Od dětství mě lákal tajemný svět Orientu. Nejen svými krásnými šaty s blyštivými ozdobami, ale hlavně neobvyklou hudbou, tajemnou a přesto mně tak blízkou.
V lednu roku 2001 jsem našla náhodou letáček na hodinu orientálního tance a plná zvědavosti jsem se šla podívat.
Splní se mi dětský sen?
Asi po 5 měsících tance jsem na sobě začala pociťovat zdravotní účinky, o pár měsíců později i účinky psychické. Na ty mě upozornily mé kamarádky. Prý jsem jiná, plná pohody a zářím. Přemýšlely, čím to je – mám jiný účes, nové šaty, nebo že by milenec …? Nic z toho, bylo to díky orientálnímu tanci, kterému jsem úplně propadla. Zvedlo se mi sebevědomí, začala jsem se mít ráda taková, jaká jsem, přestala jsem se bát projevit.
To je mé sblížení s orientálním tancem.
Nenechte se zpočátku odradit, když Vám to hned nepůjde. Všechny jsme začínaly a připadaly si podivně. Ale po nějaké době Vás Vaše tělo začne poslouchat, bude vnímat hudbu a zatančí prvky, které Vám ještě před týdnem nešly. Mé hodiny jsou temperamentní, vášnivé, plné rychlých rytmů a vířivého tance, ale i pomalé, melancholické, zádumčivé. Jsou takové, jaké jsme my všechny – veselé i smutné, vášnivé i chladné, vážné i hravé. Jsou proměnlivé, jako je sám život.
A můj dětský sen?
Ten se mi splnil. Mám několik krásných kostýmů s blyštivými ozdobami, které mi jsou o to bližší, že jsem si je dělala sama, a tančím na neobvyklou hudbu, tajemnou a přeci mně tak blízkou …