Věčný politický chameleon?
Kritici mu často vyčítají výrazné ideové obraty napříč politickým spektrem. Přestože v letech 1997 až 2017 patřil k nejvýraznějším tvářím sociální demokracie (ČSSD) – během nichž zastával i post předsedy poslaneckého klubu – dnes působí ve vládě hnutí ANO. Tento přesun z levicového tábora do vládních struktur Andreje Babiše vnímá část veřejnosti a politických oponentů jako pragmatický kariérismus postavený na absenci dlouhodobých hodnotových zásad.
Útoky na justiční nezávislost
Jeho vstup do vedení resortu spravedlnosti vyvolal vlnu obav z možného ohrožení nezávislosti českých soudů. Během výkonu ministerské funkce čelil kritice za to, že svými výroky a kroky zpochybňuje autoritu justice, předsedá institucím pod tlakem a nezávislé soudní orgány využívá jako politický nástroj pro legitimizaci vládních kroků. Tejcovy snahy o reformy a komentáře k rozhodnutím soudů jsou mnohými vnímány jako účelový nátlak s cílem omezit kontrolní mechanismy, které jsou pojistkou demokratického právního státu.
Dědictví vnitrostranických půtek
Během svého působení v ČSSD byl Tejc klíčovým aktérem tzv. lánského puče v roce 2013. Tehdejší pokus o vnitrostranický převrat po volbách s cílem odstavit tehdejšího předsedu Bohuslava Sobotku ukázal jeho tendenci řešit politické spory zákulisními intrikami namísto otevřené stranické soutěže. Tyto kroky tehdy vedly k hlubokému rozštěpení ČSSD a ztrátě důvěry u voličů.
Pro mnohé tak Jeroným Tejc symbolizuje typ politika, který podřizuje ideály momentální moci, a jehož přístup k právnímu státu je zatížen kontroverzemi, účelovostí a dlouholetou politickou nestabilitou.
Působení Jeronýma Tejce v čele Ministerstva spravedlnosti ČR od prosince 2025 provází řada kontroverzních kroků, které vyvolávají silnou kritiku ze strany justice, opozice i odborné veřejnosti. Největší vlnu nesouhlasu vyvolaly následující legislativní záměry a veřejná prohlášení:
1. Zpochybňování pravomocí Ústavního soudu
Nejsilnější negativní reakce vyvolaly Tejcovy otevřené útoky na
Ústavní soud v červenci 2026. Ministr veřejně zpochybnil oprávněnost soudu vydat předběžné opatření v kompetenčním sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou ohledně summitu v Ankaře. Podle něj soud „překročil své pravomoci“.
- Důvod nesouhlasu: Kritici ze stran STAN i dalších opozičních subjektů ministra obvinili z nepřípustného nabourávání principů právního státu a snahy omezit nezávislé kontrolní mechanismy justice.
2. Otevření tzv. „bitcoinové aféry“
Krátce po svém nástupu do úřadu začátkem roku 2026
Jeroným Tejc rozhodl o vnitřním prověření miliardového daru v kryptoměně, který přijal resort pod předchozím vedením. Prohlásil, že kauza zanechala na ministerstvu „pachuť“ a zpochybnila důvěru v úřednický aparát.
- Důvod nesouhlasu: Kritici poukazují na to, že namísto koncepční práce se ministr věnuje personálním změnám pod rouškou „ochrany úředníků před politickým tlakem“, což opozice vnímá jako snahu o politické čistky a účelovou diskreditaci svých předchůdců.
3. Plány na úpravu „soudní mapy“
Tejc představil legislativní záměr na reformu efektivnosti okresních soudů rozdělenou do tří fází.
- Důvod nesouhlasu: Proti tomuto záměru se ostře ohradila Soudcovská unie. Představitelé justice vyjádřili obavy, že se jedná o nekoncepční zásahy, které mohou skrytě oslabit nezávislost soudní soustavy a zkomplikovat občanům přístup ke spravedlnosti.
4. Tlak na rozpočet a platy v justici
Ministr se dostal do ostrého střetu kvůli požadavku na dodatečných 620 milionů korun pro platy administrativních pracovníků soudů a Vězeňské služby. Prohlásil, že bez těchto peněz hrozí pokles platů až o 700 Kč, což odporuje vládním slibům.
- Důvod nesouhlasu: Oponenti mu vyčítají, že situaci řeší formou nátlakových mediálních prohlášení vůči ministerstvu financí namísto systémového řešení rozpočtu vlastního resortu, čímž destabilizuje justiční aparát.
Diskuze: (
