30.4.2004
Níže naleznete velkou fotogalerii z celé akce. Jako bombónek si můžete prohlédnout také videoukázky z celého čarodejného večera s magickou atmosférou.
Naše kroky se chladí o zem dlouhá staletí ... Jednou ročně se slétáme, abychom pospolu oslavily přicházející jaro.
Malá čarodějka se zeptá jednou svého přechytralého bratra čaroděje:
„Proč se všechny tety a strejdové slétají tento rok k Černému hradu?“
Čaroděj jen povytáhne jedno obočí, ohrne nos nad její neznalostí a důležitě
si odkašle: „Pro každého čaroděje a každou čarodějku je pocta, je-li pozvána
na tradiční SLET. Není určen pro kdekoho. Je jen pro zvané.
Sejdou se na něm jen ti nejváženější ve svém oboru.“
Zvědavá čarodějka se jen ušklíbne a odvětí: „Takže nuda! Debaty o tom,
co se objevilo nového a co se ještě neobjevilo. Kdo koho proklel a kdo
koho osvobodil, kolik princezen bylo sežráno a kolik bludných kořenů bylo
překročeno, jaké lektvary, kdo vypil, aniž by mu byly určeny, …“
„Promiň, že ti skáču do řeči, drahá sestro,“ cedí mezi zuby zbrunátnělý
bratr, „ale NUDOU bych vědecké rozbory rozhodně nenazýval.“ Vypne hruď a
napřímí se ještě více než mu jeho obvyklá prkenná póza dovoluje a ležérně
někam do větru povzdechne: „Není to jen o vědě a výsledcích výzkumného
čarodějnického výboru, nýbrž také o křepčení, dovádění a ...“
Tohle donutí odcházející čarodějku našpicovat uši a nasměrovat celou svou
upadající pozornost k pokračování. Bratříček však mlčí. Oba dva stojí proti sobě a propalují se pohledy.
Vědí, že jeden z nich musí v téhle hře prohrát. Kdo to asi bude?!
Čarodějka jemně podotkne: „Nedokončil jsi větu. Řekl jsi křepčení, dovádění á …“
Vítězný pohled a křivolaký úsměv se rozlije čaroději po tváři: „ … čarodějnický tanec.“
Čarodějka se zamyslí „O tom slyším prvně.“ a zvědavě se zeptá: „Tys ho už tančil?“
„Ještě jsem neměl to štěstí, nicméně již brzy – právě dnes – se to změní.“ hrdě odvětí čaroděj.
Zaražený kukuč vystřídá údiv nad sdělením, které právě proletělo zákoutími mozkových závitů a
spletí neuronových vláken. Obdivně, ale i trochu nedůvěřivě si bratra prohlíží
(´že by to nebyl jen ten bifloun, co se hraboší v lexikonech a v kouzelnických knihách?´):
„Můžeš mi říct něco bližšího a nehrát si na schovávačku?“
„Velmi rád, sestřičko.“ blahosklonně čarodějku pokynem ruky usadí a dá se do vyprávění …
Užijeme si večer mezi čarodějkami z různých koutů světa!
K tomu doporučujeme na slet kromě obvyklého čarodějnického oblečku v barvách
svého klanu, k němuž patříte, také nejmilejší zvířátko: hada, krysu,
černou kočku na rameno, sovu či ropuchu, lektvary a elixíry, a protože na
dlouhé vzdálenosti se přepravujeme na košťatech, pak ani to nenechávejte parkovat před vchodem.
Svištění letících košťat se nese večerem. Houkání sov je doprovází. Tiché a nepoznané nocí vyčkávají hodiny, kdy nadejde jejich čas. Síla rozkvétajících poupat a stromů se jim hromadí v těle. Vlní se ve větru, podupávají nožkami, zpívají si mezi řečí. Některé vynikají krásou a ladností, jiné upínají svůj zrak k zemi stvořitelce. Některé jsou ohnivé a jiné žijí v klidu mořských vln. Všechny mají však jedno společné, jsou výjimečné. Tento večer odhodí své pláště, aby protančily kouzelnou noc.
Vystupujícími byly lektorky orientálního tance, žákyně lektorek, které zkusily vystupovat sólově, ve skupinkách s lektorkou i bez lektorky.
Tajemnou krasavici odsouzenou na smrt zachřánila tanečnice Daniela před katem a žongléřem Tomášem Ullrichem.
Na večeru se sejdou čarodějky z různých koutů světa. Když se setká taková
společnost, je to pěkný mumraj. Čarodějnické hůlky kmitají vzduchem a smích
se rozléhá do širokého okolí. Nezasvěcení jej však neslyší. Místo je chráněno kouzlem.
Sem tam jej nějaký nešika prozradí, a proto se mezi lidmi o tomto večeru mluví.
Rádi by nás pochytali a upálili. Chytají však nepravé. Podstrkáváme jim návnady a smějeme
se jejich hlouposti.
Všechny tančí. Každá z nich jiným stylem.
