Pravidelně každou neděli jezdím vlakem na intr.Klasika:bágl s věcmi na celý týden a taška s jídlem,které mi vydrží tak na 2 dny:-(Asi před měsícem jsem to balení nějak nezvládla a encyklopedii,kterou jem opravdu nutně potřebovala,jsem už do cestovky prostě nedostala.Řekla jsem si:"Nepojedu přece jak trapka s další igelitkou"...a zašla jsem si půjčit k mé babičce brašnu od noťase.Velikost byla tak akorát na tu moji "bibli".A navíc,řekla jsem si:"No tak můži i já někdy machrovat,že si jako vezu noťas".

Vlakem jezdil v neděli i moc hezký a sympatický kluk.Všimla jsem si už dřív,že po mně hází očkem.Zřejmě taky dojížděl do školy.Jako většina teenagerů,taky vždycky machroval s mobilem a s noťasem.Jenže on ten noťas,na rozdíl ode mne,opravdu měl.Většinou se totiž díval na nějaké filmy.Zrovna ten den,kdy já vezla v té brašně jen ubohou encyklopedii místo notebooku,si přisednul na čtyřku hned vedle mně.Byla jsem ráda a tak jsme se dali do řeči.Povídá mi:"Tak co,taky do školy?"A já na to:"Ano,kam jinam takhle nabalená..."Usmál se,kývl na moji brašnu,a řekl:"Tak vidím,že ten nejdůležitější studijní materiál máš s sebou,tak to bude hračka,ne?"Hrklo ve mně a problesklo mi hlavou:"Můj bože,jak může vědět,co v té brašně mám?!"On pochopitelně myslel notebook,což mi později docvaklo...

Pak jsme si ještě chvíli povídali o škole a najednou otevřel noťas řekl:"Otevři si ho,něco ti ukážu..."Chtěl ode mně kontakt na ICQ,Facebook,atd....Nevím,co tak zvláštního mi chtěl ukázat,ale já tu brašnu za žádnou cenu nechtěla otevřít.Byla jsem ráda,že si přisedl a dal se se mnou do řeči.Nestála jsem o největší trapas na světě-otevřít brašnu a mít tam encyklopedii!"Prosím ne,teď žádný trapas,teď opravdu néé!!"Tak jsem mu řekla,že noťas nefunguje ,a že ho vezu spolužákovi,aby se mi na něj kouknul.A on na to:"Ukaž,já se ti na to kouknu.Třeba na to přijdu a ještě večer si můžeme psát..."Byl tak milý,ale tak neodbytný....

Už mi pomalu docházely výmluvy.Zatracená encyklopedie!Za co?!?Jediné,co mě napadlo:"Jejda,já už jsem na konečné.Musím vystupovat."V mžiku jsme se rozloučili a já ani nevím,jak jsem z toho vlaku vylezla ven.Bylo to sice o 50 km dřív,ale zabránila jsem děsnému trapasu.No co,počkala jsem asi hodinu na další rychlík a pak pokračovala v cestě na intr.Večer se mi to neustále promítalo v hlavě.Proč zrovna dneska jsem musela vézt tu zatracenou knihu!

Když jsem přijela domů,musela jsem s pravdou ven.Chtěla jsem totiž požádat babičku,zda by mi nepůjčila její notebook další týden na intr.To jen pro případ,že by jel i ON(a já to tušila,že pojede) a kdyby se mně náhodou zeptal,kde že jsem nechala svůj studijní materiál..Nechtěla jsem mu říkat,že mám brašnu jen na převoz encyklopedie,a že doma mám obyčejný počítač,který je už nějakých 7 let za zenitem.

Jelikož mám hodnou babičku,která má pochopení pro bezhlavou zamilovanost,jezdím teď na intr i s noťasem,ale jen občas.Já ho tam vlastně ani nepotřebuji,dělám to spíše jen kvůli NĚMU,abych byla IN a hlavně,když už to dopadlo tak,jak to dopadlo,tak abych nemusela pak někdy vysvětlovat,že v té brašně žádný noťas nebyl.

Vím,že láska netrvá věčně a tak možná přijde i k tomu,že zase budu jezdit někdy jen tak nalehko...jen s mým báglem a taškou s jídlem...Ale momentálně jsem zamilovaná,tak ten noťas sem tam tahám s sebou...