

Veškerá problematika kolem znásilnění je velmi citlivá, hranice mezi znásilněním a náhodným milováním může být velice křehká. Na jednu stranu bezesporu k znásilnění dochází a kupodivu odborníci odhadují že možná až nadpoloviční většinu znásilnění postižená žena nenahlásí.
Na druhou stranu se příliš často stává, že dívka nebo žena nahlásí znásilnění, i když původně se stykem souhlasila, ale rozmyslela si to až po aktu, třeba proto, že se k ní partner nechoval tak jak očekávala, či jen prostě vystřízlivěla a potřebuje si očistit svědomí, nebo věrohodně to zdůvodnit partnerovi.
Znásilnění
Čistokrevné znásilnění, kdy je náhodná žena přepadena a brutálně přinucena k aktu, kdy sama ničím k tomu nepřispěla, provokativně se nechovala a k celé záležitosti došlo jen shodou náhod je záležitostí vskutku odpornou a po zásluze trestanou. Taková žena má poté velké problémy se dostat do normálního sexuálního života. Často poté odmítá douhodobě i svého trvalého partnera a nezřídka dochází k rozchodům, rozvodům a neschopnosti navázat další vztah. Takové ženy jsou trvale psychicky traumatizovány. O činu se jim ještě dlouhé roky zdá, bojí se vyjít ven již za šera, samotné nevyjdou ani na lavičku před dům, maji dveře plné zámků a před spaním se podívají pod postel.
Otázkou je, zda se dá podobné zkušenosti vyhnout. Úplně to samozřejmě nelze nikdy, ale dá výrazně eliminovat. Jednoduché pravidlo zní - chovejte se nerizikově. Po setmění nechoďte samy místy, kde není provoz. Velmi rizikové jsou noční parky, opuštěné ulice či stezky. Vyplatí se si raději nadejít, než v pořádku nedojít. Pokud můžete použijte taxi až před dům, jdete-li ze zastávky autobusu či tramvaje, využijte raději společnosti více lidí a snažte se jít co nejdéle v jejich blízkosti. Nenoste provokativní oblečení víte-li, že vás čeká pozdní osamělý návrat, volte pokud možno dlouhé kalhoty. Je-li váš pozdní návrat nečekaný, zavolejte si raději domů pro doprovod třeba otci, bratru či partnerovi.
Nevyužívejte autostop. Toto je totiž velmi rizikové chování a patří k nejnebezpečnějším. Dáváte se úplně do moci neznámého muže, který od vašeho nástupu do vozu může dělat naprosto cokoliv. Jste úplně vydána na jeho milost či nemilost. Že jste si zapamatovala číslo jeho vozu? Ano, to mi připomíná poněkud krátkozraké tvrzení chodce, který se vrhá na přechodu pod kola jednoucího vozu se slovy:"Však mám přednost!" Ano, přednost sice možná má, ale váhovou kategorii ne.
Pokud se vám něco takového už stane, pokuste se v první fázi co nejvíce křičet - doslova ječet, je možné, že tím utočníka vyplašíte. Pokud ne pokuste se jeho útok zastavit velmi razantním zapíchnutím vašich prstů do jeho očí (toto musí být razantní, aby ho to odradilo, nikoliv rozzuřilo) a využijte jeho dočasnou dezorientaci k rychlému útěku, přičemž ječte a křičte. Je možné, že sice nikoho nepřivoláte, ale je pravděpodobné, že útočníka odradíte.
Pokud se neubráníte a k násilí dojde, braňte se pak už co nejméně, vyhnete se tím například rozdrcené čelisti či polámaným žebrům. V žádném případě nevyhrožujte! Třeba tím, že to nahlásíte na Policii. Možná byste si tím podepsala rozsudek smrti. Utočník ve strachu před prozrazením by se vás mohl pokusit zabít. Cokoliv se bude od této chvíle dít, musí se dít jakoby "mimo vás", jen čekejte až to skončí.
Po násilí byste měla celou věc nahlásit na Polici. Je to nepříjemné i když Policie už má specialisty, kteří umějí s obětmi těchto činů jednat. Přesto se nevyhnete nepříjemným otázkám a posléze, pokud pachatele chytnou, i soudu kde se s útočníkem pravděpodobně setkáte. Budete v rámci jeho obhajoby obviňována ze lží. Není to příjemné, ale pokud to nenahlásíte, může tentýž pachatel ve své beztrestné činnosti pokračovat. Rozhodnutí je na každé ženě-oběti.
