Říkala jsem si, že třeba žertuje a tak jsem jí sebrala hrnek od kávy, kterou právě dopila, z ruky a lačně hledala obrázky. Vážně je tam neměla.
Tak jsem se vrhla na hrnky obou babiček a pak i náhodných návštěv. Po čase jsem zjistila, že ony vážně obrázky v kávové sedlině nemají, nebo je u nich nevidím. V mém hrníčku se ale nadále obrázky objevují.
Třeba právě dnes. Měla jsem v sedlině mohutného jelena s obrovským, rozvětveným parožím a za ním byla hromádka trusu. Proti jelenovi stála smečka maličkých psů. Nicméně jelen stál hrdě se vztyčenou hlavou, ani náznak strachu.
Přišlo mi to zajímavé a tak jsem se snažila aplikovat to, co vidím, na současnou situaci. Vždyť se přece z kávové sedliny věští, nebo ne?
Třeba odborář Dušek vytvořil takovou „hromádku trusu“ svým výrokem o gayích na ředitelství železnic. Pochopitelná a očekávatelná reakce opravdu může být taková smečka psů proti němu. A on stojí a hrdě drží svůj názor – Dušek si za ním stojí, jako můj sedlinový jelen, proti všem.
Nebo Paroubek? Se svým focením odpůrců v davu. To by byl jelen s hromádkou. Nu a ta smečka psů to jsou ty tisice lidí, kteří začali posílat Paroubkovi na adresu paroubekj@psp.cz své fotky – tedy s tím, aby se nemusel namáhat s hledáním odpůrců, že se ke svému odpůrcovství hrdě hlásí. Na facebooku ma skupina Fotka pro Paroubka v tuto chvíli již 13 000 fanoušků.
A jak si tak tiše dumám nad jelenem se smečkou psů, chci odnést hrníček do myčky. Přece nebudu přechovávat takové věci, že. Znovu mrknu do hrnku a jak jsem s ním pohnula, tak se změnil obraz. Místo smečky malých psíků ženoucích se proti pevně stojícímu jelenovi, se ze smečky stal jeden velký, ba co dím – obrovský pes s otevřenou tlamou, který se chystá toho blbého jelena spolknout. Proč si myslím, že je jelen blbý? No protože ten se nadále ani nepohnul. Dál stojí jako tele u bazénu a zírá do otevřené tlamy psího obra, který jej v následujícícm momentu spolkne i s parožím.
Copak to asi znamená pro pana Duška… nebo pana Paroubka? Usměju se a zapnu myčku.