Nástup do první třídy očima odborníků

První třída přitom zásadním způsobem ovlivňuje vztah dítěte k celému školskému procesu.  Jak jej tedy správně připravit? „Důležité je dítě před nástupem do školy nestrašit, co všechno bude muset zvládnout, ani jej příliš nepřeceňovat větami typu: Neboj, stejně budeš ze všech nejlepší…. Zkrátka, aby nenastupovalo do kolektivu s nereálnými představami. Pozitivní roli v tomto období sehrává školka. Děti, které nechodí pravidelně do školky, mají handicap – neznají vnější svět, nejsou zvyklé na jiný řád a jiné autority než z rodiny, pravidelný kontakt s vrstevníky, na to, že musí vycházet s někým cizím. Tyhle sociální návyky nezískají v rodině, mezi sourozenci, to je jiný vztah,“ upozorňuje PhDr. Jana Procházková.

Rodiče mohou dítěti vstup do vzdělávacího systému usnadnit nebo naopak zkomplikovat i tím, jakou mu vyberou školu. Doktorka Procházková radí nepodlehnout nabídkám, kterými se školy snaží přitáhnout nové žáky, aby pak dítě nemuselo každý den vstávat v šest ráno a dojíždět hodiny do vzdálené školy jen proto, že je tam větší nabídka kroužků nebo výuka angličtiny už od první třídy. „Podle mých zkušeností se děti do 3. třídy, odkdy je angličtina už povinná, nenaučí nic jiného než slovíčka, takže jde spíše o lákadlo pro rodiče. Pokud rodiče mohou vybírat, nechť volí podle toho, jaké má zájmy a schopnosti jejich dítě, ne podle sebe. A především podle toho, jací jsou na škole učitelé. Právě pan učitel, paní učitelka jsou v tomto věku pro dítě nejvyšší autoritou, jsou-li kvalitní, dokáží děti motivovat, pomoci začlenit se do kolektivu, upevňovat vztahy mezi dětmi, což je v především v první třídě důležité.“

Varovnými příznaky, že dítě přes veškerou snahu učitelů i rodičů adaptaci na školní prostředí nezvládá, mohou být změny v jeho chování, noční děsy a vlastně jakékoliv psychosomatické příznaky – bolest hlavy, břicha, zvracení, teploty bez jiné příčiny. V takovém případě je zapotřebí vyhledat odborníka, dětského psychologa. Příčinou problémů může být i to, že někteří rodiče nerespektují názor odborníků a do první třídy pošlou i dítě, kterému byl doporučen odklad školní docházky. „Rodiče by měli zapomenout na vlastní ambice a neklást na dítě přehnané nároky. Pokud lékař nebo psycholog doporučí, že je lepší nástup do kolektivu odsunout, je dobré poslechnout a dítě zbytečně nefrustrovat,“ zdůrazňuje PhDr. Jana Procházková. S tím jednoznačně souhlasí i logopedka Programu H plus MUDr. Dana Kutálková.

„Může se stát, že dítě narozené v červnu se ve třídě potká se spolužáky narozenými v únoru, kteří jdou do školy po ročním odkladu, je to věkový rozdíl 16 měsíců… Mladší dítě pak má i při lepším intelektu výrazně horší podmínky pro úspěšnost. Nástup do školy v každém případě znamená velkou změnu způsobu života i nároků na dítě, proto by mělo být připravené. Například špatná výslovnost může komplikovat vztahy v kolektivu, být zdrojem posměchu, mindráků, stresu i chyb v psaní, protože dítě píše tak, jak si diktuje. Malá slovní zásoba, slabé vyjadřování zase omezuje možnost uplatnit to, co dítě ví. Pozor je třeba dát i na riziko zhoršení koktavosti spojené se začátkem školní docházky.“