Také znásilnění
Pak jsou ovšem znásilnění, kdy člověk sice na jednu stranu násilníky odsoudí, ovšem na druhou stranu je nucen konstatovat, že tohle prostě ani nijak jinak dopadnout nemohlo. Jak s oblibou říká MUDr Radim Uzel, vždycky mě dostane zpráva v novinách typu:
"Osmnáctiletá V.Š, přijala pozvání osmkrát soudně trestaného recidivisty K.J. a jeho přítele recidivisty Z.P. k noční návštěvě garsoniéry V Ostravě-Přívoze. Po zkonzumování pohoštění a alkoholických nápojů žádali K.J. a Z.P., aby jim byla pozvaná dívka po vůli. Když se tato zdráhala, použili násilí a jejich čin byl právěm kvalifikován jako trestný čin znásilnění. Oba výtečníci putovali za mříže."
Opravdu nevím, co si mohla dotyčná V.Š. myslet, když přijala pozvání. Jak si představovala průběh večera v této společnosti? Co se jí asi rojilo v hlavě, když si v jejich garsonce při konzumaci alkoholických nápojů přiťukávala s oběmi recidivisty? Co asi bude dál? Kanasta? Člověče nezlob se? Poezie?
Z násilníka obětí
Rozhovor z autobusu, kdy jedna žena povídala druhé ženě o osudech třetí ženy, jejich společné kamarádky: "Neodstěhoval by se ani po rozvodu, a kdoví jak by dopadlo dělení majetku a tahanice o děti. Udala ho proto pro znásilnění. Měl už nějaký škrábanec v trestním rejstříku, tak ho zavřeli naostro a je pokoj. Kamarádka má teď byt, děti i majetek a během několik let v kriminálu se to s rozvodem už vyřesí...."
Co k tomu dodat? Nezbývá než souhlasit s větou, kterou použil významný psychiatr a specialista na znásilnění ve své přednášce: "Většina mužů si ani neuvědomuje, jak nebezpečného jednání se dopouští tím, když souloží s vlastní ženou."
Bohužel ano, i toto jsou temné stránky zločinu, který nese jméno "Znásilnění". Je to podlé a ubližuje takové jednání všem těm, které opravdu znásilněny byly a kterým se pak ještě o to méně věří. Ovšem děje se to. Příliš často dochází k tomu, že si například v rámci rozvodu a budování si vyhodnější pozice v boji o děti a majetek žena takovou věc prostě vymyslí.
Ovšem nejenom při rozvodu. Často dochází k nahlášení znásilnění třeba jen z pomsty. Jen proto, že žena třeba očekávala něco jiného, jiné chování po aktu a muž o ni přestal jevit zájem a úplně si jí přestal třeba všímat. Nebo se dokonce začne věnovat jiné. Pak taková zhrzená milenka z pomsty znásilnění nahlásí.
Nebo to může udělat i žena, která svolila ke styku dobrovolně, ale pak se jí to rozleželo v hlavě a aby se ospravedlnila sama před sebou, nebo před přáteli, či příbuznými, tak raději ze svého náhodného milence udělá násilníka.
Soudit či zkoumat pak takové problematické udání je velmi složité. Nakonec to dopadá tak, že pokud nemá oběť právě zlomenou čelist a vyražené oko, tak jsou silné tendence jí znásilnění nevěřit a zpochybňovat je.
Domácí násilí
Domácím násilím máme na mysli především znásilnění manželky manželem. A toto se velice těžko prokazuje a řekněme si otevřeně, prakticky nikdy k nahlášení nedojde. Přesto se toto děje, děje se to hojně a děje se to možná i za dvěřmi sousedního bytu.
Žena má právo odmítnout jasně pohlavní styk i svému manželu či partnerovi. Pokud se ten přesto na ní násilí dopustí, jedná se o trestný čin znásilnění.
Bohužel nejčastěji nedochází k znásilnění cizí osobou, ale právě osobou blízkou nebo známou. Násilí se dopouštějí partneři, kamarádi, kolegové z práce nebo i příbuzní. Toto tvoří největší část a právě zde se odhaduje nejmenší procento nahlášení. Děsí nás představa, že půjdeme někam nahlásit, že nás znásilnil manžel naší sestry, nebo manželův nejlepší kamarád. Bojíme se následků a tím víc to v sobě dusíme a hledáme vinu v sobě. Co jsme udělaly špatně?
