Děti jdou do školy, rodiče připravte si peněženky na kapesné!

Nabízí se tedy otázka, jestli dopřejete žáčkům a studentům dostatek peněz na rozhazování za zdánlivě zbytečné věci, nebo zda je necháte, ať si na to vydělají. Rozřešení tohoto dilematu není nikterak snadné. Záleží také na věku dítěte. Na základní škole ho jen těžko můžete poslat, aby si přivydělalo. Ovšem můžete ho motivovat a odměnit jej za dobré známky či domácí práce. Tato metoda, v minulosti velmi oblíbená, je však nyní na ústupu, protože pouze pětina rodičů je ochotna dát svým ratolestem peníze. A pokud jim je dá, musí být výsledky opravdu mimořádné. Většina dospělých (necelých 40 %) je totiž přesvědčena, že úklid či mytí nádobí a k tomu samé jedničky jsou u dětí povinností.

Pražáci jsou největší  škrti

„Nejhůře ze všech dětí jsou na tom školáci v Praze, téměř 80 procent dětí na prvním stupni základní školy nedostává od rodičů ani korunu,“ říká k výsledkům výzkumu Pavla Hávová, tisková mluvčí ČSOB, a doplňuje: „Přitom celorepubliková čísla jsou mnohem nižší, podle nich se v této věkové skupině musí bez kapesného obejít jen 40 procent dětí.“

Jakmile se školáci dostanou na druhý stupeň, tak jejich šance na příspěvek do kasičky o něco vzroste. A překvapivě jsou na tom mnohem lépe ratolesti v malých a středně velkých městech. Tam jim rodiče nejčastěji dávají sto až dvě stě korun měsíčně. Ve velkoměstech a Praze je to do stovky. 

Středoškoláci v hlavním městě uprosí rodiče na kapesné, které nepřesáhne tisíc korun. Za hranicemi Prahy si mohou říct i o vyšší příspěvek. V Čechách si náctiletí užijí nejvíce, necelých 20 % z nich vytáhne z peněženek matky či otce až 1500 korun.

Vystudoval jsi, tak přispěj!

Až na univerzitách se začíná mince otáčet. Vysokoškoláci si musí přivydělávat, aby svá studia a náklady na volný čas měli z čeho zaplatit. Necelou pětinu z nich totiž rodiče nepodporují vůbec. Pokud už svým potomkům něčím na diplom přispějí, pak je to nejčastěji mezi 1000 až 1500 Kč měsíčně. 

„Roli v tom hraje také přesvědčení rodičů. Polovina z nich si myslí, že je potřeba, aby děti chodily na brigádu, protože se tak naučí vydělávat vlastní peníze,“ komentuje čísla Pavla Hávová z ČSOB. Jakmile však mladí složí poslední zkoušku, odpromují a najdou si zaměstnání, přijde náraz reality. Žádné užívání. Na to, že jejich výplata padne jen na jejich koníčky, musí rychle zapomenout. Pro 90 % dospělých je to totiž jasný signál, že jejich děti jsou již ekonomicky aktivní a měly by začít přispívat do rodinného rozpočtu. Doba bezstarostného užívání je zkrátka pryč a je na čase začít rodičům vracet investice.