. „Pokud máte v pořádku játra, pak sklenka bílého vína nebo piva po obědě nemůže vadit. Dokonce doporučujeme pivo po jídle, samozřejmě v omezeném množství, tedy sklenku – zrychlí se trávení a játra začnou zpracovávat alkohol a nevyplaví tolik cukru do krve, což je dobré,“ říká edukační sestra Naďa Slavíková. Pokud bychom hledali další příznivé účinky vína, pak v nich obsažené třísloviny povzbuzují trávení, svědčí sliznici trávicího traktu a mají antibakteriální účinky.
Klasické přísloví ale praví, že všeho moc škodí – a to platí o alkoholu dvojnásob. Větší dávka alkoholu totiž nastartuje v těle procesy, které připomínají stav, když tělo bojuje s infekcí. Nejhůř se pak daří játrům. Těm hrozí cirhóza. Ovšem při dlouhodobé komzumaci větších dávek alkoholu trpí i srdce a střeva. Někteří lékaři upozorňují i na souvislost mezi alkoholem a zvýšením rizika rakoviny hrtanu, hltanu nebo jícnu – v kombinaci s kouřením se ještě zvyšuje.
Odborníci také poukazují na souvislost vyššího výskytu rakoviny tlustého střeva a pití piva – ovšem i v kombinaci s konzumací uzenin.
Alkohol má také na svědomí likvidaci mozkových buněk. Jeho vyšší dávky mohou v těhotenství poškodit vývoj mozku nenarozeného dítěte. Kvůli alkoholu se nám také mění nálada – jedni se propijí do euforie a veselosti, jiní začnou plakat a další jsou agresivní. Není výjimkou, že častá konzulace alkoholu může nastartovat Deprese a jiné duševní poruchy.
Co je kocovina a proč vzniká
Je to vlastně chemická reakce, díky níž se odbourává v organismu alkohol za pomoci velkého množství vody, minerálů a vitaminů. Výsledkem je tedy dehydratace organismu, únava a prudce klesá hladina krevního cukru. Následkem toho všeho je bolest hlavy, žaludeční nevolnost, žízeň, malátnost, slabost až motání hlavy.