Katka kouzlu orientálního tance podlehla již před několika roky. Vede intenzivní formu výuky orientálního tance. Tato výuka vyhovuje převážně mladým ženám a dívkám, kterým nevadí svižné tempo.
Jaká je Katka ve svých vlastních očích?
Co pro mě znamená tanec?
Poprvé jsme se seznámila s tancem až v tanečních kurzech v 16-ti letech. Do té doby jsem se spíše věnovala silovým sportům – kanoistika, plavání, sjezdové lyžování a závodně běžecké lyžování, takže moje první taneční krůčky nebyly zrovna moc ladné. Přesto jsem nic nevzdávala a naopak se začala o několik let později věnovat i historickým tancům z období gotiky a renesance. V roce 1998 jsem zahlédla v novinách upoutávku na kurzy orientálních tanců pod vedením Eriky Kováčikové v Plzni, což probudilo moji zvědavost. Od tohoto okamžiku se můj život začal měnit a já se začala intenzivně věnovat tomuto tanci. Nejdříve jako „pilná žákyně“ a v roce 2000 jsem začala tento tanec vyučovat.
Teď bych se ráda vrátila k původní otázce „Co pro mě znamená tanec?“ nebo bych ji spíše pozměnila „Co pro mne znamená orientální tanec?“ Orientální tanec se stal mým největším koníčkem, stal se součástí mě samé, ovlivnil moje myšlení a vloudil se i do mých snů. Stávám se orientální tanečnicí nejen v okamžiku, kdy vedu výuku, ale jsem orientální tanečnicí pořád, jak se říká „na plný úvazek“.
Jak nejraději trávím volný čas?
Posezením s přáteli u dobrého vínka a nebo nad šálkem voňavého čaje. Když mám chvilku sama pro sebe, tak si nejraději zalezu do svého křesílka s dobrou knížkou. V zimně byste mě nejspíše našli na sjezdovce někde na Železnorudsku. A v parném létě se ráda zchladím v některém z plzeňských rybníků.
Jak se udržuji v kondici?
Tancem a zase tancem.
Kde získávám energii?
Jsem člověk, který se málokdy dokáže zastavit a nabrat tak trochu energie. Ale když přijedu mezi kopce a vystoupám na jeden z nich a posadím se na jeho nejvyšší bod a dívám se do krajiny a vnímám celý svět kolem sebe, cítím, jak se do mne vlévá nová energie, ze které dokáži těžit ještě hodně dlouho poté.