Dětský tábor je místo, kde tráví spousta dětí letní prázdniny. Děti a mládež se na něm účastní mnoha různých aktivit, které by jinak mnohdy během školního roku nezažily. Tradiční obrázek dětského tábora je louka nebo paseka uprostřed lesa, kde děti hrají přes den hry či chodí na výlety po okolí a večer si zpívají při kytaře u táboráku. Dnes však existují i novodobé specializované tábory. Například tábory umělecké, hudební, počítačové, s koňmi nebo pro děti se zdravotními omezeními či dokonce s dietami. Turnusy, jak se říká době pobytu, zůstaly zachovány v klasické podobě čtrnáctidenní či třítýdenní. Přibyly k nim však tábory týdenní, které jsou nejčastěji úzce specializované – například taneční. Dětské tábory lze dělit z několika hledisek. Existují tábory, které si pořádají skautské či jiné oddíly pro děti, se kterými pracují celý rok. Na druhé straně jsou ale veřejné tábory, víceméně pro kohokoliv, kdo se přihlásí. A v posledním desetiletí se ve velkých městech začaly pořádat také tábory příměstské, kde děti nespí, ale vracejí se večer do svých domovů.
První dětské tábory pocházejí nejspíše ze Spojených států. V roce 1861 tam první založil Frederick W. Guán. O další rozvoj se zasloužily dětské organizace, hlavně skautské. První skautský tábor se konal už v roce založení organizace 1907, v Čechách byl první v Lipnici v roce 1912. Zásadní význam pro současnou podobu dětských táborů měly i pionýrské tábory. Byly zakládány ve všech státech socialistického bloku, v Sovětském svazu jich bylo na 40 tisíc. Nejznámější byl stále existující tábor Artěk, založený v roce 1925. Za dobu jeho existence jím prošel milion dětí, včetně mnoha z Československa, protože zdejší tábory byly mezinárodní. ( Wikipedie)
Dětský tábor bývá často prvním místem, na kterém je dítě delší dobu bez svých rodičů. S tím souvisí i jejich finanční zabezpečení. Úplně maličkým dětem svěřit hotovost je poněkud riskantní, proto je běžnou praxí, že rodiče uloží kapesné oddílovému vedoucímu, který je spravuje. U větších dětí, řekněme od 10 let, už to takový problém není. Záleží tedy samozřejmě na konkrétní vyzrálosti každého dítěte a na úvaze rodičů, na kolik svému potomkovi věří. Většina z nich je ale zvyklá na běžné menší nákupy a svoje malé hospodaření s kapesným. Zde je tedy možností víc. Rodiče mohou děti na tábor vybavit dostatečným obnosem v hotovosti, pak ale hrozí ztráta, okradení či přemrštěné utrácení. Ideálním a asi nejbezpečnějším způsobem, jak zajistit, aby dítě mělo dostatek financí, zároveň však nehrozila jejich ztráta, je pořídit mu účet a s ním i platební kartu. „Poštovní spořitelna nabízí Era osobní účet již pro děti od 10 let, k němu dostanou zdarma i Maxkartu pro výběry z bankomatů,“ vysvětluje Denisa Salátková, mluvčí Poštovní spořitelny, a dodává: „Na kartě lze nastavit denní limit pro výběry i pro platby, takže se rodiče nemusí bát, že dítě utratí veškerý obnos na účtu. Navíc mohou rodiče dětem v případě potřeby další peníze na účet poslat. Děti se k penězům snadno dostanou, protože zastoupení Poštovní spořitelny je na většině poboček České pošty. A kde není pobočka, bývá alespoň obchod. A i ten může znamenat možnost výběru peněz. Existuje totiž služba CashBack, která při platbě za nákup umožňuje výběr hotovosti přímo na pokladně – a to zdarma. Stačí jen najít nálepku s označením CashBack.“
Stejně jako doba, tak i tábory a přístup k nim se trochu změnil. Kolikrát nestačí sbalit batožinu, vybavit dítě seznamem kolik kusů jakého oblečení má a pak se tři týdny radovat, že je doma klid. Je dobré myslet i na to, že kapesné nestačí strčit do obálky a doufat, že si drobek po celý turnus vystačí.