Problematika znásilnění je velmi, velmi složitá a velmi, velmi bolestivá. Celou dobu se pohybujeme na tenkém ledě. Názory na se také velmi různí. Jsou extrémní na obě strany. Pohybujeme se od názoru, že žena nemůže být znásilněna, pokud sama nechce až po názor, že pokusem znásilnění je už to, když nám muž podrží dveře. Názor si musí utvořit každý sám. Jen každému moc přeji, aby to nebylo na základě vlastní zkušenosti.
V této anketě jste již hlasovali.
Buď jste v této anketě již hlasovali, nebo hlasoval někdo se stejnou IP adresou. Pokud chcete hlasovat, zaregistrujte se prosím.
Neregistrovaný 03.12.08, 21:31
4. ach jo...
chybi tam kolonka - nasilnil me clovek ktereho jsem znala, oznamila jsem to, policie me mnohokrat vyslychala, ovsem dal se nedostala... muz nejenze neni potrestan, ale nebyl asi ani predvolan. Nyni ziju na druhem konci republiky, na to co se stalo chci zapomenout. p.s. stalo se to pred 9lety.. snad to je dnes uz lepsi. p.s.2: zlomenou celist jsem nemela, ale zebra ano.
Neregistrovaný 03.12.08, 23:18
5. Být znásilněna
musí být hrůza.. v jakémkoliv případě..žít dál se strachem a bolestí.. s /jmou na těle a nejvíc na duši..
Neregistrovaný 11.12.08, 17:18
6. Znásilnění.
Nerozumím a zřejmě nikdy nepochopím rozumové chápání a myšlení násilníků, nejen na ženách, ale v mnoha případech i dětech, takových lidí je mi velmi líto a kdyby jen šlo něco dělat ... Rád bych těmto lidem pomohl, i když je to zcela nemožné ...
Neregistrovaný 11.12.08, 17:19
7. Znásilnění
*Rozumovému*
Neregistrovaný 30.12.08, 03:57
8. Dodatek k 1) a 6)
1) Šovinismus je termín, který, narozdíl od názorů mnohých, s "gender tématikou" vůbec nesouvisí. Ječasto využíván v rámci profeministické argumentace - chybně. 6) Pro násilníka není utrpení oběti ničím zvláštním, neboť je přímo propojeno se sexuálním aktem, stejně by se mohl heterosexuální muž divit, že jeho žena vzdychá - je to příjemné a ničím rozhodně špatné. Násilník je člověk duševně nemocný a jeho subjektivní prožívání je jiné. Taktéž je teba nezapomínat na znásilnění mužů ženami (méně častý, nicméně existující jev).
Neregistrovaný 04.01.09, 12:25
9. Znásilnění
Jo, jako mladá (a navíc tělesně postižená - to kulhání bylo u mne vždy zjevné) jsem byla znásilněna, ale proč bych to hlásila, když to vyšetřují potom zase muži - policisté. Mojí kamarádce, která svoje znásilnění nahlásila, se při vyšetřování vysmívali a ještě všechno zpochybnili, jako že si to vymyslela a že ženský furt něco mají - že se jí to určitě nejdřív líbilo atd. atd., takže teď ještě po 30 letech obě muže přímo nesnášíme, nevdaly jsme se a nemáme rodiny. Penis je pro nás to nejodpornější na světě. Každá máme svou zkušenost - ona to chtěla řešit, policisti z ní udělali podvodnici a vyšlo to nastejno jako u mne, když jsem to nechala být.
Hedvika 19.06.09, 12:49
10. Jde o zvyk
Po vyučení jsem pracovala jako servírka a vracela se v noci domů. Cesta vedla kolem ubikací horníků. Během 3 měsíců. než jse si našla jiné bydlení jsem byla asi 20 krát znásilněná, ohlásila to jen jednou a pak mne to již nikdy ani nenapadlo. Pokud jsem neutekla, tak jsem raději podržela a starala se at mi nepoškodí oblečení. Stalose před 40 léty, po asi 5 znásilnění jsem to brala jako nepříjemné zdržení.
