Britští vědci se tímto fenoménem zabývali a zjistili zajímavé věci.
Během třech experimentů na University College London ukázali vědci dobrovolníkům na velmi krátkou dobu několik napsaných slov.
Ti pak měli určit, zda šlo o výrazy s citovým nábojem, či nikoliv. Studie dospěla k závěru, že lidé jsou schopni získat informace i z velmi drobných náznaků. To nám prý pomáhá vyvarovat se různých nebezpečí.
„Ukázali jsme, že lidé jsou s to vnímat emocionální náboj subliminálních (podprahových, pozn. red.) zpráv. Také jsme přesvědčivě dokázali, že lidé jsou mnohem vnímavější na slova negativní. Je jasné, že rychlá reakce na emocionálně relevantní informaci má evoluční význam. Nemůžeme si dovolit čekat na vědomí, abychom se rozhodli, jestli k nám někdo běží s nožem,“ tvrdí profesor Nilli Lavie, jeden z autorů studie.
Podprahové zprávy svého času zkoumali i socialističtí vědci u nás. Například vkládali zprávy do filmů. Byly to tak kratičké textové zprávy, že je lidské oko při bežném promítání v kině nezaznamenalo, ale do podvědomí se zapsaly.
Nejznámější podprahovými zprávami byly ty, které byly vloženy do dětského animovaného seriálu Setkali se u Kolína. Tehdejší mocipáni se rozhodli formovat „uvědomnění“ občanů od ranného dětství.
V současné době je vkládání podprahových zpráv do filmů či reklam zakázáno. Nicméně, ruku bych do ohně za některé reklamní agentury skutečně nedala. No představte si, není to lákavé? Vložit tam jen sdělní „To musíš mít“, které okem neuvidíte, ale vaše podvědomí toto zaznamená. A až půjdete kolem toho výrobku v obchodě, tak ani nebudete vědět proč, tak jej prostě koupíte.
Někteří lidé na takové situace reagují tak, že se snaží nikdy nekupovat to, co vidí v reklamě. Prostě se jen daný výrobek ocitne na seznamu těch, které opravdu nikdy nekoupí.