motto: Kdo chce zapalovat, musí sám hořet….
Jak jsem se stala tanečnicí?
Poprvé jsem se s tancem vážněji seznámila ve svých šesti letech na hodinách baletu a od té doby jsem věděla, že se jednou chci stát tanečnicí. Později jsem prošla kurzy scénického tance, rapu, latiny i standardu, avšak stále jsem cítila, že ani jedno není to pravé tančení, jemuž budu ochotna věnovat veškeré své úsilí. Až jsem jednou na plese zahlédla vystoupení orientální tanečnice, která mě doslova okouzlila a tím i rozhodla o mé cestě.
Jak jsem se protančila až do finále Miss Orient?
Mé první krůčky v Orientu vedly na podzim roku 2004 do začátečnického kurzu v Kralupech nad Vltavou. Během roku a půl jsem se dostala na úroveň, kdy jsem začala cítit, že ke svému růstu potřebuji další změnu. Tou byl nový výběr lektorky, školy tance a v neposlední řadě i změna tanečního stylu.
Vzhledem k tomu, že jsem postupně zcela propadla egyptskému stylu, stále se zlepšovala a měla chuť zúčastnit se nějaké taneční soutěže, přihlásila jsem se v roce 2007 do MISS ORIENT. Po perné přípravě v kurzech a na seminářích se mi nakonec podařilo ve finálovém večeru dosáhnout na korunku druhé viceMiss Orient a vyhrát titul Miss Sympatie.
V roce 2006 jsem vedla Charitativní kroužek dětí, které pod mým vedením mj. vystoupily na Arcibiskupství Pražském. Teď jsem tady a pro Vás a těším se na naše společné kurzy…
Jak se tančí na mých kurzech?
Jelikož mne nejvíce ovlivnil egyptský styl z Káhiry – přednostně se mu věnuji i ve svých hodinách. Součástí každé mé hodiny je rozcvička, trocha nezbytné teorie a především procvičování jednotlivých prvků a tanečních kombinací. Dávám ovšem prostor i taneční improvizaci a individualitě tanečnic. Vše prokládám úsměvem a dobrou náladou.
Co dělám, když netančím?
Učím se angličtinu, zdobím kostýmy, maluji, hraji tenis, badminton….