Katka 23.06.09, 10:09
11. Je tu ještě něco
Naprosto ve všem souhlasím se článkem. Ale je tu ještě něco, o čem se nikdo zatím nezmínil. Povím vám situaci z mého okolí, která se skutečně stala. Jedna holka, říkejme ji třeba Petra, se stala obětí skutečného znásilnění, kdy ji znásilnil bývalý spolužák ze školy. Dotyčná se rozhodla to nahlásit. Soud se vlekl řadu měcíců, nikdo jí nevěřil a musela čelit opovržení okolí, které odsuzovalo ji a ne pachatele!! Ona "byla vždycky rajda, koledovala si o to, určitě ho provokovala atd.Z ní pak byla kurva a pachatel byl pak ten chudáček, který doplatil a ženskou vypočítavost. Několika cynickými jedinci byl dokonce považován za borce, že ji dostal! Dotyčná se nakonec musela odstěhovat na druhý konec republiky, protože už měla "z ostudy kabát".Okolí si na ni ukazovalo prstem a nikdo jí nevěřil. Bohužel to je důsledek vypočítavého jednání těch žen, které si násilí vymyslí ať už z jakéhokoli důvodu. Pak už se nevěří žádné. Naštěstí sama takovou zkušenost nemám,ale jedno vím jistě - Kdyby mě někdo znásilnil NIKDY bych to nenahlásila!
Anetka 12.09.09, 18:44
12. Vždy nahlásit
Dívka nebo žena, která nenahlásí znásilnění se s ním také nikdy nemůže vyrovnat a celý život bude trpět tím co se stalo. Zásada je překonat to co se stalo ten hnus a odpor a bez mytí či jiného ničení důkazů jít ihned na policii nebo jí přivolat. Přesto jak moc se budete stydět a bál o tom vypovídat se vám později mnohem víc uleví a snáze a rachleji se naučíte žít s tím, že jsme byla znásilněna.
netka 01.10.09, 17:21
13. znásilnění
Chci jen napsat, že je to sice článek o znásilnění, ale možná se tam mělo přidat i sexuální obtěžování, sexuální zneužívání.. to k tomu patří. Sama mám tu zkušenost, nic příjemného. Dětství se mi nějak vytratilo z paměti, sama jsem se přesvědčila, že se mi nic takového nestalo. Navíc s tím je spojené i to, že sexuální styk, sex jako takový je s tím spojený, jakékoli uspokojení, prostě všechno potěšení, vášeň-uvnitř je něco co nejde. Pracuju s tím několik let, abych se dostala zpátky, zpracovala si to a nevracela se. Nejde odpustit a ospravedlnit co se stalo, když to byl příbuzný a nikdo vám nevěří, ani vlastní matka. Je to jizva na duši. Opovržení, stud, špína, tak jsem se cítila.. Teď jsem schopná o tom psát a mluvit jen s těmi,kteří to o mě ví. Nevím jestli to na mě někdy někdo poznal,že se mi něco takového stalo. Mám partnera je to v podstatě jediný partner,ale sex s ním ... chtěla bych tam mít víc vášně,uvolnění, oddání se...
Chtěla jsem jen napsat, že takových nás je hodně. Chce to víc o tom psát, tohle se děje dost často v rodinách, a je to o to těžší, že je to rodina. Tam se to prostě "nesmí", protože se pošpiní rodina...že? Jen v člověku zůstane takový ten potlačený vztek a bezmoc... je to práce na celý život, doufám, že se mi to povede žít plnohodnotně a "zapomenout"....
bublina 07.12.09, 13:12
14. Sexuální obtěžování v rodině
Také jsem zažila jako dítě v období od 9 - 14 let sexuální obtěžování v rodině. Trpěla jsem a nevěděla jak se s tím svěřit okolí. Dokonce u toho byli mí sourozenci ovšem pachatel to dělal velmi chytře. Bála jsem se každé návštěvy onoho příbuzného. Vždy vyhrál a podařilo se mu to několikrát. Osahával mi celé tělo, líbal mi, a na dobrou noc se vkradl i ktěm nejintimnějším místům. De to již více než deset let a mě se tyto vzpomínky stále vracejí. Dokonce o tom už vědí i mí rodiče od kterých jsem se dozvěděla že tyhle zvrhlosti nepotkali jen mě, ale snad celo ženskou část mé rodiny (maminku nevyjímaje). Nikdo to nikdy nehlásil, jen se dělá že se to nestalo. Mám velmi hodného a chápavého manžela, který mi v tomhle velmi pomohl. Jediné čeho se bojím že kdybych měla dceru, že ji potká něco podobného. Ohlídat takové zrůdy nejde a oběť to poznamená na celý život. Nechala bych je sterilovat a zavřela je do léčebny
effy 20.04.10, 10:48
15.
V článku pomíjí fakt, že znásilnění není pouze chladnokrevné přepadení a potom brutální styk, ale i jakákoli sexuální aktivita uskutečněná proti vůli oběti. Sama jsem si něčím takovým před pár dny prošla a můžu vám říct, že ačkoli do mě "nezasunul", tak chvíle bez svobody, ponižování a nemožnosti úniku ve mě zanechala hlubokou ránu. Vadí mi, když na mě šahá vlastní matka, nespím, třesu se, nedokážu se koncentrovat, mám sevřené hrdlo, nejím. Přestala jsem si připadat jako človět, ale jako špinavá hadra. Policii jsem nekontaktovala, nemám skoro řádné důkazy, "nezasunul" a už ho v životě nechci vidět.
