Pan Miroslav Moravec byl naprosto neopakovatelným hereckým typem mezi našimi umělci. Jeho úžasný basbaryton, který známe z desítek a stovek filmů zahraniční provenience, kde daboval největší světové hvězdy, je určitě nezpomenutelný.
Propůjčil svůj nádherný hlas filmovým postavám například inspektoru Kojakovi, komisaři Moulinovi či hereckým hvězdám jako Jeanu Maraisovi (například Fantomas), Alainu Delonovi, Jeanu-Paulu Belmondovi i Henrymu Fondovi.
Za svůj perfektní dabing dostal řadu ocenění jmenujme například Cenu Františka Filipovského, kterou získal před 6ti lety. Ostatně v této kategorii byl pravidelně oceňován, například i v divácké soutěži TýTý a vyšvihl se bezkonkurenčně na dabérskou špičku.
Narodil se 6. ledna 1939. Svůj herecký talent se rozhodl zúročit na DAMU, kde už během studií dostával nabídky do divadel. Hostoval například v té době v mosteckém divadle. Po povinném kolečku ve "venkovských divadlech" v Chebu a Zlíně se vrátil natrvalo do Prahy.
V roce 1968 nastoupil do Divadla za branou, které bylo během normalizace v roce 1973 "ukončeno". Mohli jsme ho vídávat poté v Divadle pod Palmovkou, Městských divadlech pražských a zejména v Divadle na Vinohradech, kde ztvárnil řadu nezapomenutelných rolí - například mlynář v Lucerně či Kreón v Oidipovi.
Byl samozřejmě vyhledáván i filmaři. Mohli jsme ho vidět v mnoha seriálech - například Třicet případů majora Zemana, Nemocnice na kraji města, Sanitka, Dobrodružství kriminalistiky nebo v novějším populárním seriálu Četnické humoresky. Hrál samozřejmě i role filmové a byl jich bezpočet. Připomeňme alespoň jeho komediální role v Byl jednou jeden polda, nebo jeho poslední filmová role v Troškově Kameňáku 3.
Nejčastěji hrál zřejmě ve starších detektivních filmech - například Pumpaři od Zlaté podkovy, Případ mrtvých spolužáků, Případ mrtvého muže, Smrt mouchy, Panoptikum města pražského či Tichý Američan v Praze.
Viděli jsme ho i v pohádkách či dětských filmech - Princ a Večernice, Pan Tau, Pohádka o Malíčkovi, Návštěvníci, Družina Černého pera, Volání rodu, Arabela se vrací.
Před dvěma lety byl sražen neopatrnou taxikářkou a zlomil si kyčelní krček. Od té doby čelil vážným zdravotním problémům. Příčinou jeho smrti však bylo rozsáhlé nádorové onemocnění, s nímž se vyčerpaný organismus už nebyl schopen vyrovnat.
Mou osobní vzpomínkou na pana Moravce je příjemné léto na říčce Kocábě ve Štěchovicích, kde jsme se denně potkávali na kolech. Byl vždy milý a usměvavý. Zdravil nás velmi halasně a přátelsky a strávili jsme s ním několik večerů v místní hospůdce. Myslela jsem si, že takových známých má určitě hodně, proto mě velmi překvapilo, když jsem ho jednou, po několika letech, potkala v jedné pražské vinárně, kde si dával velmi pozdní osamocenou večeři.Nejenže mě poznal, ale oslovil mě jménem a pozval ke svému stolu. Byl laskavý, milý a příjemný společník.
Vzpomínám tedy na něj nejen jako na velkého umělce, ale i na příjemného a milého člověka. Tak tedy, pane Moravče, na nebeských divadelních prknech: "Zlomte vaz!"
Diskuze: (
