Americký literární vědec, profesor Flagg Miller z Kalifornské univerzity hodlá zveřejnit nahrávky básní Usámy Bin Ládina.
V 90. letech, před tím, než začal „Usaláma“ budovat svou závratnou kariéru nejhledanějšího teroristy světa, vystupoval jako „bavič“ na svatbách a různých velkých rodinných akcích, kde prezentoval své básně.
Arabové si ho nahrávali a pouštěli si je, zhruba stejně jako my si pouštíme písničky. Nahrávky padly do rukou amerických vojáků a ti je nechali rozšifrovávat na FBI, jestli tam náhodou nejsou zakódovány pokyny pro „spící buňky“. Když zjistili, že jsou to opravdu jen básně namluvené nudným monotóním Usámovým hlasem, uvolnili je pro potřeby univerzit.
Tak k nim přišel i profesor Miller. „Usáma bin Ládin z nich vychází jako bavič s posláním,“ říká Miller. „Vypráví hrdinské historky o mrtvých mudžáhidech pocházejících z vesnic, ve kterých vystupoval. Často to bylo poprvé, co se rodiny dozvěděly o jejich osudu. Mísil tyto zprávy s radikální teologií a vlastními verši postavenými na tradiční válečné poezii, aby probudil zájem mladých mužů.“
Dá se tedy říci, že víceméně fungoval jako verbíř a skrze básně verboval na „vojnu“ tedy do svých služeb mladé nespokojené araby.
Profesor Miller chce nahrávky zveřejnit, ale proti tomu se staví jiní vědci. Především obhájci arabské kultury. „Jsou nevyzrálé a brutální, složené s minimálním umem tak, aby získaly vnímavou duši mladých a po krvi prahnoucích mužů,“ říká jeden z vědců, který si nepřál být jmenován. „Bin Ládin je nyní odhalen jako ostuda dvě tisíciletí trvající arabské kultury.“
No, tak to bychom měli: Bin Ládin je ostuda arabské kultury. Ještě mu to někdo řekne a on se naštve ještě víc. Jen si vzpomeňte, co udělal císař Nero s Římem, když mu Petronius vytýkal, že v jeho básních „hořící město málo hoří“ ….