Klara 28.06.11, 01:04
16. Ahoj
Ahoj je my ted 14 a bydlim s tatou a jeho protelem muj tata je gay a jeho pritel je bisexual a kazdy den musim chodit naha pred nimy a nebo snimy spat v jedne poteli neosahavaji me nebo nic takoveho jen nekdy dostanu paskem pres zadek a kdyz snimy spim tak citim jak se ke me tiskne a je my to neprijemne co stim mam delat?
YNnRxMYOgOYY 01.11.11, 09:10
17. TlbdgRTEjQM
I think you hit a bullseye there flales!
ixBJvVGw 01.11.11, 15:59
18. wnapQTZm
1WWQc2 <a href="http://gzftztyazayi.com/">gzftztyazayi</a>
ogVsBQuMXlPx 03.11.11, 14:06
19. FhZEcqANNRv
XIkgsA , [url=http://emgmshxhnjdi.com/]emgmshxhnjdi[/url], [link=http://vluvcdefxuag.com/]vluvcdefxuag[/link], http://tyjfdqcazcyp.com/
Azyl-Lisa 14.02.13, 00:09
20. Zveme vás...
www.azyl-lisa.cz
Informační stránky pro oběti domácího násilí a znásilnění.
Zveme Vás...
Paul 26.02.14, 00:51
21.
Souhlas s článkem.
Doporučuji každému TASER, nebo jiný paralyzér. A jestli někdo uvažuje, že může ublížit. Cha, no a nejsem debil, je to jen pro případ nouze nejvyšší. A sakra učinné.
Až mě zamrazilo z čísel v té anketě.
Za mě jako chlapa, lidi si nejsou vědomi své ceny? Já jsem k nezaplacení. Chce to dobrou obranu a nejlepší obrana je útok. Ten překvapí, ale musí být náhlý a učinný, zdrcující, odstrašující, jako když URNA vtrhne do domu. I v rodině. Jednou by mě někdo takto omezil a oči jsou to nesnadněji napadnutelné a né jen pích vím je to hnusné, ale propích. Ať jsem to poslední co vídí, zmrd jeden a bude si to pamatovat, že toto se nedělá.
Nečiň druhým to co nechceš, aby jiní činili Tobě.
A to bych se musel přemáhat, abych mu nerozkopal hlavu na kaši, hovadu jednomu. Ne na znásilnění znám stejný recept jako na vraždu - doživotní izolace je mírnější způsob, nebudu se chovat jako zrůda, ale inkvizice měla něco do sebe. No trocha výlevu, tyto věci mě zvedají ze židle.
Podstatu vídím v napadení, nejde o znásilnění to už je poždě, ale o omezení a pokud k tomu dojde, považuji to za ohrožení svého života a proto jej budu bránit, na život a na smrt. Možná chcípnu, ale věřte, že spíš naopak. Adrenalin dělá divy.
Nejlepší je předcházet riziku, používat mozek a myslet dopředu i za pachatele.
A věřte, že hodně chlapů jsou hovada, ale jen někteří na to mají koule. Myslíte, že porno vymyslela žena? Ale určitě nás nezatracujte všechny, jsou mezi námi i hodní kluci, ale to už musíte poznat Vy.
jana0001 26.10.15, 14:46
22.
Je to hrozné co se tady píše. A ještě horší když to zažijete, když vám tohle udělá vlastni otec. Je mi 15 let a celých 7 let jsem byla zneuživaná, teprve před 3 mésice jse to dostalo na veřejnost a začalo se to řešit, muj tata je zatim jenom ve vazbě ale čekam na rozsudek. Děkuji mému bejvalemu klukovi kterej to nahlasil a pomohl mi, protože kdyby to nenahlasil trvalo by to do teď! Nikdy bych vam nepřala tohle zažit, je to hrozný! Nasledky po celý život...
Mm 24.06.17, 10:45
23. Ve spanku????
Dobry den, muze se povazovat za znasilneni, kdyz s partnerem spime ve spolecne posteli obleceni a on me ve spanku vyslece a rano mi oznami, ze mel se mnou sex? Nevzbudil me...a alkohol taky nebyl pozit... Dekuju za odpoved ci reakci