Čarodějky z Orientu se krásou a ladností vyrovnají vílám. Při tanci se jim kostýmy
blyští v měsíčním svitu. Africké čarodějky nepřeslechnete. Proměňují se ve zvířata.
Ve stádech přebíhají nekonečné stepi. Létají s ptáky a hledí za obzor. Plazí se mezi kameny
a hřejí se na slunci. Jejich tanec je směsí zvuků divočiny. Příroda je jejich rádkyní.
Hrdost a oheň jsou společníky čarodějek z jihu Evropy. Obuly své nohy do bot, aby zdůraznily
průtok svých emocí. Každým dupem vyletí jiskra, která se vpije do krve přihlížejících.
Ti se přidávají a zrychlují tempo úměrně k rostoucí vášni. Mezi tančícími se objevují hráči s ohněm.
Rytmy se střídají a skupinky se mísí mezi sebou, aby v závěru zatančily tanec všem vlastní – tanec čarodějek.
Během celého večera pobíhají mezi čarodějkami a čaroději skřítkové, kteří hledají zakopané poklady.
Netuší však, že jsou pod vlivem kouzel a že se o
Draci před vchodem odhánějí vetřelce. Košťata se nedočkavě vrtí nebo
dřímají na parkovištích. Čekají, až na ně přijde řada.
KOUZELNICE NOCI
Výstup 1. Jana S se svými svěřenkyněmi
Výstup 2. Jana N zahalená závojem
Výstup 3. Duo Anny a Elišky z Danieliných kurzů
Výstup 4. Katka B s tanečnicemi
Výstup 5. Jana S šimmi za svižných bubínků
Výstup 6. Lenka z Danieliných kurzů
Výstup 7. Antea v záři svíček
Výstup 8. Katka Z … plzeňská lektoruška
Výstup 9. Káťulka překypující energií a veselím
Výstup 10. Katka B étherická a neodolatelná
Výstup 11. Kristýna s orientálním mixem
Výstup 12. Jana z Danieliných kurzů
Výstup 13. Petra v plíškovém kostýmu
Výstup 14. Daniela, plná inspirace a kouzel
Kouzelnice tančí pro sultána, který si mezi nimi vybírá společnici na noc.
Každé noci pro něj tančí mnoho žen. Vždy ta poslední pozvede svou kouzelnou hůlku a jedním z nejnevinějších kouzel jej uspí.
STŘEDOVĚKÝ OHEŇ
Žonglérské umění Tomáše Ullricha již představovat nemusíme, neboť jsme ho poznaly již na Afro-večeru v klubu Futurum.
Vystoupí v roli kata, jehož úkolem je upálit čarodějnici. Příliš se do této aktivity nehrne.
Nechce jen tak zbůhdarma ničit život mladé ženy. Pohrává si s myšlenkou, že tak neučiní.
Uvidíme ho právě při rozhodování a přemýšlení. Tom má nenechavé ruce a břímě, které na nich vězí by rád upustil.
V KRÁLOVSTVÍ ELFŮ A SKŘÍTKŮ
Spory mezi sličnými elfy a zarputilými skřítky a trpaslíky přetrvávají staletí. Elfové milují stromy, květiny a starají se o ně, rozmlouvají s nimi.
Trpaslíci kutají ve svých slujích a dolují zlato a drahé kameny. Skřítkové hledají poklady na konci duhy. Rádi se baví a vymýšlejí kulišárny. Ani jedna z těchto ras nepatří mezi
zkažené bytosti, jakými jsou temní elfové (skřeti), přesto nevydrží pospolu bez hádek. Naštěstí se vzhledem ke svým aktivitám nestřetávají příliš často.
Trpaslíci a skřítkové si své poklady pečlivě střeží a už vůbec se nechtějí dělit. Jen mocný kouzelník má moc je očarovat, aby udělali alespoň jednou ročně výjimku.
Širokou sukni vezme do rukou mexičanka Jana Sazmová a za skotačivých mexických melodií vydupe svůj taneček.
Pak zakouzlíme abraka-dabraka a dostanemem se do modrní domácnosti, kde si mladý synek Matěj se svou partnerkou užívají v rytmu hip-hop, než přijde jejich maminka domů. Dům se boří v základech, ale gumák Matěj veselé hopká až do zaznění posledního tónu puštěné skladby.
Matka Katka Krejčová se ještě zavčasu vrátí domů, než si stačí sousedé stěžovat na neobvyklý hluk a sama pošle své ratolesti na nákup, aby si tak vyšetřila chvilku pro sebe. Zaklapnou dveře a ona se zaposlouchá do jazzu a moderního popu v podání M. Jacksona - neodolá pokušení a také se roztančí a spolu s ní i vidličky v kuchyňských skříních.
AFRO SE SIMONKOU
Africký buben a kolem něj spousta afrických tanečnic, které hází rukama a noha do všech stran jen, aby udržely rytmus. Dvě sestavičky, které na sebe navazují a epesní závěr ... a to je celé, přátelé!
http://www.centrumtance.cz
|
